Půdní byty lákají. Atypické řešení, zpravidla nádherný výhled, spousta místa - to vše jsou věci, které běžné byty v nižších podlažích nabídnout nemohou. Jenže i půda má svá úskalí. Tam, kde jen těžko najdete pravý úhel, bývá nutné pořídit si nábytek na míru, střešní okna nemusí uspokojit zájemce o dostatek světla. Pokud se však skloubí dobré nápady architekta s vnímavým majitelem, může vzniknout skutečně příjemné a pohodlné bydlení.
Starý činžovní dům v centru města prošel náročnou rekonstrukcí. Půda se tak proměnila na mezonetový byt, jehož kvalitu výrazně zvýšil nově postavený výtah ve dvoře domu.
Nábytek na míru se nekoná
Sériově vyráběný nábytek lze u půdních bytů využívat zpravidla jen v omezeném množství. Důvodem bývá nižší takzvaná podchodná výška a zkosené zdi. V tomto případě však problém nebyl. Architekt odmítl napodobit stovky jiných půdních bytů a dřevěné trámy vyměnil za moderní stavební prvky. I díky nim získal řadu "klasických" zdí, takže nebylo nutné nechat vyrábět nábytek na míru. Stejně ho zde najdete minimálně, protože majitelé si potrpí na volný prostor. Proto šatní skříně skončily v malém pokojíku jako pro služku, v němž se našlo i místo na trvale rozložené žehlicí prkno. Ve dvou ložnicích nejsou šatníky vůbec, majitel má z praktického hlediska raději pojízdné stojany. To, co právě nosí, má pěkně po ruce, šaty i boty větrají a úklid vlastně není ani úklid, ale pohodlné odkládání. Další skříně najdete v koupelně, ale po jejich otevření vás může čekat velké překvapení - za žaluziovými dveřmi se kromě ručníků skrývá také kotel a další technické zařízení.
Všeho s mírou
I v kuchyni, jež volně navazuje na "obývací" prostor, použil architekt Jan Jansen běžně vyráběnou kuchyň, která svou tmavě modrou barvou a lesklým lakem použitým na čelních dvířkách dobře koresponduje s kovovým zábradlím schodiště. Chlad kovu a skla, které jsou zastoupeny v hojné míře, pak vyrovnává teplá dřevěná podlaha a velký robustní dřevěný jídelní stůl. Ten podle potřeby poslouží i jako pracovní (malá pracovna pro ničím nerušenou práci se totiž skrývá v patře). K nejzajímavějším prvkům bytu patří určitě malá zahrádka, pro niž se našlo místo na stropě výtahové šachty. Aby nebylo nutné nosit těžké konve s vodou z koupelny, pamatoval architekt i na zahradní hadici umístěnou na zdi "předsíně" mezi ložnicí a pracovnou. Účelné dřevěné rohože na její podlaze snesou všechno - od slunce až po záplavu vody, takže úklid je skutečně minimální.
Starý činžovní dům v centru města prošel náročnou rekonstrukcí. Půda se tak proměnila na mezonetový byt, jehož kvalitu výrazně zvýšil nově postavený výtah ve dvoře domu.
Nábytek na míru se nekoná
Sériově vyráběný nábytek lze u půdních bytů využívat zpravidla jen v omezeném množství. Důvodem bývá nižší takzvaná podchodná výška a zkosené zdi. V tomto případě však problém nebyl. Architekt odmítl napodobit stovky jiných půdních bytů a dřevěné trámy vyměnil za moderní stavební prvky. I díky nim získal řadu "klasických" zdí, takže nebylo nutné nechat vyrábět nábytek na míru. Stejně ho zde najdete minimálně, protože majitelé si potrpí na volný prostor. Proto šatní skříně skončily v malém pokojíku jako pro služku, v němž se našlo i místo na trvale rozložené žehlicí prkno. Ve dvou ložnicích nejsou šatníky vůbec, majitel má z praktického hlediska raději pojízdné stojany. To, co právě nosí, má pěkně po ruce, šaty i boty větrají a úklid vlastně není ani úklid, ale pohodlné odkládání. Další skříně najdete v koupelně, ale po jejich otevření vás může čekat velké překvapení - za žaluziovými dveřmi se kromě ručníků skrývá také kotel a další technické zařízení.
Všeho s mírou
I v kuchyni, jež volně navazuje na "obývací" prostor, použil architekt Jan Jansen běžně vyráběnou kuchyň, která svou tmavě modrou barvou a lesklým lakem použitým na čelních dvířkách dobře koresponduje s kovovým zábradlím schodiště. Chlad kovu a skla, které jsou zastoupeny v hojné míře, pak vyrovnává teplá dřevěná podlaha a velký robustní dřevěný jídelní stůl. Ten podle potřeby poslouží i jako pracovní (malá pracovna pro ničím nerušenou práci se totiž skrývá v patře). K nejzajímavějším prvkům bytu patří určitě malá zahrádka, pro niž se našlo místo na stropě výtahové šachty. Aby nebylo nutné nosit těžké konve s vodou z koupelny, pamatoval architekt i na zahradní hadici umístěnou na zdi "předsíně" mezi ložnicí a pracovnou. Účelné dřevěné rohože na její podlaze snesou všechno - od slunce až po záplavu vody, takže úklid je skutečně minimální.
