Další dům je krásně zasazený na rohovém pozemku v novozélandském Puhoi.

Další dům je krásně zasazený na rohovém pozemku v novozélandském Puhoi. | foto: LTD Architectural Design Studio

Bez dveří a stresu. Boj s rakovinou nasměroval rodinu do zelené oázy

  • 34
Novozélandský architekt David Maurice hledal pro svou rodinu klidné místo. Toužil po obyčejné každodenní radosti. S kolegou Josephem Longem z kanceláře LTD Architectural Design Studio postavili nízkonákladovou svéráznou oázu bez dveří a stresu.

Elegantně šedá stavba vyrostla ve vesnici Puhoi na Severním ostrově Nového Zélandu. Puhoi je známá silnými českými kořeny. První osídlenci pocházeli z Plzeňska. 

Krásná příroda lokality je snadno dostupná i při dojíždění do Aucklandu. David to má do práce autem čtyřicet minut. Pracovní stůl opouští po páté odpoledne, v šest manželé se dvěma malými synky zasedají k večeři. 

Mladší syn byl teprve dvouletý, když Davidova žena Renée onemocněla rakovinou. Po jejím uzdravení byla stavba nového domova a odstřižení od všeho, k čemu se vázaly staré vzpomínky, přirozeným procesem.

Nový dům, ve kterém si byl David Maurice architektem i klientem v jedné osobě, stavěl po dvaceti letech své architektonické praxe s jinou optikou než předchozí stavby. Na prvním místě pro něj byla soudržnost.

Kompaktní a detailně promyšlený dům o celkové rozloze 164 m2 nevykazuje znaky vnějšího luxusu, přesto má pro rodinu nevyčíslitelnou hodnotu. Společně s manželkou Renée chtěli, aby si byli se svými dvěma syny stále nablízku.

Vznikl koncept jednoduchého otevřeného prostoru s venkovní terasou a verandou, ve kterém nejsou dveře ani příčky nikde, kde by to nebylo nezbytně nutné. Zvlášť oddělené je jen technické zázemí domu s šatnami a úložnými prostory a sociálním zázemím.

Dvoukřídlé posuvné dveře oddělují jídelnu a kuchyň od dětské herny, která je pojítkem mezi ložnicemi obou synů. Postupně s jejich dospíváním lze pokoje uzavřít a nadělit jim větší dávku soukromí, která je v pubertě nezbytná.

Propojením obou prostor, herny a obývacího pokoje dostane obytná zóna další rozměr. Je možné vyjít i na zadní zahradu a dům je skrz naskrz otevřený okolí.

Na galerii je umístěna romantická ložnice, kde manželské lůžko tvoří rošt zavěšený na lanech, s volným čelem. Spáče odděluje od obytného prostoru jen skleněný panel.

V domě žijí manželé Mauriceovi, David a Renée, společně se svými syny.

Rohové okno s výhledem do zeleně osvětluje i dlouhý pracovní pult, kde rodiče často pracují. Celá realizace trvala pouhých pět měsíců, rodina se nechtěla stavbou zabývat déle, než bylo nezbytně nutné.

Největší pýchou jednoduché rodinné rezidence je terasa, na kterou vedou obří francouzská okna přímo z obývacího pokoje. Do terasy je zapuštěná dvojitá vana, víka slouží také jako neotřelá jídelní tabule, během podávané hostiny si můžou strávníci máchat nohy v horké lázni, nebo po odejmutí desek si rodiče užijí romantickou koupel pod hvězdami a nekonečné výhledy.

Relaxační rozměr podporuje industriálně laděný venkovní krb, tradičnímu místu dodává betonové zpracování moderní charakter. Beton jako jeden z dominujících materiálů se objevuje v domě i na dalších místech, včetně detailů, jako jsou například betonová svítidla, která se s překvapivou lehkostí vznášejí hlavním obytným prostorem. Nejcharakterističtějším prvkem domu je však masivní dřevo novozélandského cypřiše.

Rodina miluje hudbu a každý den hraje na hudební nástroje. Hned v zádveří stojí pianino, akordeon a jedna z kytar, sbírka kytar včetně kytarového comba pokračuje v ložnici rodičů v patře. Jak David přiznává, s pianinem se v původních plánech nepočítalo, ale do prostoru se směle začlenilo, stejně jako velká knihovna. 

, pro iDNES.cz