Mori koupil pozemky v Šanghaji v roce 1994. Práce na stavbě však přerušila asijská finanční krize a výstavba byla znovu obnovena v roce 2003.
Projekt přichází v době, kdy se zdá, že čínský realitní trh po několika letech prudkého růstu ochlazuje. Nabídka kanceláří vysoké kvality, které jsou v mrakodrapu, je však stále nízká.
Společnost Mori Building vlastní v projektu 70 procent. Budova je nyní podle firmy obsazena ze 45 procent, do jednoho roka má však obsazenost stoupnout na 90 procent.
Mezi nájemce patří přední japonské finanční společnosti, jako Sumitomo Mitsui Banking a Mizuho Corporate Banking, francouzská banka BNP Paribas či německá Commerzbank. Nájemné činní 3 dolary (50 Kč) za metr čtvereční na den.
Projekt během let prodělal několik změn. K první došlo po teroristických útocích v září 2001, kdy byla stavba posílena.
Stavitel také změnil původní plán, podle kterého měl být výřez budovy na vrcholku kulatý, kvůli stížnostem, že se podobá vycházejícímu slunci na japonské vlajce, tedy symbolu, který velká část Číňanů nemá ráda kvůli okupaci země Japonci za druhé světové války.
Mori ho změnil na obdélník. Budova také byla zvýšena a aspirovala na nejvyšší budovu na světě, nakonec ji však překonal tchajwanský mrakodrap Taipei 101, napsala agentura AP.
Projekt přichází v době, kdy se zdá, že čínský realitní trh po několika letech prudkého růstu ochlazuje. Nabídka kanceláří vysoké kvality, které jsou v mrakodrapu, je však stále nízká.
Společnost Mori Building vlastní v projektu 70 procent. Budova je nyní podle firmy obsazena ze 45 procent, do jednoho roka má však obsazenost stoupnout na 90 procent.
Japonský stavební podnikatel Minoru Mori.
Mezi nájemce patří přední japonské finanční společnosti, jako Sumitomo Mitsui Banking a Mizuho Corporate Banking, francouzská banka BNP Paribas či německá Commerzbank. Nájemné činní 3 dolary (50 Kč) za metr čtvereční na den.
Projekt během let prodělal několik změn. K první došlo po teroristických útocích v září 2001, kdy byla stavba posílena.
Stavitel také změnil původní plán, podle kterého měl být výřez budovy na vrcholku kulatý, kvůli stížnostem, že se podobá vycházejícímu slunci na japonské vlajce, tedy symbolu, který velká část Číňanů nemá ráda kvůli okupaci země Japonci za druhé světové války.
Mori ho změnil na obdélník. Budova také byla zvýšena a aspirovala na nejvyšší budovu na světě, nakonec ji však překonal tchajwanský mrakodrap Taipei 101, napsala agentura AP.
