Mladí manželé obývali před pár lety menší panelový byt v okresním městě na jižní Moravě. Nesplňoval však jejich nároky na životní prostor, navíc nebyl do budoucna příliš perspektivní - plánovaná rodina by se v něm hodně tísnila.
Rozhodli se proto pro větší byt, ale s pěkným výhledem a nejlépe v zeleni. Začali shánět, naráželi však na neustálé technické i finanční problémy – nabízené byty měly špatnou dispozici nebo byly příliš drahé.
Nakonec se ukázalo, že nejlepším řešením bude koupě bytu v nástavbě na paneláku v Brně-Kohoutovicích.
Lehkost a vzdušnost
O chystaném projektu nástaveb se manželé dozvěděli vlastně náhodou. Ke koupi jednoho z plánovaných bytů se rozhodli poměrně rychle, protože zájem byl veliký, ale nebyli spokojeni s původním návrhem řešení.
"Dispozice byla řešena klasickým panelákovým stylem, tedy malé místnosti, hodně koridorů i lomených stěn. Navíc projektant obsadil část bytu s nejlepším výhledem technickým zázemím," popisuje majitel.
Manželé však preferovali čtvercový půdorys a měli i odlišné představy o rozvržení místností. "Chtěli jsme také otevřít byt do výšky, abychom získali víc prostoru a světla," vypočítává majitel Miroslav. Nový projekt si proto majitelé nechali vypracovat od architekta Jana Hrabala.
Rozhodující prvky
"Prvním krokem bylo vytvoření přehledné a funkční dispozice a využití prostorových možností daných podkrovím v mansardové střeše," říká k projektu architekt Hrabal.
"Komunikačním uzlem se stala rozšířená předsíň, blížící se rozměry spíše malé hale. Na konci je odlehčena stěnou z pískovaného skla. Příchozím zároveň signalizuje hlavní směr k obývacímu pokoji a přináší denní světlo z tohoto pokoje do předsíně," popisuje architekt Hrabal.
Z předsíně jsou přístupné všechny pokoje, koupelna s WC i skladovací komora skrytá za posuvnými dveřmi. Vlastní denní část tvoří jeden otevřený celek sestávající z obývacího pokoje, jídelny a kuchyňského koutu.
Dojem většího prostoru umocňuje jeho otevření do krovu, jehož konstrukce je zde patrná. Odlehčení prostoru docílil architekt i sestavami střešních oken Velux (výklopnými typy GPL s ventilační klapkou) po obvodu místnosti a v horních partiích střechy. Současně se tak dobře prosvětlil i střed pokoje.
Výhled až na Pálavu
Stejný princip ztvárnění prostoru je patrný i v ložnici a pracovně - budoucím dětském pokoji. Všude si architekt vyhrál s výškovým osazením střešních oken, protože možnosti výhledu, které byt nabízí, jsou opravdu velkolepé.
Zeleň obklopuje dům ze tří stran a krajina se táhne, kam oko dohlédne. Při dobré viditelnosti je vidět dokonce až na Pálavu.
"To jsme vyřešili detailem umístění okna v nice s parapetem," vysvětluje architekt. "Okno je hlouběji a níže zapuštěno, jeho spodní rám se tak dostává na žádanou výšku přibližně jeden metr nad podlahou."
Navíc pod parapetní deskou k oknu správně proudí vzduch od topení umístěného pod okny. Kritický detail tloušťky tepelné izolace kolem rámu oken vyřešilo použití typového tepelněizolačního rámu Velux.
Hra světla a barev
Okna jsou pravidelně rozmístěna po obvodovém plášti bytu, aby bylo zabezpečeno rovnoměrné prosvětlení místností denním světlem.
Jsou použita i ve funkci tzv. skylightů (výše umístěných oken), které přivádějí světlo do hloubky dispozic a zároveň umožňují lepší provětrání prostorů.
Protože v bytě není klimatizace a střešních oken (naštěstí nechybějí ani svislá) je poměrně dost, bylo nutné důsledně použít externí venkovní markýzy, aby se interiér zbytečně nepřehříval.
Do pracovny a ložnice použil architekt rolety DKL, protože v případě potřeby dokážou vytvořit v místnosti naprostou tmu i během dne, zatímco průsvitné plisované rolety v ložnici denní světlo jen příjemně ztlumí.
Majitelé se přehřívání interiéru brání i použitím vhodných pastelových barev. Ložnice je modrá, chodba fialová a obývací pokoj s jídelnou a kuchyní zelený. Pracovna dostala žlutou výmalbu.
Jedinou výjimkou je koupelna, kde čistotu sněhově bílého obkladu podtrhují dvě úzké linky sytě červené mozaiky.
Prostor, který dýchá
"Nechtěli jsme dojem velkého a vzdušného prostoru zničit spoustou nábytku. Čím méně předmětů, tím lépe," osvětluje Miroslav záměr, kterého se s manželkou při zařizování bytu drželi.
Nutno dodat, že ku prospěchu věci – nenápadný nábytek ze světlého dřeva ve skandinávském stylu vytváří dojem přirozenosti. Objemné úložné skříně zde nenajdete, problémy s uskladněním věcí vyřešili majitelé díky malé půdičce nad chodbou a šatně.
"Myslím, že se nám podařilo naše představy naplnit, v něčem díky architektovi dokonce i překonat," říká Miroslav a dodává, "získali jsme atypický životní prostor, kde se netísníme a kde můžeme volně dýchat."