Jádrem úspěchu byla vzájemná harmonie přístupu investorů a architekta, kteří vnímali konzervativnost čtvrti jako hodnotu, kterou je třeba respektovat. I podoba domu, ve své době se nevymykající průměru, má podle nich v současném kontextu svůj půvab, jehož neměli potřebu se zbavovat.
Zároveň jim však nechyběla odvaha vybočit z dnešního standardu, originálně přizpůsobit dům současnému bydlení a novou nástavbou trochu rozčeřit poklidnost ulice středočeského města.
Severozápadní nároží domu si zachovalo původní vzhled korespondující s charakterem poklidné konzervativní čtvrti
Zpět do malého města
Rozrůstající se rodina potřebovala nové bydlení. Když se během hledání objevil starší dům půvabně obrostlý vinnou révou, mohlo by se věřit, že zasáhl osud. Nový domov měl sloužit čtyřčlenné rodině, během rekonstrukce se o dalšího člena ještě rozrostla.
Před lety se manželé náhodně seznámili s architektem Svatoplukem Sládečkem a obrátili se na něj s žádostí o pomoc s úpravou bytu. Byli velmi spokojeni, a tak neváhali a rekonstrukci domu svěřili opět jemu a studiu New Work.
Budiž světlo a prostor
Umístěním obytných místností směrem do ulice vytvářel dům z roku 1936 zdání měšťanského domu. Směrem do dvora a do zahrady se na honosnost již tolik nedbalo a provoz domu se přizpůsoboval malému hospodářství s prádelnou na dvorku. Dokonce i zeď směrem do zahrady byla jen třiceticentimetrová, na rozdíl od ostatních "pětačtyřicítek" z voštinových cihel. Podkroví pod sedlovou a polovalbovou střechou se neobývalo.
Okna vpustila do domu dostatek světla
Ač dům působil dojmem rozlehlejší vily, pohodlného obytného prostoru v něm bylo pomálu a místnosti v přízemí byly velmi tmavé. Úkol byl tedy jasný: změnit dispozici a dům maximálně prosvětlit. Obytné místnosti se přesunuly do osluněného jihozápadního nároží směrem do zahrady a prosvětleny novými okenními otvory. Vstup do domu byl nově situován blíže k ulici tam, kde se vybudovala nová garáž.
V místě původního vstupu se nyní vchází do zahrady ze společenské části domu. Podkroví s polovalbovou střechou ustoupilo nástavbě, která rozšířila užitnou plochu o ložnici v druhém podlaží, pracovnu a terasu ve třetím. Dvěma dětským pokojům ve druhém podlaží přidává na pocitu volnosti odkrytá stropní konstrukce pod sedlovou střechou, vzniklo tu i spací patro.
Ocelová konstrukce s kaleným sklem zastřešuje vstup již od branky
Pozinkovaná ocel s tahokovem se uplatnila i jako podpora pro popínavou zeleň
Antika, nebo nádražní násypník?
Novotvar, který vyrostl nad částí domu, zaujme na první pohled. Svatopluk Sládeček na otázku, proč zvolil neobvyklý tvar zešikmeného kubusu, odpovídá, že se již delší dobu zabýval myšlenkou zkosení dřevěné odvětrávané fasády a tady se naskytla příležitost.
Hledání vhodného tvaru evokovalo souvislost jak s hlavicí antického sloupu či olympijskou pochodní, tak třeba nádražním násypníkem, inspirací byl i přístřešek na lodě. Našli bychom však i důvody zcela prozaické. "Zešikmení hranolu směrem dolů slibuje větší ochranu dřevěného pláště a oken, rovný hranol by nevypadal dobře," dodává architekt.
Bývalá prádelna se sedlovou střechou se proměnila ve sklad zahradních a sportovních potřeb. Protažení nové rovné střechy vytváří otevřený altán a dobře komunikuje s domem, vstupem i nově vybudovanou garáží.
