Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nejoceňovanější česká stavba 20. století stojí v Lounech. Podívejte se

  1:00aktualizováno  1:00
Z barokního pivovaru v Lounech se stal úžasný výstavní prostor. Konverze přišla na pouhých deset milionů, přesto je Galerie Benedikta Rejta nejčastěji publikovanou tuzemskou stavbou v zahraničí i doma.

Fotogalerie

Autorem oceňované stavby je architekt Emil Přikryl, který již více než dvacet let vychovává budoucí architekty na Škole architektury AVU v Praze.

Na rekonstrukci barokního pivovaru v Lounech rozhodně nepadly desítky milionů korun. Naopak, rozpočet byl velmi omezený.

"V roce 1992 jsme dostali na rok 750 tisíc korun, z toho nám ještě sto tisíc vzali, další rok to bylo 800 tisíc, ale opět se krátilo o 100 či 200 tisíc. Pak jsem si vzala hypotéku dva miliony korun a teprve poté jsme dostali zbývajících osm milionů korun," vzpomíná Alice Štefančíková, ředitelka Galerie Benedikta Rejta v Lounech.

Příběh neuvěřitelné konverze je námětem dalšího pokračování televizního cyklu ProStory. Epizodu s názvem Přikryl odkryl (ČT2 v sobotu 10. prosince ve 22:20) režíroval Martin Řezníček.

Jeho "komentovaná prohlídka" galerií začíná pro diváka velmi atraktivním prologem: návštěvou ve vile Věry Chytilové, kterou Emil Přikryl navrhl jako mladý tvůrce už v roce 1974.

Galerie Benedikta Rejta

Galerie Benedikta Rejta

Galerie jako umělecké dílo

Bývalý pivovar stojí v ulici nedaleko náměstí, ve svahu hradebního valu, poblíž kostela, který postavil právě Benedikt Rejt, jehož jména galerie nese. Vstup do ní je přes volný prostor pokrytý dřevěnými prkny, mezi nimiž jsou pravidelně rozmístěné betonové sloupy.

Dvoupodlažní objekt (druhé podlaží je vstupní) a jeho interiér fascinuje návštěvníky často stejně a někdy i víc než samotná vystavená díla. To mu někdy kritici vyčítají, přitom architekt Emil Přikryl "jen" odkryl a zároveň zdůraznil kvality prostoru.

Suterén - výstava D. Chatmy (2003)

Suterén - výstava D. Chatmy (2003)

Použil minimum prostředků, ale jeho práce třeba se světlem, jež se objevuje a dopadá právě tam, kde je potřeba, okouzluje. Nejlepší hodnocení? "Galerie Benedikta Rejta se mi jeví jako uskutečnění snu Jindřicha Chalupeckého o svatyni moderního umění," hodnotí profesor Rostislav Švácha práci Emila Přikryla.

Návštěvníci galerie mohou obdivovat využití původní dispozice pivovaru, výhledy na řeku Ohři, umístění výtahu i zajímavé řemeslné detaily. Je smutné, že na dostavbu takového objektu nejsou peníze. Pokud se nezískají příští rok z evropských fondů, nemá galerie šanci.

Interier Galerie Benedikta Rejta

Interier Galerie Benedikta Rejta

Vstupní hala - výstava C. Kafka

Vstupní hala - výstava C. Kafka

Suterén - výstava D. Chatmy (2003)

Suterén - výstava D. Chatmy

Prof. Ing. arch. Emil Přikryl

• 28.12.1945 v Bílovci

V letech 1962 až 1968 studoval Fakultu architektury ČVUT v Praze v ateliéru profesora Františka Cubra. Pokračoval ve studiu na AVU (1968–1972). Zároveň se stal v roce 1969 členem Školky SIALu pod vedením Karla Hubáčka. V SIALu byli jeho kolegy třeba John Eisler, Miroslav Masák, Martin Rajniš a Jiří Suchomel.

V roce 1982 pracoval půl roku v ateliéru Josefa Paula Kleihuese v Západním Berlíně, kde také realizoval se svými kolegy ze SIALu sociální bytový dům pro IBA (Internationale Bauausstellung) Berlin.

V roce 1990 se stal docentem na Škole architektury AVU, kde působí dodnes. O rok později byl jmenován profesorem.

Získal Poctu České komory architektů za rok 2009, za konverzi pivovaru v Lounech na Galerii Benedikta Rejta byl nominován na Evropskou cenu za architekturu Miese van der Rohe Award. Své práce vystavoval na spoustě domácích i zahraničních výstav, získal mnoho ocenění a také vychoval celou řadu vynikajících architektů. Jako pedagog patří u nás k nejuznávanějším.

Ředitelka Galerie Benedikta Rejta Alice Štefančíková a architekt Emil Přikryl

Ředitelka Galerie Benedikta Rejta Alice Štefančíková a architekt Emil Přikryl na "dřevěné palubě" před galerií




Nejčtenější

Sezení v jídelním koutě je zčásti na parapetu rohového okna.
Agáta Prachařová bydlí v „bunkru“, v němž jsou květináče s levandulí

Agáta a Jakub Prachařovi si každým rokem opakovali, že ty příští Vánoce budou bydlet ve svém domě. Stavba se však...

Přes atrium vstupuje do interiéru spousta denního světla i slunce.
Jak to dopadne, když stavební úřad dva roky odmítal plochou střechu

Všechno mohlo dopadnout špatně. Dva roky stavební úřad odmítal povolit plochou střechu, a tak mezitím na vedlejší...



Dům je krásně zasazený na rohovém pozemku v novozélandském Puhoi.
Bez dveří a stresu. Boj s rakovinou nasměroval rodinu do zelené oázy

Novozélandský architekt David Maurice hledal pro svou rodinu klidné místo. Toužil po obyčejné každodenní radosti. S...

Cihelná zeď natřená na bílo či zrepasované parkety odkazují na stáří domu....
Z barevného výbuchu vznikl byt plný světla a vtipných nápadů

Byt v domě ze 60. let minulého století potřeboval začít „dýchat“. Měl sice nadstandardní velikost 5+1, ale právě...

Dům stojí na pozemku o výměře sto padesát metrů čtverečních.
Vybojovali pozemek velký 150 metrů čtverečních. Bydlí se jim skvěle

Mladá indonéská rodina si na Jávě postavila dům, který je kompletně navržený v oblíbeném skandinávském stylu. Jeho...

Další z rubriky

Architekti Gregor Pils a Andreas Claus Schnetzer postavili dům z 800 vyřazených...
Geniální ve své jednoduchosti. Na domek stačilo 800 vyřazených palet

Architekti Gregor Pils a Andreas Claus Schnetzer vzali osm set dřevěných palet a postavili z nich plnohodnotný dům....

Lůžko s matrací je velké 140 × 200 centimetrů. Postel má zvýšené hrany, aby...
Boj s garsonkou vyřešil obřím kusem nábytku uprostřed místnosti

Německý nábytkový návrhář Nils Holger Moormann přemýšlel, jak co nejlépe zařídit malý byt. Problém s malým prostorem...

Španělský architekt a návrhář Fernando Abellanas si ve španělské Valencii...
Designér si vytvořil kancelář pod mostem, může v ní i přespat

Architekt a návrhář Fernando Abellanas si ve španělské Valencii postavil pod mostem malou kancelář. Svůj kompaktní...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.