Na pohled zajímavou stavbu bazénu na Kraví Hoře navrhl architekt Antonín Novák.

Na pohled zajímavou stavbu bazénu na Kraví Hoře navrhl architekt Antonín Novák. | foto: Jaroslav ŠvandaMF DNES

Stavby, které se povedly. Nová architektura posledních dvaceti let

  • 8
Knihovny, vysoké školy, kancelářské domy, ale i koupaliště, koncertní síně, tunely nebo kapličky. Špičkoví architekti mají opravdu široký záběr. Z nejzajímavějších veřejných a kancelářských staveb vybudovaných v různých místech Česka po roce 1989 jsme vybrali tu nejvyšší kvalitu.

Ve srovnání s vyspělejšími zeměmi je na tom tuzemsko hůř. Na Západě se buduje ještě daleko víc špičkových knihoven a škol, ale také koncertních síní, muzeí, kulturních center, úředních budov nebo kostelů. Při výběru projektů není tak důležitá cena jako architektonická kvalita.

V posledních letech se to však v Česku začíná zlepšovat. Zatímco dříve se mezi adepty na architektonické ceny v hojném počtu objevovaly spíš rodinné domy či menší stavby, teď k nim častěji přibývají i větší budovy, nezřídka placené z veřejných peněz.

Státní instituce, kraje i obce si nechávají od architektů navrhovat kanceláře, muzea, vzdělávací centra, rekreační areály, dopravní terminály, bytové domy či veřejná prostranství.

Místa, která by při angažování pouhých stavebních firem mohla působit všedně, někdy i ošklivě, se díky tomu často jakoby vyloupnou ze skořápky. Lidé začnou mít potřebu se tu scházet, trávit zde volný čas či za stavbami dokonce cestovat.

Rekreační areál Kraví Hora

Ateliér: DRNH architektonická kancelář
Místo: Brno
Dokončení: 2004

Kraví Hora je díky množství zeleně významným brněnským centrem rekreace. Architekti pod vedením Antonína Nováka využili genia loci místa. Budovu krytého bazénu, jíž doplnilo rekonstruované venkovní koupaliště, navrhli velmi lehkou, průhlednou a jednoduchou tak, aby obrátili pozornost od stavby k jejímu okolí. Maximum nových částí zasadili do svahu, skryli i techniku.

Na pohled zajímavou stavbu bazénu na Kraví Hoře navrhl architekt Antonín Novák.

Kraví Hora je díky množství zeleně významným brněnským centrem rekreace.

Bazén je zapuštěný do země, takže z hladiny, stejně jako z venkovního bazénu, je výhled panorama města. Stavba je hodně prosklená, v zimě díky tomu získává teplo ze slunce, přehřívání v létě zamezují dřevěné žaluzie. Projekt získal v roce 2005 hlavní cenu v soutěži Grand Prix Obce architektů (viz V Brně vymysleli plavání v nebi. A hodně lidí tím provokují).

Národní technická knihovna

Ateliér: Projektil architekti, Hipposdesign
Místo: Praha
Dokončení: 2009

Budova má půdorys zaobleného čtverce. Jako centrum informací okolních vysokých škol nemá hlavní fasádu, ale otvírá se do všech stran. Stěny a stropy jsou z pohledového betonu, s ním kontrastují duhově barevné podlahy připomínající olejové skvrny. Konstrukce se sloupy vzdálenými 15 metrů od sebe umožňuje variabilní uspořádání interiéru.

Národní technická knihovna v Praze, otevření 9. 9. 2009
Narodní technická knihovna v Praze

Národní technická knihovna v Praze

Studijní a administrativní místa architekti soustředili na obvod stavby k oknům, regály s knihami stojí hlouběji v budově. Stavba využívá rekuperaci tepla a úsporný systém chlazení. Ateliér Projektil získal za stavbu hlavní cenu Grand Prix Architektů 2010, autoři interiéru ze studia Hipposdesign se díky němu stali designéry roku v soutěži Czech Grand Design 2010 (viz Nejlepší stavbou roku 2010 se stala Národní technická knihovna v Praze).

Ústředí ČSOB Group

Ateliér: AP Atelier
Místo: Praha
Dokončení: 2006

Architekt Josef Pleskot není zastáncem velkých kancelářských budov. Proto veřejnost překvapil přijetím zakázky na nové sídlo ČSOB. Je to však komerční budova poněkud neobvyklá. Vyniká neokázalostí, což bylo zadání firmy. Na dno radlického údolí, které má přírodní charakter, zasadil Pleskot budovu, jež svým pojetím nijak neruší okolí. Zvenčí je z velké části obložená dřevem, na střeše i uvnitř je plná rostlin.

Budova ČSOB u stanice Metra Radlická

Systém vyspělých slunečních clon, velkorysé prosklení, volné vnitřní uspořádání i využití zeleně umožňuje udržovat stálé klima i dostatek světla s nízkými nároky na energie. Díky tomu budova patří k nejekologičtějším svého druhu v Evropě. Většina kanceláří je ve volném prostoru, bez příček, takže lze velmi flexibilně měnit uspořádání. Komplex šesti pavilonů s atrii, dvory a světlíky je propojený do jednoho celku jako městská čtvrť. Projekt získal hlavní cenu Grand Prix Architektů 2008 (viz Podívejte se na banku s parkem na střeše).