Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pražská rarita. Chudinské kolonie Hájek a Kotlaska přežily 77 let

  1:00aktualizováno  1:00
Na vrchu Hájek v pražské Libni stojí na severním úbočí nouzová kolonie Na Hájku a na jižním kolonie Na Kotlasce. Obě zachované prvorepublikové kolonie jsou v současné době velkou zajímavostí. Přežily 77 let, během kterých jim neustále hrozila likvidace.

Malebné nouzové kolonie Hájek a Kotlaska vyrostly nad Libní a díky své poloze nabízejí zajímavé výhledy do okolí. Lokalita s malými domečky nemá žádné klasické silnice a chodníky. Mezi stavbami se dá projít po úzkých cestičkách.

Kolonie začaly vznikat v roce 1938. Domky si stavěli majitelé bez jakéhokoliv stavebního povolení. Všechno si museli „stavaři“ dopravit a vytahat vlastníma rukama. Lopotili se po strmých svazích se stavebním materiálem, který nejčastěji tahali na zádech. Žádný povoz se na kopec nedostal.

Fotogalerie

Černé stavby vznikaly nejčastěji z cihel ze zbouraných staveb, písku a cementu. Největší stavební ruch panoval tajně pod rouškou tmy. Nikdo nechtěl, aby ho přistihli strážci pořádku. Pokutám se ale chudí vlastníci soukromého bydlení stejně nevyhnuli.

„Když byl domek kompletně hotový, přišel strážník a dal pokutu za černou stavbu. Tím bylo formalitám učiněno za dost. Peněžní částka byla náhradou za stavební povolení od úřadu. Vždy také záleželo, v jakých lokalitách, na jakých pozemcích nouzové kolonie vznikaly a komu patřily,“ píše Petr Ryska na portálu Praha Neznámá.

Na Kotlasce a Hájku měla chudina na velkorysé majitele štěstí. Vážené občany, doktora Urbance a bankéře Goldwurma, se tehdejší pražský magistrát neodvážil peskovat. Úředníci raději nad koloniemi přivírali zrak.

V 50. letech minulého století ale přišla změna. Praha se rozhodla všechny chudinské nouzové kolonie zlikvidovat. Město přestalo vydávat dodatečná stavební povolení, která načerno postavené domky legalizovala. Některé kolonie ale přesto přežily. V té době si obyvatelé svépomocí zavedli vodovod. Kolonie Hájek a některé domky na Kotlasce získaly i kanalizaci.

Následující desetiletí se čekalo, až poslední obyvatel zemře. Nikdo nepředpokládal, že se do domečků nastěhuje mladá generace. V 80. letech se tak poroučelo k zemi osm stavbiček. Musely ustoupit holešovické železniční přeložce, které se obětoval kus kopce. Na železniční stavbu se přišli podívat i tehdejší vládní činitelé.

Kolonie začaly vznikat v roce 1938.

Kolonie začaly vznikat v roce 1938.

Na stavbu shlíželi právě z prvorepublikové nouzové kolonie, která se jim vůbec nelíbila a nařídili tento chudinský pozůstatek předválečné doby okamžitě odstranit.

Úředníci šli nejdřív za starousedlíky v dobrém a skutečně se jim podařilo několik obyvatel přesvědčit ke zboření domu. Za to získali byt, peníze a navrch jim zůstal pozemek.

Výsledek ale nebyl přívětivý. Většina domků stále stála. Padlo tedy rozhodnutí, že budou muset odejít všichni. To se však naštěstí nikdy nestalo. Přišel listopad 1989 a z původního nařízení nebylo opět nic. Kolonie se 70 domky a 250 obyvateli stojí dál.

Zájemci si kolonii Kotlasku mohou prohlédnout při komentované vycházce s portálem Praha Neznámá v neděli 29. 11. a v sobotu 5. 12. vždy od 14 hodin.

Autor:



Nejčtenější

Rodina umělců zachránila starý mlýn. Dnes v něm bydlí tři generace

Starý mlýn... Neomezený prostor pro život... A prostředí, které mu přísluší. To...

Nebýt umělecké představivosti, mlýn stojící na kraji stupavských přírodních krás by si lidé připomínali už jen ve...

Zrekonstruovali si starou chalupu, teď sní o stolování na terase

Interiéry už má rodina hotové, teď je čeká exteriér včetně terasy.

Rčení „postav dům, zasaď strom a zploď syna“ se dnes často mění na „oprav dům, zasaď strom a postav terasu“. Ta se...



Bývalou hospodu proměnili na útulné bydlení. Z lokálu je obývák

Snad jen rozlehlý prostor místnosti s kuchyní, jídelnou a obývací částí by mohl...

Stálo hodně úsilí, než se Monice a Honzovi podařilo přebudovat bývalou hospodu v pěkné a voňavé bydlení, ve kterém to...

Do domu, pod kterým může téct voda i bahno, vejdete po padací lávce

Pozemek o ploše téměř dva tisíce metrů není oplocený, takže se kolem domu volně...

Jeden z nejlepších světových architektů Robert Konieczny si postavil dům na svazích Beskyd. Pojmenoval jej Archa....

Jiří dozoroval stavbu řadovky sám. Bylo to jeho nejlepší rozhodnutí

Charakter místa je utvářen původní zástavbou a klidnými zahrádkami.

V úzké uličce na okraji moravského velkoměsta stojí řadovka-dřevostavba. Na její realizaci dohlížel sám majitel domu....

Další z rubriky

Bývalou hospodu proměnili na útulné bydlení. Z lokálu je obývák

Snad jen rozlehlý prostor místnosti s kuchyní, jídelnou a obývací částí by mohl...

Stálo hodně úsilí, než se Monice a Honzovi podařilo přebudovat bývalou hospodu v pěkné a voňavé bydlení, ve kterém to...

Domky na přívěsu nabízejí levné bydlení v předražených velkoměstech

Tím, že se na miniaturní domy hledí jako na přívěs, je jasně daná i jejich...

S rychle rostoucími cenami bytů v německých městech hledá stále více obyvatel alternativy ke klasickému bydlení. Jednou...

Jiří dozoroval stavbu řadovky sám. Bylo to jeho nejlepší rozhodnutí

Charakter místa je utvářen původní zástavbou a klidnými zahrádkami.

V úzké uličce na okraji moravského velkoměsta stojí řadovka-dřevostavba. Na její realizaci dohlížel sám majitel domu....

Najdete na iDNES.cz