Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Odstřel Těšnova. 400 kilogramů trhaviny zničilo nejkrásnější nádraží

  1:00aktualizováno  1:00
Demolice železničního nádraží na pražském Těšnově se stal jakýmsi mementem a symbolem necitlivého přístupu úřadů k památkám. Novorenesanční stavba, která patřila k nejkrásnějším nádražím ve střední Evropě, definitivně zmizela v oblacích prachu před 30 lety, 16. března 1985.

Když bylo nádraží 15. října 1875 slavnostně předáno do provozu, bylo zřejmé, že na jeho konečné podobě drážní společnost nijak nešetřila. | foto: Profimedia.cz

Vedle 400 kilogramů trhaviny se na tom podílelo i politické rozhodnutí, a to navzdory protestům odborné i laické veřejnosti. Místo, kde nádraží Těšnov kdysi stálo, dnes protíná severojižní magistrála.

V paměti mnohých Pražanů je budova, která vyrostla na pomezí Nového Města a Karlína v letech 1872 až 1875, dobře známá pod důvěrným názvem „Deniska“. Zrod nádraží byl dílem Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB), která na počátku 70. let 19. století začala budovat nové dálkové spojení Vídně s Berlínem.

Nová trať však Prahu míjela zhruba 30 kilometrů severně. Aby tedy ÖNWB poněkud zmírnila domácí nelibost nad opomenutím hlavního města, rozhodla se do něj vybudovat odbočnou trať.

Nádraží Těšnov v Praze

 Když bylo nádraží 15. října 1875 slavnostně předáno do provozu, bylo zřejmé, že na jeho konečné podobě drážní společnost nijak nešetřila. ÖNWB zadala projekt svému dvornímu architektovi, kterým byl Karel Schlimp, rodák z Velenic u Žatce. Schlimp ve světě architektury nebyl jen tak někdo, v době stavby pražského nádraží působil jako profesor na vídeňské technice. Své představy zhmotnil opravdu velkoryse, když navrhl komplex budov, které měly do mnohdy tuctové železniční architektury více než daleko.

Stavbě vtiskl Schlimp novorenesanční charakter. Boční křídla ponechal bez vnějších ozdob, ale o to honosněji vybavil budovu střední, která měla monumentálně působící římský triumfální oblouk s korintským sloupovím, korunovaný alegorickým sousoším Austrie, ochranitelky orby a průmyslu. Rozlehlou odjezdovou halu pak krášlily znaky měst, jimiž dráha projížděla. Křídelní dostavby byly určeny provozním potřebám železnice a zčásti do nich Schlimp umístil i reprezentační prostory, salony, čekárny a restauraci

Více než 40 let neslo nádraží původní jméno Severozápadní po firmě, jež ho postavila. Po roce 1919 získalo název po tenkrát ještě žijícím Ernestu Denisovi, francouzském historikovi a slovanofilovi. Jeho jméno však bylo nepřijatelné pro nacisty, kteří v roce 1940 dodali nový název Moldau Bahnhof čili Vltavské nádraží. Poválečná doba se zase nakrátko vrátila k Denisovi, ovšem 50. léta podobným tradicím nepřála a nádraží bylo nazváno Těšnov. Tento název však neneslo dlouho, neboť s nástupem 60. let začalo tehdejším urbanistům stát v cestě.

Pro zajištění bezpečnosti provozu byla povolena uzavírka v Praze 1 a Praze 8....

Pro zajištění bezpečnosti provozu byla povolena uzavírka v Praze 1 a Praze 8. Doprava byla pozastavena asi na 10 až 20 minut.

Posledním dnem, kdy nádraží ještě patřilo vlakům a cestujícím, byl 1. červenec 1972. Poté byla budova uzavřena a následoval její úpadek. Severní křídlo bylo zbouráno a pro torzo Schlimpovy neorenesance se dlouho hledalo využití. V plánu byla depozitní budova Muzea hlavního města. Uvažovalo se také, že by se z objektu, zaneseného v roce 1978 do Státního seznamu nemovitých památek, měla stát vysokoškolská menza či nákupní středisko. Ale nakonec se žádná z variant nerealizovala. Idea vedení dálnice městem byla silnější.

Osud Těšnova byl završen, když se 15. března 1985 v denících objevila stručná zpráva, že „v sobotu 16. března v osm hodin bude likvidována odstřelem budova bývalého nádraží Těšnov v Praze. Pro zajištění bezpečnosti provozu byla povolena uzavírka v Praze 1 a Praze 8. Doprava bude pozastavena asi na 10 až 20 minut.“ Takový byl oficiální nekrolog budovy číslo 562 v Praze 8 - Karlíně.

Autoři: ,



Nejčtenější

Výhrůžné i výchovné sousedské vzkazy se stále objevují na domovních nástěnkách...
Nejvtipnější sousedské vzkazy. Jaký druh lidí je s chutí vyvěšuje?

Odolaly nástupu mailů a sociálních sítí. Výhrůžné i výchovné sousedské vzkazy se stále objevují na domovních nástěnkách...

Možnost vidět, cítit a využívat zahradu a okolní pozemek ve velkém propojení a...
Hledání domova skončilo. Moderní chalupu si postavili v CHKO Beskydy

Příkrý svah, za zády les a výhled do malebné krajiny, manželům bylo okamžitě jasné, že tady chtějí mít nový domov....



Dům architekti umístili na parcele asymetricky k severovýchodnímu rohu, aby...
Dům na malém pozemku schovali do svahu, aby majitelé měli soukromí

Postavit dům v příměstské zástavbě Prahy není někdy jednoduché. Velikost pozemku nebývá velká, soukromí pak minimální....

Přístupovou cestu a terasu lemují záhony okrasných travin a kvetoucích rostlin.
Mají dům, ze kterého vidíte celý kraj díky velkým proskleným plochám

Snem manželského páru bylo bydlení na kopci s výhledem do krajiny, nejlépe mimo dosah lidí. Nakonec zůstali na okraji...

Na proměnu měla Tereza připraveno 25 tisíc korun. Novou postel jí zaplatili...
Tereza potřebuje nový pokoj. Stůl odmítla, pracuje v manželské posteli

Tereza miluje módu, historii a láká ji svět bohatých drapérií a paruk, ale zároveň má ráda svobodu a hlavně odvážné a...

Další z rubriky

Farma Debbie Reynoldsové - interiér hlavní obytné budovy
Jak se prodávají nemovitosti po Leie z Hvězdných válek a její matce

Vrata hollywoodských studií se stále častěji otvírají, aby v dražbách nabídly vzácné rekvizity z hlavního města...

Mrakodrap vysoký 310 metrů má 72 obytných poschodí a dalších 15 pater tvoří...
Architekt Renzo Piano dokázal svým návrhem naštvat i prince Charlese

Budovy podle návrhů Renza Piana jsou rozesety po celém světě. Italský architekt nemá jednotný styl, jeho díla jsou...

První zmínka o Dolením mlýnu je z roku 1568.
Otci na smrtelné posteli slíbil, že mlýn neprodá. Opravuje ho 10 let

Už deset let pracuje Jan Bartoníček na obnově Doleního mlýna v Bradlecké Lhotě na Semilsku, který patří k unikátním...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.