Nové bytové domy: konec anonymity

  • 35
Způsobem, jak by se lidé mohli ve svém bydlišti lépe cítit, je takzvané kompaktní bydlení. Jeho cílem je, aby se člověk sžil s místem, s okolím, se sousedy, aby přestal žít v anonymitě sídlišť, jak tomu bylo v minulých desetiletích. Charakter nových obytných souborů je ovlivněn mnoha faktory.

Od výběru architekta přes situování stavby na konkrétní místo, dobu vzniku stavby až po investora, jehož zadání převážně kopíruje okamžitou poptávku po určitém druhu bydlení.

Co budou lidé žádat (a kupovat), to se bude stavět. Cenová dostupnost jakéhokoli bydlení samozřejmě hraje důležitou roli. Ale i díky větší konkurenci na trhu s byty a narůstající zkušeností klientů s výstavbou se dalším důležitým kritériem stává také architektonická a urbanistická kvalita projektu.

Hledání vhodného bydlení
Dlouhodobé zkušenosti s bytovou výstavbou mají lidé hlavně z produkce sídlišť před rokem 1990, ale i v letech následujících, která kromě různých dalších problémů spojoval především fenomén anonymity.

Ta se v první řadě projevuje částečnou ztrátou schopnosti člověka orientovat se. Nekonečné opakování stejných bytových či rodinných domů mezi parkovišti nevede k vytvoření prostředí, ve kterém bychom se mohli přirozeně orientovat a cítit. Například rozdíl v orientaci mezi centrem města a sídlištěm je veliký.

Druhá rovina anonymity se pohybuje ve sféře osobních vztahů. Panelová sídliště vyhnala svá podlaží vysoko nahoru a lidé se na rozdíl od obyvatel původních činžovních domů přestali navzájem znát.

Důsledky nefungujících sousedských vztahů vedly k odcizování se, dokonce k projevům vandalství a podobně. Z těchto důvodů je třeba navrhovat takové bydlení, které by nebránilo vzniku přirozených sousedských vztahů a odstranilo anonymitu. To přitom neznamená život v komunitě; naopak je samozřejmostí zachování dostatečné míry soukromí pro každého.

Dosažení vyváženého stavu je ovlivněno mnoha faktory. Zpracováním kvalitního návrhu domu nebo obytného souboru vše jen začíná.

Kompaktní bydlení
Návrh kompaktního bydlení vychází z více aspektů. Kromě snahy odstranit „staré nemoci“ dříve postavených obytných celků je cílem především navrhnout bydlení cenově dostupné a zároveň v co největší míře plnohodnotné. Jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících charakter zástavby je měřítko a výška domu. Kolik lidí mohu v domě potkat a kolik si jich dokážu zapamatovat, eventuálně se s nimi seznámit?

Nejvhodnější se ukazuje třípodlažní nebo čtyřpodlažní zástavba, která navíc zajišťuje bydlícímu zevnitř vizuální kontakt se zemí a zvenku vnímání přiměřeného měřítka domu. Kompaktní bydlení předpokládá relativně vysokou hustotu zastavění, která umožňuje uspořádání vnějších prostorů podle jisté hierarchie.

V návrhu byla uplatněna škála prostorového uspořádání objektů s různou mírou soukromí a s rozdílnou mírou pěší prostupnosti těchto prostorů. Příkladem mohou být polouzavřené nebo průchozí dvory třeba s předzahrádkami, intimní zákoutí, poloveřejná místa k posezení, vnitřní spojovací cesty, ale i větší plochy pro hry a odpočinek.

Takové prostorové uspořádání umožňuje, aby se bydlení stalo člověku domovem a nikoli jen místem na přespání či zhlédnutí televizního pořadu. Aby to bylo pravé bydlení, nikoli jen přebývání, musí se obyvatel s takovým místem dále identifikovat. Nestačí jen vytváření domova za zavřenými dveřmi, tedy jen ve vlastním bytě.

Převážně bez aut
Celkový koncept je kromě hojného užití zeleně založen především na vyloučení automobilového provozu z většiny vnějších prostorů. Separováním tohoto provozu od pěšího je docílena základní podmínka vzniku funkčního obytného prostoru.

Aby návrh odpovídal všem současným požadavkům a předpisům na parkování, je většina dopravy svedena obslužnou komunikací do podzemních podlaží jednotlivých bloků.

Vnitřní složení bytových jednotek odpovídá současné poptávce po menších, dá se říci kompaktních jednotkách převážně typu 2+kk (kuchyňský kout), doplněných v menší míře o byty 1+kk, 3+kk a 4+kk. Struktura jednotlivých bytů je navržena nejen pro mladé, dosud nebydlící rodiny či jedince, ale i pro ostatní, kteří touží po klidném, společném bydlení v zeleni na okraji města.

O architektovi
Ing. arch. David Tichý, *1969

V letech 1987 až 1989 absolvoval studium na Fakultě stavební ČVUT, dalších pět let pak věnoval studiu na Fakultě architektury ČVUT. Poté se živil jako projektant v ateliéru Michal Šrámek AA, v témže roce začal doktorandské studium - teorie architektury FA ČVUT (státní doktorská zkouška 2003). Od roku 1997 se věnuje samostatné praxi, o rok později pracoval jako asistent v ateliéru architekta Jeníčka na FA ČVUT. V letech 1999 až 2000 pracoval na filmovém projektu ve spolupráci s Dune Production. Před pěti lety začal spolupracovat s ateliérem Jiran Kohout architekt. Zabývá se převážně urbanistickými a architektonickými projekty a jejich realizací včetně teoretických prací v oblasti bydlení.

Moderní bytový dům by měl splňovat základní faktory, jako je cenová dostupnost a co největší komfort.

David Tichý

Moderní bytový dům by měl splňovat základní faktory, jako je cenová dostupnost a co největší komfort.