Objev dřevěné roubené konstrukce a malovaného deskového stropu z období raného baroka v hřbitovní kapli sv. Rodiny v Odrách. Barokní hřbitovní kaple sv. Rodiny v Odrách z roku 1719 představuje podélnou stavbu s půlkruhovým závěrem a tříosým průčelím. V souvislosti s celkovou obnovou kaple proběhl v roce 2015 průzkum, který odhalil roubenou konstrukci z jedlového dřeva opatřená hliněnou omítkou s vápenným nátěrem, jejíž stáří podle dendrochronologie odpovídá době vzniku stavby.
Autor: Národní památkový ústav
Objev dřevěné roubené konstrukce a malovaného deskového stropu z období raného baroka v hřbitovní kapli sv. Rodiny v Odrách. Dalším významným objevem se stal raně barokní dřevěný deskový malovaný strop s vyobrazením korunování Panny Marie a Svaté Trojice, doplněným dekorativními vegetabilními motivy.
Autor: Národní památkový ústav, R. Balcarová
Objev dřevěné roubené konstrukce a malovaného deskového stropu z období raného baroka v hřbitovní kapli sv. Rodiny v Odrách. Klihovou malbu z 18. století o velikosti 1500 × 890 cm vytvořil zatím neznámý umělec na prkenném zakrytí trámové stropní konstrukce.
Autor: Národní památkový ústav, R. Balcarová
Objev dřevěné roubené konstrukce a malovaného deskového stropu z období raného baroka v hřbitovní kapli sv. Rodiny v Odrách. Nález tohoto stropu ve zděné stavbě je ojedinělý a v rámci Moravskoslezského kraje nemá obdobu. Objev je tím překvapivější, že archivní prameny sice zmiňují existenci malovaného prkenného stropu, jenž však byl při opravách kaple v roce 1862 údajně stržen.
Autor: Národní památkový ústav, R. Balcarová
Záchrana a obnova hřbitovního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Horním Maršově. Osud renesančního kostela Nanebevzetí Panny Marie dokládá obtížnou situaci mnoha sakrálních staveb v bývalých Sudetech, které po roce 1945 ztratily v souvislosti s odsunem německého obyvatelstva a následnými společenskými změnami využití.
Autor: Národní památkový ústav
Záchrana a obnova hřbitovního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Horním Maršově. Graffiti v oratoři kostela v Horním Maršově po restaurování.
Autor: Národní památkový ústav
Záchrana a obnova hřbitovního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Horním Maršově. V srpnu 2016 byly práce dokončeny a kostel se slavnostně otevřel veřejnosti. Opět v něm probíhají církevní a nově také civilní obřady, památka se zároveň stala vyhledávaným turistickým cílem.
Autor: Národní památkový ústav
Stavební obnova kostela Nanebevzetí Panny Marie v Konojedech u Úštěku. V srpnu 2016 byly úspěšně dokončeny stavebně restaurátorské práce projektu revitalizace kostela Nanebevzetí Panny Marie. Cílem projektu financovaného z EHP a tzv. Norských fondů 2009–2014 byla záchrana a zpřístupnění kostela, který zůstával pro veřejnost více než dvacet let uzavřen.
Autor: Národní památkový ústav
Stavební obnova kostela Nanebevzetí Panny Marie v Konojedech u Úštěku. Pozdně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Konojedech stojí v sousedství pozdně barokního konventu servitů, později přestavěného na zámek.
Autor: Národní památkový ústav
Stavební obnova kostela Nanebevzetí Panny Marie v Konojedech u Úštěku. Kostel s bývalým konventem tvoří nedělitelný historický celek s vysokým kulturně-historickým významem, a to nejen v úzce regionálním, ale i celorepublikovém měřítku, neboť konojedský konvent byl nejmladším a zároveň nejdůležitějším servitským klášterem v české provincii.
Autor: Národní památkový ústav
Záchrana a zpřístupnění rotundy sv. Václava na Malostranském náměstí v Praze. Raně středověká rotunda sv. Václava byla objevena v roce 2004 při záchranném archeologickém výzkumu, který probíhal v souvislosti s rekonstrukcí budovy Matematicko-fyzikální fakulty UK na Malostranském náměstí.
Autor: Národní památkový ústav
Záchrana a zpřístupnění rotundy sv. Václava na Malostranském náměstí v Praze. Započala tím novodobá historie rotundy, která vyvrcholila roku 2016 dokončením rekonstrukce a zpřístupněním památky.
