Plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi pozemku, na který spadly. Stejně je tomu i s listím, které si po opadání musí uklidit každý vlastník pozemku sám, bez ohledu na to, ze kterého stromu spadlo. Musí nicméně jít o plody spadlé, soused nemůže bez svolení plody otrhat, i kdyby rostly nad jeho pozemkem.
Pokud soused vlastníka požádá, aby odstranil kořeny nebo větve přesahující na jeho pozemek, protože mu působí škodu, například mu stíní, a vlastník tak neučiní v přiměřené době, může podrosty a převisy odstranit sám soused. Musí však postupovat šetrně a k úpravám přistoupit ve vhodné roční době.
Vlastník pozemku může také z rozumných důvodů požadovat, aby soused nevysazoval stromy v těsné blízkosti společné hranice pozemků. Neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající výšky přes tři metry jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků tři metry a pro ostatní stromy 1,5 metru.
Konkrétní příklad
Na zahradě pana Františka roste u plotu veliký ořech. Pan František s ním má starosti zejména teď na podzim, když ořechy padají. Jak se pro ně má dostat na sousedův pozemek a jak má uklidit spadané listí, když strom opadá?
Jde o nepraktickou situaci. Soused dojíždí pouze na víkendy, a pan František se tak nemůže postarat o své vlastnictví. Nový občanský zákoník ovšem situaci mění. Jakmile ořechy či listí spadnou na sousedův pozemek, náleží sousedovi. Jedinou výjimkou je, pokud by byl vedlejší pozemek veřejným statkem (například parkem či cestou).
- Vlastník věci může na sousedově pozemku stíhat chované zvíře, např. kočku, psa, slepice či roj včel. Pokud by zvíře způsobilo na sousedově pozemku škodu, například zničilo záhonky s bylinkami, musí ji vlastník zvířete nahradit. Vlastník pozemku musí také vydat cizí věc, která je na jeho pozemku, jeho majiteli, jinak mu musí umožnit vstup na pozemek a věc si vyhledat (třeba zakopnutý míč).
- Vlastník pozemku může žádat, aby soused neupravoval pozemek způsobem, kdy jeho dům ztratí náležitou oporu, pokud by neprovedl jiné dostatečné opevnění.
- Vlastník pozemku může žádat, aby soused upravil stavbu tak, aby z ní nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek, pokud se nejedná o přirozené svody.
- Vlastník níže položeného pozemku může žádat, aby vlastník výše položeného pozemku nebránil odtoku vody v rozsahu, ve kterém vodu sám nepotřebuje.
- Vlastník pozemku může žádat, aby se soused zdržel zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice.
- Vlastník pozemku musí umožnit sousedovi vstup na svůj pozemek k nezbytné údržbě sousedního pozemku, pokud ji nelze učinit jinak. Pokud by ovšem soused vstupem na pozemek způsobil škodu, musí ji nahradit.
- Hranice mezi pozemky ukazují tzv. rozhrady, kterými jsou například plot, zeď, meze, strouha. Pokud se neprokáže opak, považují se tyto rozhrady mezi sousedními pozemky za společné. Společnou zeď může každý užívat na své straně a každý nese ze své strany povinnost údržby. Pokud se hranice mezi pozemky nedají poznat, určí je soud podle poslední pokojné držby, tedy podle toho, jak byly vztahy mezi pozemky uspořádány v poslední době.
Obtěžování imisemi
Vlastnické právo není neomezené. Vlastník má právo se svým majetkem libovolně nakládat, tedy užívat jej, brát z něj plody a užitky.
Co se změníNový občanský zákoník (NOZ) |
Meze v nakládání s majetkem jsou však stanoveny zákonem a právy třetích osob. Vlastník totiž nesmí při nakládání se svým majetkem omezovat jiné osoby, a to zejména takzvanými imisemi, které vnikají na pozemek sousedního vlastníka.
Pokud k takovému omezování dochází, lze se proti tomu bránit žalobou u soudu. Nový občanský zákoník konkretizuje stávající úpravu a rozlišuje:
- Přímé imise (např. svádění vody na cizí pozemek), které jsou zakázány vždy, a není nutné zkoumat, jakým způsobem zasahují do vlastnických práv souseda.
- Nepřímé imise (např. hluk, prach či kouř, vnikající na cizí pozemek, imise je způsobena jako vedlejší produkt lidského jednání), které jsou zakázány, pokud přesahují míru přiměřenou místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. V případě podání žaloby tedy bude soud zkoumat, kde člověk bydlí, zda je normální, že v místě hučí diskotéka či páchne kravín, a jakým způsobem to žalobce omezuje.
- Imise z úředně schváleného provozu (například provoz diskotéky, ke které dostal provozovatel povolení od městského úřadu), za které náleží dotčenému člověku peněžitá náhrada (tj. nelze požadovat, aby provozovatel diskotéku zavřel, když byla řádně povolena).