Je-li si zájemce jistý, ze opravdu jedná s majitelem bytu, muze pristoupit k uzavrení kupní smlouvy. Tu vetšinou nechá zhotovit prodávající. Zejména v paragrafu 6 zákona 72/1994 o vlastnictví bytu je uvedena rada podstatných nálezitostí, které musí taková smlouva obsahovat. Pokud chybí nekterá z podstatných nálezitostí stanovených zákonem, je smlouva absolutne neplatná a nedojde k prevodu vlastnického práva na kupujícího. A taková smlouva je pak k nicemu. Aby k tomu nedošlo, mel by si kupující nechat posoudit smlouvu u advokáta. Kdyz ten na ní nic neshledá, pristoupí obe strany k jejímu podpisu. Ale ani podpisy na platné smlouve ješte neznamenají zmenu majitele. Transakci totiz musí potvrdit zápis neboli vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. A napríklad v Praze tento úkon trvá az jeden rok. Zápisem v katastru se pak definitivne prevádí byt na nového majitele.
Co ale behem této doby s penezi? Prodávající by byl nejradeji, kdyby získal celou sumu uz pri podepsání smlouvy. Naopak kupující strana nechce peníze vydat, dokud nebude z katastru potvrzeno, ze byt jí opravdu patrí. Kompromisem techto pozadavku je notárská úschova. „Kupec slozí u notáre, na nemz se strany dohodnou a k nemuz mají duveru, dohodnutou kupní cenu. Ta je vydána notárem z úschovy prodávajícímu, pokud je zapsán v katastru nemovitostí vklad vlastnického práva k bytu pro kupujícího, vysvetluje Jirí Nevrela. O neco drazší a slozitejší je takzvaný dokumentární akreditiv, kdy jsou peníze uschovány u banky.
Posledním krokem pri prodeji bytu je pak platba dane z prevodu nemovitosti. Tu platí prodávající, a to pet procent z cástky, kterou za byt utrzil. Je-li tato suma nizší nez soudní odhad ceny bytu, platí se pet procent z tohoto odhadu.
 Těžké je získat peníze na bydlení. Kdo je vlastní, koupí si nový byt v Praze poměrně snadno. Má totiž z čeho vybírat. Jedním z dokončených projektů jsou vily a domy na Parukářce. |