Autor: Národní památkový ústav
Záchrana a zpřístupnění rotundy sv. Václava na Malostranském náměstí v Praze. Podařilo se tak zachránit pozůstatky jedné z nejstarších církevních staveb na území Prahy.
Autor: Národní památkový ústav
Obnova domu čp. 29 v Palackého ulici v Telči. Dům čp. 29 prošel v letech 2014–2016 komplexní obnovou, která starobylému objektu navrátila důstojný vzhled.
Autor: Národní památkový ústav
Obnova domu čp. 29 v Palackého ulici v Telči. Od konce minulého století byl objekt neobydlený a jeho konstrukce před obnovou byly téměř v havarijním stavu.
Autor: Národní památkový ústav
Obnova domu čp. 29 v Palackého ulici v Telči. Dům čp. 29 v Palackého ulici vznikl pravděpodobně spojením dvou domů při přestavbě v polovině 16. století, kdy Honz Nex, krejčí Zachariáše z Hradce, nechal vystavět na pozdně gotickém sklepení s využitím starších konstrukcí nový renesanční dům.
Autor: Národní památkový ústav
Obnova domu čp. 29 v Palackého ulici v Telči. Dvorní fasády byly obnoveny ve vápenné technologii a doplněny dřevěnou otevřenou pavlačí, jejíž původní konstrukce se nedochovala.
Autor: Národní památkový ústav
Záchrana a obnova usedlosti čp. 12 v Kučerově. Usedlost čp. 12 v Kučerově reprezentuje hliněný dům hanáckého typu, postavený převážně z nepálených cihel.
Autor: Národní památkový ústav
Záchrana a obnova usedlosti čp. 12 v Kučerově. Cenný areál postupně chátral a obrat přišel až v roce 2011, kdy usedlost zakoupili manželé Irena a Jan Dvořákovi a začali připravovat její celkovou obnovu.
Autor: Irena Dvořáková
Záchrana a obnova usedlosti čp. 12 v Kučerově. Odvrátili tak hrozící zánik hodnotné památky, kterou rovněž při mnoha příležitostech prezentují veřejnosti.
Autor: Irena Dvořáková
Záchrana a obnova usedlosti čp. 12 v Kučerově. Obnovené interiéry postupně zaplňuje mobiliář typický pro místní německé prostředí v závěru 19. a první polovině 20. století – tradiční nábytek i předměty všedního života Jan Dvořák sám renovuje.
Autor: Irena Dvořáková
Záchrana a obnova usedlosti čp. 12 v Kučerově. Velkou diskusi vyvolala otázka obnovy a zachování trámového stropu světnice: po vzájemné dohodě mezi vlastníky a památkáři byly nakonec poškozené části trámů nahrazeny replikami respektujícími původní materiál, profily a pokud možno i technologii.
Autor: Národní památkový ústav
Záchrana a obnova usedlosti čp. 12 v Kučerově. Odvrátili tak hrozící zánik hodnotné památky, kterou rovněž při mnoha příležitostech prezentují veřejnosti.
Autor: Národní památkový ústav
Celková obnova výtopny v železniční stanici Kořenov. Mnoho let se zdálo, že osud výtopny na kořenovském nádraží je zpečetěn. Hrozící zánik se však podařilo odvrátit: v roce 2016 byla úspěšně dokončena obnova objektu, která nejen odstranila havarijní stav, ale současně nalezla pro chátrající památku nové využití.
Autor: Národní památkový ústav
Celková obnova výtopny v železniční stanici Kořenov. Kořenovská výtopna byla vybudována v roce 1903 jako součást technického zázemí ozubnicové železniční tratě z Tanvaldu do Kořenova a dále do Hirschbergu v Dolním Slezsku (dnes Jelenia Góra).
Autor: Národní památkový ústav
Celková obnova výtopny v železniční stanici Kořenov. Svému účelu sloužila do roku 1987, kdy se pod tíhou sněhu zřítila střecha. Nevyužívaný objekt od té doby chátral.
Autor: Národní památkový ústav
Celková obnova výtopny v železniční stanici Kořenov. Obnova výtopny proběhla mezi srpnem 2015 a červencem 2016 podle návrhu architekta Ivana Lejčara, který vycházel z původních plánů a výkresů.
Autor: Národní památkový ústav