Netradiční snowboard, součást Loveckého setu. Autor Pavel Šťastný.

Netradiční snowboard, součást Loveckého setu. Autor Pavel Šťastný. | foto: Archiv Pavla Šťastného

Navrhuje flambovaná svítidla, funny vany i pohovku s ženským pohlavím

  • 5
Pavel Šťastný má široký záběr. Jeho dílem je nejen slavné logo Občanského fóra, ale i stovky dalších. Výtvarné cítění a svérázné nápady uplatňuje i při navrhování interiérů.

Proslul jste projektem Funny vany. Máte nějakou novinku?
Pokud se ptáte na zajímavost, tak nedávno jsem třeba udělal vanu pokrytou dolarovými bankovkami, které jsou zalaminované do povrchu. Prvotně šlo o návrh pro výstavu do Ruska. "Pošlete nám něco, co bude zábavné!" znělo zadání. Pak si ji koupil někdo domů. Jinak vany prodáváme v malých sériích dále.

Určitě rád šokujete. Vzpomínám na vaše sofa v rámci nesoutěžního projektu Smyslů plné pohovky pro Sigmunda Freuda, které mělo v čalounění oči a ženské pohlaví. Jaký mají smysl tyto zdánlivě nesmyslné návrhy?
Jaký má smysl pro náš život teorie Sigmunda Freuda? Zásadní! Byl první, který studoval naše nitro, naše nevědomí, jehož přirozenou součástí jsou pudy. Ty jsou v nás včetně sexuálního pudu a dětská sexualita bylo jeho velké téma.

Když jsme spolu s architektem Mirkem Cikánem pohovky vymýšleli, tak jsme se chtěli podívat na evropského Freuda z jiného pohledu, z pohledu islámské dívky. Proto čalounění připomíná tradiční muslimský oděv burku, která zakrývá vše mimo očí. Ale pod ní je dívka se svou přirozenou sexualitou, ať už je jakéhokoliv vyznání. Proto z čalounění vystupuje i pohlaví.

Pohovka pro Sigmunda Freuda. Šokující návrh sofa, jehož čalounění vychází z oděvu muslimské dívky. Společný návrh s Mirkem Cikánem.

Navrhujete jak soukromé, tak firemní interiéry v rámci tzv. Corporated Identity… Jak vznikala například kancelář na Václavském náměstí?
Tu jsme dělali pro firmu G5+, která, jak rád říkám, obchoduje s bílým masem. Zprostředkovává zaměstnání sestřičkám a dalšímu zdravotnickému personálu do zahraničí, zejména do atraktivních zemí na Středním východě. Zadavatel nám nechal volnou ruku a my jsme po diskusi záměrně nezařídili interiér k tématu, tedy dejme tomu ve stylu pouště, jak by se nabízelo.

Chtěli jsme, aby v kancelářích na první pohled téměř nic opticky nebylo, ale přesto něco dominovalo. Ve finále jsou to koberce s podlouhlými obdélníky, s cikcak vzory za sebou, které se opakují i na posuvných dveřích, za nimiž je skrytý sklad i kuchyně.

Geometrické vzory vyvolávají pocit, jako by se interiér hýbal, je to příjemné, optimistické. Také máte dojem, že je tu neustále čisto. Do místnosti pro vedení společnosti jsme umístili stoly na pérech od lokomotivy a obrazy mladých výtvarníků z AVU, například hlavu o rozměrech 2,5 x 2 metry.

Interiér firmy G5+: základ tvoří koberce s podlouhlými obdélníčky, prostor se díky tomu jakoby hýbe. Na snímku ředitelská místnost se stolem na pérech od lokomotivy.

Máte rád hlavně barevné a veselé věci?                                                           Nemusím je mít za každou cenu, občas i střídmost je kouzelná. Hlavně jde o to, abyste se cítili příjemně, protože jinak atmosféra prostoru nefunguje. Někomu stačí mít v práci parádní lampičku: ráno přijde a hned vidí svého "mazlíčka".

Co vám říká minimalismus?                                                                           Minimalismus mám rád, ale problém je v tom, že většina lidí v něm nedokáže žít. Některé minimalistické interiéry jsou úžasné, ale lidé se v nich necítí jako doma. Přirozené je, že chcete teplo, útulno… Děláme letos už pátý ročník festivalu moderní architektury Architecture Week a těch případů z celého světa je tam vidět spousta.

Nedávno přišel klient s tím, že mu architekti udělali krásný prostor, ale nemůže v něm vydržet. Abychom jej nějak oživili. Někdy stačí velmi málo, je to o barvách, o látkách, zkrátka o vytvoření pocitu, že to je to vaše "doma".

