Kuchyni si podle výzkumů pořizujeme průměrně na dvacet a více let. Přesto se při její koupi chováme jako zákazník kupující auto pouze podle obrázku, který mu namaloval prodavač - nakupujeme většinou jen podle nákresů na papíru.
Jenže zatímco platí, že papír snese všechno, naše nohy, kolena či záda vydrží mnohem méně, hlavně s postupujícím věkem. Možnost ověřit si, jak nám bude vyhovovat dispozice nové kuchyně či konkrétní skříňky, a to i poté, kdy nám přibude pár desítek let navíc, je tak poslední novinkou, s níž výrobci a prodejci přišli.
Stačí k tomu pár kusů nábytku na kolečkách a speciální oblek snižující naši pohyblivost.
V cvičných kuchyních si lze postavit nábytek podle představ a ty pak případně korigovat
Kuchyňská zkušební jízda
"Lidé k nám často přijdou s kuchyní namalovanou na papíru. Neradi slyší, že jejich verze neodpovídá ergonomickým požadavkům. Pokud nám nevěří, mohou si svou variantu sestavit ze skříněk v reálné velikosti. Víc než devadesát procent zjišťuje, že je třeba mnohé změnit, a dává přednost našemu návrhu," říká Dušan Pelc z kuchyňského studia v Hradci Králové.
To používá už půl roku novinku, kterou u nás zavedla firma Blum, která se specializuje na nábytkové kování. Ta přišla s nápadem, aby si zákazníci sestavili kuchyni ze skříněk ve skutečné velikosti.
Díky tomu si ověří, zda budou mít dostatek úložného prostoru, jestli na sebe nenarážejí při otevírání dvířka a zásuvky. Zjistit tak lze snadno i chyby – nedostatek místa na vyhnutí dvou osob v úzké kuchyni, pracovní zóny, které na sebe nenavazují, a podobně.
Možnost vyzkoušet si různé varianty oceňují hlavně muži, kteří mají "technického ducha". Přicházejí často s řadou nápadů, i když doma se do práce v kuchyni příliš nezapojují.
Vyjímání nádobí ze spodních skříněk
"Stačí si přinést vlastní návrh nebo variantu od výrobce či prodejce a vyzkoušet si, jak bude kuchyně vypadat nikoli na papíře, ale v reálu," vysvětluje Jaroslav Doutnáč z firmy Blum.
Protože jsou spodní skříňky na kolečkách, lze si během krátké doby "postavit" třeba hned několik variant. Tuto službu nabízí Blum zdarma ve své vzorkovně v Praze. Nápad využívají - zatím - další tři studia (Interiérové studio Libovický v Praze 8 a Kuchyně Pelc v Hradci Králové a ve Skutči).
Novinka se u nich však rychle ujala. "Někteří zákazníci, hlavně ženy, si všímají spíše barev a návrh se jim líbí jen tehdy, když je v barvě, kterou by chtěli. Ergonomii neřeší. Teprve když se jim díky cvičné kuchyni ´zhmotní´ jejich představa, jsou ochotni přiznat, že třeba neměli pravdu," tvrdí Dušan Pelc.
Firma Blum vytvořila na pomoc zákazníkům systém Dynamic Space, který shrnuje současné poznatky o uspořádání kuchyně a jejích zón, varuje před nebezpečím a doporučuje, jak si uspořádat i vhodně využívat úložný prostor.
Police nutí pokleknout, což se nelíbí hlavně kolenům
Když začnou bolet kolena
Víte, že například za 20 let – průměrná doba životnosti kuchyně – v ní žena nachodí průměrně tolik kilometrů, kolik je vzdálenost z Hamburku do Barcelony? Že za den jdete 30krát k jídelnímu stolu a zase zpět do kuchyně? Že víc než 80krát denně otevřete a zase zavřete zásuvky nebo dvířka?
Jenže co nevadí ve dvaceti nebo čtyřiceti, může začít být v šedesáti problém. Proto vznikl Age Explorer, který simuluje omezení pohybu, jež nás časem potká. Jde o registrovanou značku výzkumného ústavu Meyer-Hentschel Institut, kde několik let připravovali nejlepší způsob, jak "posunout" čas.
Výsledek? Speciální oblek s bandážemi omezuje pohyblivost loktů a kolen, závaží vkládané do kapes simuluje sníženou sílu svalů, ale nejen to: speciální rukavice fungují jako artritida, brýle zase zabrání tomu, abyste viděli ostře a jasně.
U plnovýsuvů se člověk namáhá minimálně
"Se stoupajícím věkem se zhoršuje rozpoznávání barev, proto vám naše brýle a helma se žlutým hledím navodí situaci, v jaké jsou všichni, které trápí šedý zákal či žloutnutí rohovky, pak často nerozeznáte modrou od zelené, ale ani jiné barvy," popisuje Jaroslav Doutnáč.
Abyste si "vychutnali" posunutý termín narození, musíte mít však oblek na sobě pár desítek minut, tělo se prostě musí unavit, aby na něj mohlo stáří skutečně dolehnout.
"Po dvou hodinách už víte, jak je třeba babičce, která musí hledat kastrůlek někde dole ve skříňce, nebo jak těžce se jí vyjímají talíře z nejvyšší poličky," říká Jaroslav Doutnáč. Zažil tu už siláky, kteří po dvou hodinách byli rádi, když se jim po nalezení pánvičky v dolní polici podařilo vstát.
V obleku prožíváte stejně nepříjemné pocity s pohybem jako senior
Podle něho si lidé po takovéto zkoušce teprve uvědomí, jak je důležité vyměnit spodní police za plnovýsuvy nebo mít opravdu kvalitní kování u klopen, aby stačilo horní dvířka jen lehce nadzvednout (a ona "vyjela" nahoru) a stejně snadné bylo stáhnout je dolů.
