Důležité je sedací soupravu pohladit. To, jestli je materiál příjemný na dotek, je stejně důležité, jako zda se v ní dobře sedí. Zkuste ze sedačky několikrát vstát.
Na obrázku sice vypadá úžasně, když se krásná dívka povaluje na nízké měkké sedačce, ale vstát je v praxi někdy poněkud těžší. Především u lidí s nějakými zdravotními obtížemi by vstávání od televize mělo být jednoduché a nemělo by se změnit v akrobatickou disciplínu.
Nákup sedačky je zásadní věc. Trávíme na ní hodně času, vlastně většinu toho, co jsme doma. A také je to velký kompromis. Schází se na ní totiž celá rodina. Co se jednomu zdá pohodlné, druhému se nelíbí vzhledově a naopak.
Jednobarevná, pohodlná, multifunkční. Taková by měla být ideální sedací souprava
Právě proto se sedačky během posledních let dost změnily. Z mohutných třímístných souprav doplněných dvěma stejně velkými křesly se proměnily v multifunkční designovou záležitost.
Mnozí výrobci nabízejí soupravy, které si můžeme sami sestavit podle toho, co se nám do pokoje hodí. Stejná značka, stejný materiál, jen se liší v tom, zda je potřebujeme mít v levém, či naopak pravém rohu, zda chceme, aby z jedné strany vybíhala podnožka nebo chceme podnožky dvě.
Některé firmy jdou tak daleko, že sedačky mění v různě se proměňující věc. Dají se rozložit jako postel nebo přestavět tak, že se z nich stane velké pohodlné křeslo. Říká se jim víceúčelové. Mají třeba různě nastavitelnou zadní část, takže můžeme sedět pěkně rovně nebo téměř ležet. Opěrky na ruce se dají různě sklápět. Součástí sedaček bývají i různé kapsičky: na televizní ovladač, na brýle, na časopisy.
Látka a kůže. Moderní tvar si rozumí i s klasickým vzorem
Neseďte zády ke dveřím
Sedací souprava je dominantou pokoje a mnohdy i celého bytu. Dokáže ho povznést, nebo naopak srazit na zem. Měla by být vždy umístěna tak, aby z ní bylo vidět na dveře a do prostoru. Ne do stěny, lidé by neměli být otočeni zády ke vchodu. Je to jedna z hlavních zásad designérů. Možná někomu může připadat zbytečná, ale otočeni zády ke dveřím se podvědomě cítíme méně klidní než čelem k nim.
Také by na sedací soupravu nemělo dopadat přímé sluneční světlo. Bledne pak a také není nejpříjemnější, když nám slunce svítí do očí. Také není ideální, když stojí blízko topení. V malých bytech je to sice problém, ale když už není jiné řešení, aspoň by na něm neměla být příliš přitlačená. Pohlcuje zbytečně teplo.
pět rad, jak správně vybrat sedačku1. Nekupujte naslepo přes internet, sedačku si vždy předem prohlédněte. |
Dnešní sedačky bývají především jednobarevné. Kdo si nechce odepřít vzory, měl by si pamatovat, že je vždy jednodušší doladit vzorované polštáře, koberec či závěsy s jednobarevnou sedačkou než mít sedačku pestrou a snažit se k ní sladit to ostatní.
Samozřejmě, jde to, ale vkusný výsledek se v tomto případě zpravidla podaří jen odborníkům nebo těm, kteří mají na zařizování interiérů mimořádný cit. Častější je, že po pár letech začneme litovat, že jsme pestrobarevnou sedačku koupili.
Pozor na výrazné barvy
Světlé barvy lépe vyniknou v menších pokojích, navíc celou místnost opticky prosvětlí. A malé pokoje zpravidla bývají tmavé, takže jim to prospěje.
Naopak ve velkém pokoji se světlými stěnami vůbec nevadí, když je sedací souprava tmavá. Pozor na výrazné barvy jako červená či oranžová. Skvěle vypadají v časopisech a v televizi, ale doma hrozí, že se brzy okoukají, a také mohou působit dráždivě, rušivě. A doma chceme především klid.
Béžová klasika. Takový model nikdy nezklame. Při nenápadné barvě vynikne zajímavý tvar
Nebojme se světlých barev. Jen si předem ověřme, že se dají snadno čistit, případně z nich potah stáhnout a vyprat. Právě bílou a světle béžovou teď uznávaní světoví návrháři na sedačky používají velmi často. Pokud však jde o rodinu s dětmi či zvířaty, je přece lepší volit barvu neutrální, zkrátka takovou, na které nějaký ten flek není důvodem ke každodennímu praní.
Nejčastěji jsou sedačky potažené látkou či kůží. Obecně se dá říct, že přírodní látky jsou náročnější na údržbu víc než ty syntetické. Důležitá je také takzvaná hustota vazby látky, to znamená, jak je látka odolná proti odírání, při častém čištění a podobně.
Kožená sedačka bývala vždy považována za znak luxusu, ale dnes se už setkáváme s tím, že některé látkové designové kousky jsou dražší než běžné tuctové kožené sedačky z obchodních řetězců. Samozřejmě záleží na druhu kůže a koupě podezřele levné kožené soupravy se nemusí vyplatit. Za pár let kůže popraská či změní barvu.
Bílá je oblíbená. Díky materiálům s protišpinivou úpravou se jí už nemusíme bát
Naopak, pokud jde o kvalitní koženou soupravu, je to investice do budoucnosti. Když má navíc jednoduchý tvar, nevyjde nikdy z módy a můžeme ji mít klidně i třicet let, aniž by náš byt vypadal jako z retroseriálu. V poslední j době se stala oblíbenou takzvaná ekokůže, tedy kůže umělá. Je té pravé velmi podobná, naomak vůbec nepůsobí jako umělotina.
Další variantou je například alcantra. Je to tkanina, která na první pohled připomíná semiš. Je však vyrobená z velmi tenkých vláken, a to metodou, která jí zabezpečuje odolnost proti poškození.
Už dávno neplatí, že u sedačky musí být jedno či dvě křesla ze stejné série. Naopak. Kombinují se sedačky rohové s dvoumístnými nebo se třeba mohou umístit dvě trojmístné naproti sobě. Neplatí žádná pravidla, vše záleží na dispozici pokoje. Je jen třeba si předem říct, kolik lidí bude sedací soupravu využívat, jak často k nám chodí návštěvy a co vlastně od sedací soupravy očekáváme. A pak už jen vybírat. Osobně vybírat!
