Mokré zdivo je pro dům totéž jako nemoc pro člověka. Je třeba ji léčit, ne ,se s ní smířit. Nemusí se čekat na jaro. Při současných teplotách je možné začít hned a za týden je všechno hotovo.
Vlhké zdivo má na svědomí předčasné "stárnutí" domu. Na zdech se objevují bílé mapy způsobené vykrystalizováním solí, poruší se cihly, kámen i beton, koroduje výztuž, omítka opadává. A hlavně - vlhké zdivo má nejméně o polovinu nižší tepelně izolační schopnost. Místnosti jsou studené, v koutech začínají růst plísně. Nejnebezpečnější mají dokonce karcinogenní účinky. V první řadě se zjišťují důvody, proč zdi vlhnou, a pak vybírá správná sanační metoda. Při stanovení diagnózy je třeba brát v úvahu nejen vlhkostní stav konstrukce, ale i polohu a stáří objektu, způsob jeho využití, ekologická a v neposlední řadě i ekonomická hlediska. V naprosté většině případů se nevystačí s jedinou metodou sanace, ale bývá nutné provést různé kombinace.
Co s vlhkým domem HW metoda
Mezi nejstarší metody sanace vlhkých stěn patří izolace vkládané do profilu zdiva. Dříve se jako izolace užívaly asfaltované pásy, dnes se do spáry vkládají například různé typy fólií, sklolaminátové nebo ocelové desky. Jedním ze způsobů je takzvaná HW metoda. Jde o zarážení vlnitých nerezových chromocelových plechů do spáry cihlového zdiva. "Izolační desky jsou příklepovým strojem pneumaticky zaráženy do spáry, aniž by se zdivo předem otevřelo," vysvětluje Jaroslav Žaloudek z firmy HW-PANTY, která má tyto práce v České republice patentované. Izolační desky jsou z vysoce ušlechtilé tvrzené nerezové chromové oceli o síle 1,5 mm. Šířka desek je 310 a 375 mm, délka závisí na tloušťce zdiva, výška vlnění je 5 mm. Aby byl uzávěr ve zdivu souvislý, jednotlivé desky se překrývají o dvě až tři vlny. Spára, do které se budou plechy zarážet, by měla být co nejníže (minimálně dva centimetry od terénu), protože konstrukce podlahy uvnitř domu bývá většinou položená výše než okolní terén, takže plech se na vnitřní straně zdi objeví pod úrovní podlahy. To je optimální řešení, protože se nenaruší vnitřní omítky. Pro vlastní práci je nutný přívod elektrické energie (380 V) a přístup ke zdi - vždy 100 centimetrů pro stroj plus tloušťka zdiva (například u zdiva 45 centimetrů - 145 centimetrů volného prostoru od zdi). Rychlejšímu vysychání pomáhá nechat spáru s nově vloženou izolací alespoň z jedné strany, zpravidla zvenku, asi tři měsíce odkrytou. Cena za jeden běžný metr zdiva je zhruba 1 800 korun (při tloušťce zdiva 45 cm) - za materiál a montáž. Rodinný domek lze odizolovat během dvou až tří dní.
Postupné podřezávání lanem
V případě, že jde o kamenné nebo smíšené zdivo, je nutné použití metody postupného podřezávání zdiva ocelovým lanem s diamantem. Do vytvořené spáry se zasunou pásy izolačního materiálu, například tvrzená fóliová izolace. Zdivo se vyklínuje a na závěr se řezová spára vyplní cementovou maltou. Cena za jeden běžný metr závisí na tloušťce zdiva pro zdivo 45 cm se pohybuje okolo 2500 korun. Tato metoda je ovšem časově náročnější, běžný rodinný domek se odizoluje za pět až šest dní.