Když navrhujete soukromé interiéry, jak postupujete?
Důležité je diskutovat s lidmi, co by chtěli. Často to neumí vyjádřit, protože pochopitelně nestaví každý den. Musíte se ptát proč to a proč ono a umět naslouchat. Ideální je ujasnit si, jak žijí, jaké mají rituály. Přijdete domů, odložíte věci na věšák, někam položíte klíče…

Projdeme tak s klientem celou domácnost a takových rituálů najdeme miliardu, dá se podle nich zjistit spousta věcí. Důležitá je i minulost, lidé, co vyrostli v paneláku, si často neumí zvyknout na velký prostor pro spaní. Přebudování bytu není malá investice a pro život je zásadní. Pokud uděláte na začátku něco špatně, už se s tím pak dá těžko hýbat. Jak říká můj kamarád: "Jsem naštvaný hned, jak vejdu domů, protože věšák je jinde, než bych ho chtěl mít."

Chata Doupě na Slapech: terasa se zábradlím z větví, jak je navrhl Pavel Šťastný.

Mají na zařizování odlišný pohled muži a ženy?
Velmi zásadní! Stalo se mi u rodinného domu, že s mužem jsme si odsouhlasili barvy a žena je odkývala. Vymalovali jsme a on byl nadšen. Přijel jsem za týden a dům byl z třetiny přemalovaný. Žena to nevydržela, protože si to prý předtím nedovedla představit. Do půl roku se rozvedli. Nemyslete si ale, že jsme rozvodová kancelář. To je samozřejmě extrémní příklad. Vyplývá z toho, že pokud se nevcítíte do potřeb a vztahů obou partnerů, tak je vaše práce marná.

Popište nám některou ze svých nedávných realizací…
Navrhovali jsme interiér bytu na Vinohradech. Majitelka požadovala zajímavý poměr ceny a výkonu. Základní zařízení jsme pořídili kvůli ceně v IKEA a doplnili je designovými kousky.

Prostoru ale dominují designové věci vyrobené na zakázku, na které díky prvotnímu ušetření zbyly peníze. Třeba posuvná akrylátová svítící stěna do šatny a speciální broušený hliníkový zrcadlící se povrch kuchyně. Majitelka chtěla obrovská světla za rozumnou cenu, až tři metry široká. Taková začínají v obchodě na 45 tisících korun, my jsme se vešli s našimi autorskými svítidly do poloviční ceny. Jmenují se Kokony podle tvaru. To je jeden z důvodů, proč děláme věci na zakázku, tedy za rozumnou cenu.

Obří svítidla se podle tvaru jmenují Kokony, autor je navrhuje z chvojí nebo z brusné vlny.

Věci na zakázku bývají ale dražší…
Hodně záleží na materiálu. Konkrétně první Kokony do chaty na Slapy jsme vyrobili s povrchem z chvojí, které se zalaminuje. Do interiérů na Vinohrady jsme pro ně sice našli výborný levný materiál, kovovou brusnou vlnu, ale s jednou drobnou vadou: je vysoce hořlavá.

Než se světla nainstalují, musí se zapálit, aby hořlavá chemická složka nanesená na kovu vyhořela. Vzhled se nezmění, svítidlo získá jen krásný modrý nádech. Představte si to tak, že hořlavá látka vyhoří jako líh. Také se nic nestane. Zbudou veliká, efektní a funkční flambovaná svítidla.

Zmiňoval jste zajímavý interiér chaty Doupě na Slapech. Jak vypadá?
Děláme i chaty, do kterých chtějí opět klienti něco zvláštního, něco navíc, co vychází z genia loci. Klasickou ukázkou je chata Doupě u vody, kam se dostanete jen pěšky po dvoukilometrové pěšince lesem a oborou, anebo také lodí. Je tam nádherně a rád tam dodnes jezdím.

Nechtěli jsme tam postavit supermoderní chatu. Několikavrstevné povrchy maleb na novém zařízení uvnitř chaty jsou dobrušované, aby to vypadalo, že existují sto let. Zábradlí na terase nad vodou, ale i kolem balkonů jsme vyrobili z větví, díky kterým chata splynula s prostředím. K chatě se dostavěl i Hobitín pro hosty: ve svahu zakutaný pokoj pokrytý kameny a mechem s dveřmi vysokými metr padesát. V chatě najdete kamennou vanu, tajnou místnost pro děti, krb na malé sele vysekaný do skály, prostory osvětlují Kokony různých tvarů z chvojí.

Vana Chobotnice. Ručně malované vany Pavla Šťastného mají i jiné zajímavé názvy: Čelisti, Mochomůrka…

Jak bydlíte vy?
Bydlím v nájemním domě na Smíchově a rád jej mám ze dvou důvodů. Jednak je v centru dvě stanice od Anděla, tedy s dokonalou dostupností, a jednak má okna do zahrady. Jinak oplývá miliardou nevýhod starého bytu. Kombinuji v něm historický nábytek, který mám rád. Dnes jde vlastně o originály, i když dříve se vyráběl sériově.

