Jana Grünerová ze studia Apparel hledala byt blízko centra Prahy v klasické starší zástavbě, kde se zachoval původní duch města a nehrozí další výstavba. Důležitá byla i blízkost divadel a nákupů.
Interiér byl ve velmi špatném stavu, plechová vana za vstupními dveřmi bytu, plynové potrubí tažené po stěnách. Takže rekonstrukce začala vstupními dveřmi a skončila u oken. Snažila se ale zachovat charakter a nenarušit atmosféru domu.
Proč jste nezvolila například byt v novostavbě?
Nelíbí se mi nové "panelákové story na druhou" a nechtěla jsem bydlet na moderním sídlišti na periferii Prahy. Prošla jsem mnoho projektů a většina ztroskotala hned na první podmínce, a to byla dřevěná okna. Plast bytostně nesnáším.
Dalším měřítkem byla dispozice bytu. Bohužel většina projektů počítá s velkou chodbou a zádveřím, na toaletě by člověk mohl tančit, ale samotné pokoje jsou titěrné, laminátové podlahy standard, obklady v koupelnách bez nápadu s velmi "krásnými" listelami… Prostě bych se cítila příliš omezená diktátem developerů.
Nemíchaly se vám pracovní projekty s tím osobním? Měla vaše práce, co se třeba času týká, nějaký vliv na tuto rekonstrukci?
Projekty se mi nemíchaly, samozřejmě vždy dostal přednost klient, a tak rekonstrukce, která mohla být hotová za tři měsíce, trvala nakonec půl roku. Největší problém bylo najít nové řešení a nejlepší dispozici bytu, rozhodnout se pro materiály a barvy…
Jenom dispozičních variant jsem si připravila jedenáct. Snažila jsem se konzultovat svoje nápady a myšlenky s okolím, protože jsem v tomto případě neměla nadhled, jako když pracuji na zakázce pro klienta, kterého neznám. Bylo těžké oprostit se a nebýt zaujatá.
Vzhledem k tomu, že navrhujete interiéry pro jiné, měla jste podobu svého dávno v hlavě? Jaká byla vaše vize?
Žádnou konkrétní představu jsem neměla. Chtěla jsem světlý byt, jednoduchý prostor, který dýchá a má osobitou atmosféru. Věděla jsem, že potřebuji kolem sebe květiny, stromy a život. Že byt je součástí domu, a tak se na chodbě nesmím cítit jako v katakombách.
Kdysi jsem snila o bytě se zimní zahradou, jakou měli ve filmu Zelená karta Andie McDowellová a Gérard Depardieu, o skleníku, v němž porostou rostliny až do nebe a budou tam létat ptáci. To se mi bohužel nepovedlo, ale malý balkonek tu je a před okny rostou vysoké topoly a kvetou kaštany.
Kterému stylu z hlediska interiérového designu dáváte přednost?
Mám ráda dřevo, přírodní materiály, volný otevřený prostor plný světla. Moderní až technický styl ráda doplňuji křivkami a přírodními vzory. Také se mi moc líbí retrostyl. Hodně si zakládám na kvalitních materiálech a dobrém zpracování.
Byt je laděn do neutrálních barev. Líbí se vám i divočejší barevné realizace?
Barvy mám ráda, i když spíše inklinuji k přírodním odstínům v kontrastu s pastelem. Ale barvy jsou zavazující, a pokud jsou na nábytku, je velmi těžké časem něco měnit nebo doplňovat. Používám je hlavně na doplňcích a samozřejmě v dětských pokojích.
Může se hoditUvažujete o koupi bytu? Vyberte si z mnoha nemovitostí na Reality.iDNES.cz. |
Každého jistě na první pohled zaujme volba zajímavého osvětlení…
To byl nejtěžší úkol. Byt byl bez světel několik měsíců, než jsem si definitivně vybrala. Chtěla jsem dostatek světla i intimní prostředí. V bytě jsou vysoké stropy a nechtěla jsem je potlačit nebo urazit obyčejnými bodovkami, ale dlouhá závěsná svítidla by naopak mohla působit jako ve výrobní hale.
Chtěla jsem něco neobvyklého a přitom nadčasového. Světla jsou ozdobou a myslím, že se mi povedlo vybrat opravdové šperky.
Jak se vám v této lokalitě a bytě samotném žije?
Mám to tady moc ráda, jsou tu divadla, na Vyšehrad a do Grébovky potřebujete jen pár minut chůze, za chvilku jste na nábřeží a můžete krmit labutě. Centrum města je také na dosah, díky dálnici se dostanu rychle do Průhonic nebo na chalupu na Vysočině. Byt je velice příjemný a přesně takový, jaký jsem chtěla.
Máte nějakou radu pro čtenáře, kteří se chtějí pustit do rekonstrukce staršího bytu?
Především se obrnit trpělivostí. Počítat s tím, že náklady budou spíš vyšší, než se kterými počítali, protože v průběhu rekonstrukce se objeví potíže, závady a nesrovnalosti. Jakmile se kopne do stěny a podlah, sáhne se do rozvodů vody a elektroinstalace, bývá většinou nutné vyměnit víc, než s čím se počítalo. Ale stojí to za to.