Sanační omítky
Téměř ideálním řešením sanace vlhkého zdiva je doplnění mechanické metody sanačními omítkami. Ty po vyzrání vodu nepřijímají, zabraňují vytváření plísní, nesráží se na nich voda a mají i tepelně izolační vlastnosti. Jsou vhodné pro vnější i vnitřní povrchy staveb, pro nadzemní zdivo, sokly i sklepy. V první fázi odstraňte omítky až do výšky minimálně půl metru nad hranici jejich viditelného poškození. Potom se vyškrábou spáry ve zdivu do hloubky alespoň 1,5 centimteru, odstraní se porušené části zdiva a otlučený povrch se mechanicky očistí od drobných úlomků a prachu. Očištěné zdivo nechte několik týdnů vysychat. Sanační omítkové směsi lze při tloušťce omítky zhruba tří centimetrů pořídit od 350 do 900 korun na metr čtvereční omítané plochy. Dodávají se v pytlích a na stavbě se jen přidá záměsová voda. I při aplikaci vhodných sanačních metod zdivo úplně vyschne až za několik měsíců.
Autorka je stavební inženýrka
Příčiny vlhnutí zdiva
* vzlínající vlhkost - izolace proti vodě buď úplně chybí, nebo není funkční
* okolní terén je ve spádu a umožňuje vnikání vody do zdiva
* v době jarního tání a jarních dešťů dojde ke zvýšení hladiny podzemní vody nad úroveň podlah suterénních místností
* srážková voda dopadá na chodník či římsu a odstřikuje na omítku
* srážková voda hnaná větrem na fasádu
* vlhkost vznikající běžným provozem domácnosti - například praní a sušení prádla, vaření, koupání, sprchování
* voda unikající z vadných okapních žlabů, střešních svodů, z porušeného vodovodního potrubí apod.
* zdivo narušené vodou a mrazem
* schopnost materiálu pohlcovat vlhkost
Rozdělení sanačních metod:
a) mechanické - vytvářejí bariéru proti dalšímu pronikání vody, jde například o vytváření vzduchových dutin, vkládání izolací do vytvořené spáry, používání povlakových izolací apod.
b) chemické (injektážní) - bariéra se vytváří tím, že se do zdiva vyvrtají otvory a naplní se injektážní maltou
c) elektrofyzikální - jsou založeny na poznání, že vlhkost se v elektrickém poli pohybuje směrem od kladného k zápornému pólu, vlhké zdivo je zpravidla nositelem záporného náboje, základy a podzákladí kladného náboje. Jestliže se vhodným způsobem zdivo "přepóluje", omezí se pohyb vlhkostí z podzákladí do konstrukce
d) doplňkové - například sanační omítkové systémy
Vlhké zdivo má na svědomí předčasné "stárnutí" domu. Na zdech se objevují bílé mapy způsobené vykrystalizováním solí, poruší se cihly, kámen i beton, koroduje výztuž, omítka opadává. A hlavně - vlhké zdivo má nejméně o polovinu nižší tepelně izolační schopnost. Místnosti jsou studené, v koutech začínají růst plísně. Nejnebezpečnější mají dokonce karcinogenní účinky. V první řadě se zjišťují důvody, proč zdi vlhnou, a pak vybírá správná sanační metoda. Při stanovení diagnózy je třeba brát v úvahu nejen vlhkostní stav konstrukce, ale i polohu a stáří objektu, způsob jeho využití, ekologická a v neposlední řadě i ekonomická hlediska. V naprosté většině případů se nevystačí s jedinou metodou sanace, ale bývá nutné provést různé kombinace.
Co s vlhkým domem HW metoda
Mezi nejstarší metody sanace vlhkých stěn patří izolace vkládané do profilu zdiva. Dříve se jako izolace užívaly asfaltované pásy, dnes se do spáry vkládají například různé typy fólií, sklolaminátové nebo ocelové desky. Jedním ze způsobů je takzvaná HW metoda. Jde o zarážení vlnitých nerezových chromocelových plechů do spáry cihlového zdiva. "Izolační desky jsou příklepovým strojem pneumaticky zaráženy do spáry, aniž by se zdivo předem otevřelo," vysvětluje Jaroslav Žaloudek z firmy HW-PANTY, která má tyto práce v České republice patentované. Izolační desky jsou z vysoce ušlechtilé tvrzené nerezové chromové oceli o síle 1,5 mm. Šířka desek je 310 a 375 mm, délka závisí na tloušťce zdiva, výška vlnění je 5 mm. Aby byl uzávěr ve zdivu souvislý, jednotlivé desky se překrývají o dvě až tři vlny. Spára, do které se budou plechy zarážet, by měla být co nejníže (minimálně dva centimetry od terénu), protože konstrukce podlahy uvnitř domu bývá většinou položená výše než okolní terén, takže plech se na vnitřní straně zdi objeví pod úrovní podlahy. To je optimální řešení, protože se nenaruší vnitřní omítky. Pro vlastní práci je nutný přívod elektrické energie (380 V) a přístup ke zdi - vždy 100 centimetrů pro stroj plus tloušťka zdiva (například u zdiva 45 centimetrů - 145 centimetrů volného prostoru od zdi). Rychlejšímu vysychání pomáhá nechat spáru s nově vloženou izolací alespoň z jedné strany, zpravidla zvenku, asi tři měsíce odkrytou. Cena za jeden běžný metr zdiva je zhruba 1 800 korun (při tloušťce zdiva 45 cm) - za materiál a montáž. Rodinný domek lze odizolovat během dvou až tří dní.