Dětské pokoje jsou doplněné nábytkem z IKEA, protože děti stejně přestane brzy bavit. A každý pokoj je jinak barevný. Při malování máme vždy diskuse ohledně barev, nosím domů tašky vzorků Duluxu a jezdíme si pak válečkem po papírech. Vždy je okolo barev velká diskuse, ale poslední slovo má ten, kdo bude v pokoji bydlet.

Muži nenávidějí přestavby. Vy také?
Chlapi nenávidějí přestavby, protože je musejí udělat. Mám rád, pokud se věci realizují najednou a pak se nemění. Rád bych k tomu přistupoval jako umělec k dílu, k obrazu. Byt je ale živý prostor, věci se přenášejí, musí existovat úložné prostory… S tím bojuji, když přijdu do námi navrženého interiéru. Copak se tu asi změnilo? Vždycky něco ano, někdy k lepšímu, někdy k horšímu. Rozhodně diskuse s klientem je jemnější než doma. Rodinná diskuse je více emotivní.

Vzpomenete si na nějakou?
Léta jsme diskutovali s mou drahou polovičkou o barvě ložnice. Chtěla hráškově zelenou a já si říkal, že to bude peklo. Nakonec si to prosadila: vybrala temně hráškovou, takže máte pocit, jako byste byli v příjemné noře, v takovém Hobitíně.

Na spaní výborné. Nějaký klient chtěl pak doladit interiér, já použil zbytek z naší plechovky a slavil úspěch. Má drahá si mě doteď dobírá, že mi musí všechno vymyslet sama a já to ještě navíc pak prodám. Každopádně nápady nevznikají jen od stolu, ale hodně při diskusi a na základě zkušeností.

Byt na Vinohradech: ložnice s akrylátovou svítící stěnou a svítidlem Kokon

Jste autorem obrovského počtu log významných firem i akcí. Jak se v dnešní době loga proměňují?
Je málo log, která se s dobou nezměnila, třeba NASA. Jinak se většina v čase mění, například i logo Coca-Coly si prošlo vývojovými etapami. Obecně se dá říci, že se loga zjednodušují. Za dvacet let jsem třeba logo Datart sedmkrát modifikoval pro různé potřeby včetně ruské verze. Tvorba log je o pocitech.

Mgr. A. Pavel Šťastný

* 1965

výtvarník, designér a typograf
Vystudoval VŠUP v Praze v ateliéru písma a knižní kultury a v ateliéru malby.

Pracuje v oblasti reklamy a designu, specializuje se na tvorbu logotypů a Corporate Designu (Občanské fórum, Seznam.cz, S.Reality, Datart, Qubus, Cesare, Slovanský dům, Pražský dům v Bruselu, Banánové rybičky, Šumná a bezbranná, filmy Díky za každé nové ráno a Milenci a vrazi, Engine Automobile Culture, developerské projekty E-GATE, PPF-GATE, Real Estate Karlín, M2 Real Estate a další.

Ve svém studiu Plechárna Design Factory se zabývá také designem výrobků i celých interiérů. Spoluorganizuje festival moderní architektury Architecture Week. Spoluzaložil Gurman Association.

Je spoluzakladatelem farmářských trhů na Kulaťáku, prvnícha v Praze, spoluvydavatelem časopisu FT – Farmářské trhy.

Za firmou vždy stojí konkrétní člověk, třeba nemá rád červenou a s tím nic nenaděláte. Jedno z nejrychleji schválených log bylo logo Seznamu. Pan Lukačevič se rozhodl za tři minuty. Pak se ale ještě měsíc dolaďovaly detaily, úhel sklonu, otevření jednotlivých písmen, testování na webu...

Asi málokdo ví, že jste v březnu minulého roku uspořádal průkopnický farmářský trh v Praze 6 na Vítězném náměstí. Jak to tenkrát bylo?
O farmářských trzích se mluvilo léta a nic se stále v Praze nedělo. Díky odvážné Praze 6 jsme se domluvili na místě a pilně obcházeli farmáře, kteří zpočátku tvrdili, že se nic neprodá.

Chodil jsem s obavou po Kulaťáku v sobotu týden před akcí a počítal, kolik tu projde lidí za hodinu, když se tu nic neděje. Dvě stě? Kolik jich tedy přijde na trh? Pět set?

Dvacátého března pak přišlo na trh 15 tisíc lidí. A dnes funguje téměř dvě stě trhů po celé republice. Jídlo je moje vášeň a jsem rád, že se nám podařilo rozpoutat o farmářské trhy takový zájem.

Další zajímavé rozhovory a návštěvy najdete v časopise Domov.