Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nejkrásnější muzeum na Balkánu navrhl Čech. Vybavil je českým nábytkem

  1:00aktualizováno  1:00
Shluk náboženství srovnatelný s New Yorkem nebo Jeruzalémem, to je Sarajevo. A tak tu stojí vedle sebe synagoga, mešita, pravoslavný či katolický kostel. Často mají stejného tvůrce, českého architekta Karla Paříka.

Do Sarajeva přišel už v roce 1884, aby se spolu se svým spolužákem Josipem Vancašem pustil do práce na katolické katedrále. Neustále studoval architekturu Španělska a severní Afriky, ale také vídeňské, byzantské, turecké a islámské vzory.

Vždy a na vše se pečlivě připravoval. Před prací na Zemském muzeu navštívil Budapešť, Norimberk, Mnichov, Magdeburk, Liberec, Prahu i Vídeň, aby si udělal představu, jak má muzeum vypadat, ale také jak funguje a co potřebuje.
Nejen se stavbou sarajevského zemského muzea se tak můžete seznámit v dalším díle televizního cyklu Šumné stopy (ČT2 v sobotu 11. června ve 20:00).

Architekt David Vávra tu totiž dává například do kontrastu skvělou architekturu českého tvůrce s "vojenskými" rekreačními komplexy. V době občanské války si je ovšem rozstříleli jejich samotní majitelé.

Zemské muzeum v Sarajevu, Karel Pařík, 1907–1912

Zemské muzeum v Sarajevu, Karel Pařík, 1907–1912

Vrchol tvorby s českým nábytkem

Zemské muzeum v Sarajevu, které vzniklo v letech 1907 až 1912, představuje vrchol Paříkovy tvorby. Byl to nejrozsáhlejší muzejní komplex od Vídně směrem na východ. Za 51 měsíců se postavily čtyři na sobě nezávislé stavby, v nichž jsou umístěny čtyři sbírky: prehistorická, antická, etnografická a přírodovědecká.

Pařík zde geniálně vyřešil prostor, navíc jej skvěle doplnil botanickou zahradou. A také nábytkem od českých a moravských tvůrců. Do dnešních dnů přežily (a stále se používají) thonetky, ale také dřevěné vitríny od Josefa Škorpila z Plzně. (Jejich přežití je o to neuvěřitelnější, že v době druhé světové války bylo muzeum poškozeno a pršelo do něj.) Český architekt Josef Pospíšil navrhl vnitřní kompozice etnografického oddělení.

Žasnoucí David Vávra v Ulema-medžilis (sídlo církevního společenství), Sarajevo, Karel Pařík, 1911

Žasnoucí David Vávra v ulema-medžilis (sídlo církevního společenství), Sarajevo, Karel Pařík, 1911

K dalším vrcholům českého architekta, který v Bosně-Hercegovině vytvořil kolem 150 významných staveb, patří i ulema-medžlis (sídlo církevního společenství, které plní funkci jakési "fary") postavené před takzvanou Císařovou mešitou v roce 1910 až 1911. Pařík tu využil prvky turecko-osmanské architektury, a to tak dokonale, že obě stavby dnes lidé vnímají jako jeden celek, byť mešita vznikla v 16. století, dělí je tedy 400 let...

Ne všechny projekty Karla Paříka přežily v pořádku do dnešních dnů nebo se dočkaly rekonstrukce. Smutný je třeba pohled na lázeňský objekt v Kupari z roku 1911, který dříve patřil českému státu. Po znárodnění však jen chátral.

Letovisko v Kupari, Chorvatsko, Karel Pařík, 1913 - patřilo českému státu, ale bylo znárodněno - takto dopadlo

Letovisko v Kupari, Chorvatsko, Karel Pařík, 1913 – patřilo českému státu, ale bylo znárodněno a takto dopadlo.

Karel Pařík

4. července 1857 ve Veliši u Jičína jako šestý syn v rodině.
Vystudoval střední průmyslovou školu stavební ve Vídni, kde se později také zapsal na Akademii výtvarných umění. Do Sarajeva odjel v roce 1884, o dva roky později vstoupil do státních služeb, až do roku 1916 pracoval pro stavební odbor Zemské vlády v Sarajevu. V prosinci 1899 mu císař udělil rytířský kříž. Na jaře roku 1916 byl po 30 letech služby penzionován.

Je autorem více než 110 realizovaných projektů po celé Bosně a Hercegovině, na přibližně 40 dalších se podílel, řadu staveb navrhl také v Chorvatsku.
Poslední velkou stavbu, kostel sv. Josefa (1937–1939) navrhl se svým synem Marianem, který se také stal architektem.

Karel Pařík vytvořil řadu škol, sakrálních a vojenských staveb, společensky prospěšných a kulturních objektů, soudní budovy a věznice, administrativní a správní budovy pro náboženské spolky, státní hospodářské budovy, nemocnice, banky, pohostinské a rekreační objekty, komplexy s bytovými a nebytovými prostorami. Je i autorem několika regulačních plánů, řadu let učil na Technické škole v Sarajevu.

Autor:



Nejčtenější

Sezení v jídelním koutě je zčásti na parapetu rohového okna.
Agáta Prachařová bydlí v „bunkru“, v němž jsou květináče s levandulí

Agáta a Jakub Prachařovi si každým rokem opakovali, že ty příští Vánoce budou bydlet ve svém domě. Stavba se však...

Čelní stěna domu je osazena až po krokve průhledným sklem v robustním ocelovém...
Místo zahradní chatky vyrostl dřevěný dům. Koupelnu má ve skříni

Severně od nizozemského Utrechtu stojí dřevostavba velká 40 metrů čtverečních. Ve zdánlivě jednoduchém domku od studia...



Přes atrium vstupuje do interiéru spousta denního světla i slunce.
Jak to dopadne, když stavební úřad dva roky odmítal plochou střechu

Všechno mohlo dopadnout špatně. Dva roky stavební úřad odmítal povolit plochou střechu, a tak mezitím na vedlejší...

Praha 7 - Troja. Vila s obytnou plochou 597 metrů čtverečních je na prodej za...
Moderní a luxusní vily. Jaké zajímavé nemovitosti jsou v Česku na prodej

V České republice se prodává velké množství moderních vil. Všechny mají obytnou plochu velkou stovky metrů čtverečních,...

Dům stojí na pozemku o výměře sto padesát metrů čtverečních.
Vybojovali pozemek velký 150 metrů čtverečních. Bydlí se jim skvěle

Mladá indonéská rodina si na Jávě postavila dům, který je kompletně navržený v oblíbeném skandinávském stylu. Jeho...

Další z rubriky

Hned za vstupem je po pravé straně kuchyňská linka, vlevo šatní skříň, které...
Jak se žije v miniaturním bytě o velikosti vagonového kupé

Zařídit byt s plochou 16 metrů čtverečních pro dvě dospělé osoby byl doslova nadlidský úkol. Architekti se však tohoto...

Španělský architekt a návrhář Fernando Abellanas si ve španělské Valencii...
Designér si vytvořil kancelář pod mostem, může v ní i přespat

Architekt a návrhář Fernando Abellanas si ve španělské Valencii postavil pod mostem malou kancelář. Svůj kompaktní...

Mrakodrap vysoký 310 metrů má 72 obytných poschodí a dalších 15 pater tvoří...
Architekt Renzo Piano dokázal svým návrhem naštvat i prince Charlese

Budovy podle návrhů Renza Piana jsou rozesety po celém světě. Italský architekt nemá jednotný styl, jeho díla jsou...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.