Postupné podřezávání lanem
V případě, že jde o kamenné nebo smíšené zdivo, je nutné použití metody postupného podřezávání zdiva ocelovým lanem s diamantem. Do vytvořené spáry se zasunou pásy izolačního materiálu, například tvrzená fóliová izolace. Zdivo se vyklínuje a na závěr se řezová spára vyplní cementovou maltou. Cena za jeden běžný metr závisí na tloušťce zdiva pro zdivo 45 cm se pohybuje okolo 2500 korun. Tato metoda je ovšem časově náročnější, běžný rodinný domek se odizoluje za pět až šest dní.
Sanační omítky
Téměř ideálním řešením sanace vlhkého zdiva je doplnění mechanické metody sanačními omítkami. Ty po vyzrání vodu nepřijímají, zabraňují vytváření plísní, nesráží se na nich voda a mají i tepelně izolační vlastnosti. Jsou vhodné pro vnější i vnitřní povrchy staveb, pro nadzemní zdivo, sokly i sklepy. V první fázi odstraňte omítky až do výšky minimálně půl metru nad hranici jejich viditelného poškození. Potom se vyškrábou spáry ve zdivu do hloubky alespoň 1,5 centimteru, odstraní se porušené části zdiva a otlučený povrch se mechanicky očistí od drobných úlomků a prachu. Očištěné zdivo nechte několik týdnů vysychat. Sanační omítkové směsi lze při tloušťce omítky zhruba tří centimetrů pořídit od 350 do 900 korun na metr čtvereční omítané plochy. Dodávají se v pytlích a na stavbě se jen přidá záměsová voda. I při aplikaci vhodných sanačních metod zdivo úplně vyschne až za několik měsíců.
Autorka je stavební inženýrka
Příčiny vlhnutí zdiva
* vzlínající vlhkost - izolace proti vodě buď úplně chybí, nebo není funkční
* okolní terén je ve spádu a umožňuje vnikání vody do zdiva
* v době jarního tání a jarních dešťů dojde ke zvýšení hladiny podzemní vody nad úroveň podlah suterénních místností
* srážková voda dopadá na chodník či římsu a odstřikuje na omítku
* srážková voda hnaná větrem na fasádu
* vlhkost vznikající běžným provozem domácnosti - například praní a sušení prádla, vaření, koupání, sprchování
* voda unikající z vadných okapních žlabů, střešních svodů, z porušeného vodovodního potrubí apod.
* zdivo narušené vodou a mrazem
* schopnost materiálu pohlcovat vlhkost
Rozdělení sanačních metod:
a) mechanické - vytvářejí bariéru proti dalšímu pronikání vody, jde například o vytváření vzduchových dutin, vkládání izolací do vytvořené spáry, používání povlakových izolací apod.
b) chemické (injektážní) - bariéra se vytváří tím, že se do zdiva vyvrtají otvory a naplní se injektážní maltou
c) elektrofyzikální - jsou založeny na poznání, že vlhkost se v elektrickém poli pohybuje směrem od kladného k zápornému pólu, vlhké zdivo je zpravidla nositelem záporného náboje, základy a podzákladí kladného náboje. Jestliže se vhodným způsobem zdivo "přepóluje", omezí se pohyb vlhkostí z podzákladí do konstrukce
d) doplňkové - například sanační omítkové systémy