Dřevěná konstrukce založená ze statických důvodů na ocelových sloupech do základu při vnitřním líci dává možnost vyniknout původní římse. Kromě přiznaného novotvaru je dům rekonstruován s maximální snahou o zachování charakteru měšťanského domu třicátých let. Není proto kromě tenčí jižní strany zateplen.
Nejen z estetických důvodů, ale také proto, že efekt by byl poměrně malý. Navíc majitel domu "nepovažuje olepování domů polystyrenem za zcela opodstatněné".
Kuchyňská linka i nábytek jsou dílem Milana Brychty podle návrhu studia New Work
Společenská členitost
Ve vnitřní dispozici domu bylo zachováno pouze původní schodiště. Přesto na vás ihned po vstupu do malého zádveří odděleného od vstupní haly dřevěnou prosklenou retropříčkou dýchnou třicátá léta.
Příčku i šatní skříň vyrobil podle návrhu Svatopluka Sládečka kolínský truhlář David Korbel a dodal tak domu to, co mu původně uvnitř scházelo - reprezentativní vstupní prostor odpovídající decentní kultivovanosti fasády. Přitom je vše nadmíru praktické, se zádveřím i nezbytnou rozměrnou šatní skříní.
Bohatě prosvětlená jídelna tvoří centrum společenské části
Zaoblení hygienické místnosti přiléhající ke schodům jen podtrhuje dojem architektury třicátých let. Vstupní hala je již integrovanou součástí společenského prostoru. Plynule můžete pokračovat do kuchyně či obývacího prostoru nebo se vydat po rekonstruovaných schodech vzhůru.
Přestože jsou místnosti spojené, vnímáte je jako jasně čitelné oddělené prostory, což podtrhuje i výšková členitost. Na rozdíl od současných zvyklostí není centrem dění sedací souprava, ale jídelní stůl. Zde je možné posedět s hosty.
Obývací pokoj tvoří pod úrovní podlahy haly i jídelny ponořené zákoutí se sníženým stropem a vytváří tak velmi intimní prostor. Propojenost i oddělenost vnímáme i v dalším podlaží.
Zaoblení místnosti s WC a sprchovým koutem vestavěné pod schody navozuje stavební zvyklosti 30. let a zároveň přispívá k pocitu provázanosti prostorů
Pracovna paní domu je na podestě v malém "apendixu" schodiště. Libuje si, že dostala vlastní svůj koutek a zároveň z něj má dokonalý přehled o dění v domě. Dětské pokoje jsou propojeny malou šatnou, malá lodžie je pak spojuje s ložnicí rodičů.
Ve třetím podlaží nalezneme sen nejednoho muže, pracovnu ve věži. Překvapením je malé okénko, které nabídne ohromující výhled na střed města s kostelní věží. Pro tento pohled lze vyjít i na terasu. Provázanost se projevuje i v exteriéru.
Z bývalé prádelny byl vytvořen sklad zahradního a sportovního náčiní, jehož střecha přechází v altán s venkovním posezením. Je to "letní obývací pokoj".
Prosklená dřevěná příčka působí, jako by vznikla v roce 1936. Je však vyrobena nyní podle návrhu New Worku.
Šatní skříň ve stejném retrostylu je nepostradatelným zařízením vstupní haly, která ještě čeká na konečné doladění
Nová práce
Na celkovém pocitu celistvosti a kompaktnosti domu se bezesporu podílí nábytek, který je z velké části vyrobený podle návrhu studia New Work. Zmíněné vstupní partie a rekonstrukce schodiště jsou práce truhláře Davida Korbela. Kuchyni a vybavení ložnice vytvořil Milan Brychta ve spolupráci s ateliérem New Work. Majitelé si pochvalují spolupráci s architekty i řemeslníky, ale také místní romskou stavební firmou Milana Horváta.
Dětské pokoje využívají zvýšení stropu pod sedlovou střechu
Majitelé jsou v novém domově spokojeni, během dvou let našli spíše jen drobnosti, které by dnes chtěli udělat jinak. A ty také jen až na základě zkušeností z provozu. Takže kdyby opět začínali, neměnili by nic.
