Satelit NASA nazvaný TOPEX/Poseidon potvrdil v poslední době rychlejší proměny ve vodách na severu Atlantického oceánu, které mohou mít vliv a podnebí. Podle odborníků se zrychlil cyklus, během něhož se povrchová voda "potápí" do hloubky, a chladnější voda z hloubky naopak stoupá vzhůru. Tato zdánlivě odtažitá skutečnost ovlivnila i sérii mírnější zim v Evropě, a tedy i u nás. Jde hlavně o Golfský proud, který "transportuje" ohřátou, a tedy slanější a hustší vodu z rovníkové oblasti do severního Atlantiku, kde se ochlazuje a klesá do řidší a chladnější hloubkové vody. Sirpa Hakkinenová z NASA udělala počítačový model tohoto cyklu. Tvrdí, že proměny v proudění v Atlantickém oceánu jsou nyní rychlejší. "Dříve se mělo za to, že takové změny probíhají v rozmezí století," říká o zrychlování Hakkinenová. Lokálně se to projevilo mimo jiné i vyššími teplotami vody na hladině u východního pobřeží USA. Z tropů tak míří na sever větší množství teplejší vody. Celkové ohřívání však může mít i negativní důsledky. Ohřívání Atlantiku může totiž naopak tuto tepelnou výměnu v delším časovém horizontu výrazně zpomalit. Jde především o Golfský proud, který ohřívá evropské podnebí. V opačném případě by naše klima připomínalo Kanadu. Někteří vědci se v této souvislosti obávají, že nyní přehřátý Atlantik přispívá k tání Arktidy. Teplejší Severní ledový oceán by totiž snížil sací efekt studených vod a Golfský proud by mohl zeslábnout. To by mělo nebezpečný dopad - během relativně krátké doby by mohla nastoupit doba ledová. Ostatně nebylo by to poprvé. Země takové proměny již prodělala i bez skleníkového efektu a teorie globálního oteplení.
20. července 2001
