Nikaragua je na rozdíl od sousedního Hondurasu a Guatemaly poměrně bezpečná, politicky trochu rozpolcená, ovšem turistům zde nebezpečí nehrozí.
Pro svůj pobyt jsem si vybrala staré koloniální město Leon založené v roce 1524 španělským dobyvatelem Franciscem Hernádezem Córdobou. Podle něj je také pojmenovaná místní měna - nikaragujská córdoba.
Leon se nachází asi dvacet kilometrů od Tichého oceánu. Během víkendu je možné jezdit místní veřejnou dopravou na surfaři oblíbené pláže Poneloya a Las Peňitas. Vlny jsou zde obrovské, plavat se moc nedá. Pláže jsou ale úplně prázdné, s několika restauracemi a levnými hostely.
Centrum Leonu se rozkládá kolem hlavní katedrály a ulice jsou rozděleny podle čísel a směru. Chtěla jsem studovat španělštinu a zde se nabízely nekonečné možnosti.
Vybrala jsem si školu, která svým studentům zajišťuje výuku individuálně, tzn. jeden profesor na jednoho žáka. Týdenní školné, vyučovací doba je čtyři hodiny denně, stojí 110 dolarů (2 871 korun). Když nestuduji, pracuji jako turistická průvodkyně.
Náš 200 let starý dům má krásnou zahradu
Při hledání vhodného domu k pronájmu jsme, já a můj kamarád, se kterým jsem v minulosti cestovala, oslovili místní realitní makléře. Několik dní jsme strávili prohlídkami, až jsme našli to, co nám přesně vyhovovalo. Nabídky jsou zde různé, od pokojů v tzv. homestays, kde se o vás stará místní rodina, což je vhodné například pro různé pracovníky z Evropy na stážích, až po koloniální domy obrovských rozměrů.
My jsme si pronajali dům v centru blízko katedrály. Nemusíme používat auto, všude dojdeme pěšky. Taxíky jezdí ve městě jako forma místní dopravy a stojí zhruba 15 korun za jízdu po centru.
Dům je 200 let starý, s vysokými stropy, ale zrekonstruovaný. Jeho rozloha je 160 metrů čtverečních a daleko přesahuje naše potřeby, ale pro nás byla rozhodující zahrada velká 300 metrů čtverečních. Do té jsme se ihned zamilovali. Vévodí jí obrovský staletý mangovník, ale rostou zde také banánovníky, strom plodící pomela a kaktusy s dračím ovocem.
Naše ulice je považovaná za velmi bezpečnou, protože sousedí s centrem významné politické strany. Všude jsou tedy kamery a my můžeme v klidu spát s otevřenými dveřmi do zahrady.
Do domu se vstupuje přes přijímací sál, kde se dříve přijímaly návštěvy, předsíň zde není.
Do domu se vstupuje přes přijímací sál, kde se dříve přijímaly návštěvy, předsíň zde není. Dále se jde přes obývací místnost, kde máme pracovnu. Vedle kuchyně je jídelna. Mezi pracovnou a jídelnou je otevřený prostor, což je skvělé díky chladivému vánku a čerstvému vzduchu. Vaříme na plynu, bomba stojí zvenku kuchyně.
V přízemí jsou další tři pokoje a hlavní ložnice o velikosti 30 metrů čtverečních a stropní větrák. V poslední místnosti, kterou občas využíváme jako druhou ložnici, máme klimatizaci. Všechny tyto pokoje spojuje terasa neboli patio vedoucí do zahrady. V horkých měsících usínáme za zvuku nočních potvor, většinou gekonů.
Koupelna je venku, což je pro jemnější povahy trochu dobrodružství. Sdílíme ji občas s ještěrkami a našli jsme v ní i škorpiona. Teplou vodu používáme zřídka, v Leonu je obvykle kolem 30 stupňů Celsia. Sprchujeme se třikrát za den a účet za vodu minulý měsíc byl v přepočtu 13 korun. V zadní části domu je ještě technická místnost s americkou pračkou a skladištěm nepotřebných věcí.
Celý dům i se zahradou nás stojí 500 dolarů měsíčně (13 tisíc korun). Majitel při podpisu smlouvy o pronájmu požadoval i depozit v hodnotě dalšího nájmu. Elektřina nás stojí kolem 80 dolarů měsíčně (2 tisíce korun).
Na místní poměry jde o drahý pronájem, všechno ostatní je ale levné. Místní restaurace každodenně v poledne nabízí bufetový výběr k obědu, který nestojí víc než 50 korun. Cestou ze školy tedy často využiju nějakou studentskou jídelnu.
Domy kupují hlavně američtí důchodci
Nikaragujci bydlí většinou v rodinném domě pohromadě s několika generacemi. Moderní mladá rodina se chce však často pomocí hypotéky osamostatnit. Šanci na úvěr mají pouze páry, kde oba pracují. Tradiční rodiny žijí v koloniálních domech, do kterých se manželka po svatbě přistěhuje. Muži pracují a ženy jsou v domácnosti.
Výzva do cizinySvé bydlení a zkušenosti z ciziny pošlete na adresu bydleni@idnes.cz pod názvem Češi v zahraničí. K textu prosím připojte několik snímků svého bytu, pokoje nebo rodinného domu. Zajímavé a podnětné příběhy zveřejníme. |
V poslední době se Nikaragua dostala mezi oblíbené země amerických důchodců. V sousední Kostarice bují realitní trh s domy pro tuto věkovou kategorii a Nikaragua je pro průměrného Američana super levná a bezpečná.
Lékařská péče není na takové úrovni jako v sousední Kostarice, nicméně privátní kliniky nabízejí standardní zdravotní péči. Pro představu například vyšetření ultrazvukem stojí v přepočtu 800 korun.
Život v Leonu je pomalý, město má kino, divadlo, ale hlavní aktivity se odehrávají na náměstí před katedrálou, kde se každodenně schází lidé všeho věku a tráví večery pospolu. Před každým soumrakem si lidé dávají židle s výhledem do ulice, aby měli přehled o novinkách. Já raději po večerech sedím na terase a pozoruji několik metrových leguánů, kteří žijí v naší zahradě.
