Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Odstřel Těšnova. 400 kilogramů trhaviny zničilo nejkrásnější nádraží

  1:00aktualizováno  1:00
Demolice železničního nádraží na pražském Těšnově se stal jakýmsi mementem a symbolem necitlivého přístupu úřadů k památkám. Novorenesanční stavba, která patřila k nejkrásnějším nádražím ve střední Evropě, definitivně zmizela v oblacích prachu před 30 lety, 16. března 1985.

Když bylo nádraží 15. října 1875 slavnostně předáno do provozu, bylo zřejmé, že na jeho konečné podobě drážní společnost nijak nešetřila. | foto: Profimedia.cz

Vedle 400 kilogramů trhaviny se na tom podílelo i politické rozhodnutí, a to navzdory protestům odborné i laické veřejnosti. Místo, kde nádraží Těšnov kdysi stálo, dnes protíná severojižní magistrála.

V paměti mnohých Pražanů je budova, která vyrostla na pomezí Nového Města a Karlína v letech 1872 až 1875, dobře známá pod důvěrným názvem „Deniska“. Zrod nádraží byl dílem Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB), která na počátku 70. let 19. století začala budovat nové dálkové spojení Vídně s Berlínem.

Nová trať však Prahu míjela zhruba 30 kilometrů severně. Aby tedy ÖNWB poněkud zmírnila domácí nelibost nad opomenutím hlavního města, rozhodla se do něj vybudovat odbočnou trať.

Nádraží Těšnov v Praze

 Když bylo nádraží 15. října 1875 slavnostně předáno do provozu, bylo zřejmé, že na jeho konečné podobě drážní společnost nijak nešetřila. ÖNWB zadala projekt svému dvornímu architektovi, kterým byl Karel Schlimp, rodák z Velenic u Žatce. Schlimp ve světě architektury nebyl jen tak někdo, v době stavby pražského nádraží působil jako profesor na vídeňské technice. Své představy zhmotnil opravdu velkoryse, když navrhl komplex budov, které měly do mnohdy tuctové železniční architektury více než daleko.

Stavbě vtiskl Schlimp novorenesanční charakter. Boční křídla ponechal bez vnějších ozdob, ale o to honosněji vybavil budovu střední, která měla monumentálně působící římský triumfální oblouk s korintským sloupovím, korunovaný alegorickým sousoším Austrie, ochranitelky orby a průmyslu. Rozlehlou odjezdovou halu pak krášlily znaky měst, jimiž dráha projížděla. Křídelní dostavby byly určeny provozním potřebám železnice a zčásti do nich Schlimp umístil i reprezentační prostory, salony, čekárny a restauraci

Více než 40 let neslo nádraží původní jméno Severozápadní po firmě, jež ho postavila. Po roce 1919 získalo název po tenkrát ještě žijícím Ernestu Denisovi, francouzském historikovi a slovanofilovi. Jeho jméno však bylo nepřijatelné pro nacisty, kteří v roce 1940 dodali nový název Moldau Bahnhof čili Vltavské nádraží. Poválečná doba se zase nakrátko vrátila k Denisovi, ovšem 50. léta podobným tradicím nepřála a nádraží bylo nazváno Těšnov. Tento název však neneslo dlouho, neboť s nástupem 60. let začalo tehdejším urbanistům stát v cestě.

Pro zajištění bezpečnosti provozu byla povolena uzavírka v Praze 1 a Praze 8....

Pro zajištění bezpečnosti provozu byla povolena uzavírka v Praze 1 a Praze 8. Doprava byla pozastavena asi na 10 až 20 minut.

Posledním dnem, kdy nádraží ještě patřilo vlakům a cestujícím, byl 1. červenec 1972. Poté byla budova uzavřena a následoval její úpadek. Severní křídlo bylo zbouráno a pro torzo Schlimpovy neorenesance se dlouho hledalo využití. V plánu byla depozitní budova Muzea hlavního města. Uvažovalo se také, že by se z objektu, zaneseného v roce 1978 do Státního seznamu nemovitých památek, měla stát vysokoškolská menza či nákupní středisko. Ale nakonec se žádná z variant nerealizovala. Idea vedení dálnice městem byla silnější.

Osud Těšnova byl završen, když se 15. března 1985 v denících objevila stručná zpráva, že „v sobotu 16. března v osm hodin bude likvidována odstřelem budova bývalého nádraží Těšnov v Praze. Pro zajištění bezpečnosti provozu byla povolena uzavírka v Praze 1 a Praze 8. Doprava bude pozastavena asi na 10 až 20 minut.“ Takový byl oficiální nekrolog budovy číslo 562 v Praze 8 - Karlíně.

Autoři: ,






Nejčtenější

Památkově chráněná třípodlažní vila stojí na reprezentativní parcele na rohu...
Hurá dovnitř. Kubistická Kovařovicova vila v Praze se otvírá veřejnosti

Bedřich Kovařovic, stavitel a inspektor stavebních podniků, si podle návrhu architekta Josefa Chochola nechal v letech 1912 a 1913 postavit kubistickou vilu....  celý článek

Dominantní prvek na čelní štítové stěně obývací části představuje rohový krb.
Rodinný dům udivuje nadčasovým řešením i velkorysým prostorem

Navrhnout interiér rodinného domu s plochou 190 metrů čtverečních ve vesnici nedaleko Frýdku-Místku byl pro architektku Lucii Videckou více než příjemný. Třeba...  celý článek

Pavlína Janků, Posezení. Lavoru i kanystru buď věčná chvála!
Úlovky ze smeťáku či sběrného dvora lze proměnit na designové kousky

Poničené a staré věci nemusí skončit v kamnech nebo ve sběrných dvorech. To dokazuje už pátým rokem soutěž Balakryl Recy věci, kde o vítězi rozhoduje...  celý článek

Snímek zachycuje projekt Kateřiny Šedé nazvaný Furt dokola z roku 2008, kdy...
Architektkou roku je Kateřina Šedá. Nepracuje s cihlami, ale s lidmi

Není architektka, přesto se stala Architektkou roku 2017. Kateřina Šedá, držitelka Chalupeckého ceny pro mladé výtvarníky, se zabývá tím, co se označuje jako...  celý článek

Hudson Yards bude mít 16 věží a výškou překoná i Empire State Building.
Už roste. Největší projekt americké historie navždy změní Manhattan

Když se ve 30. letech 20. století v New Yorku stavělo Rockefellerovo centrum, mluvilo se o něm jako o městě ve městě. Ani později se ve Velkém jablku neobjevil...  celý článek

Další z rubriky

Snímek zachycuje projekt Kateřiny Šedé nazvaný Furt dokola z roku 2008, kdy...
Architektkou roku je Kateřina Šedá. Nepracuje s cihlami, ale s lidmi

Není architektka, přesto se stala Architektkou roku 2017. Kateřina Šedá, držitelka Chalupeckého ceny pro mladé výtvarníky, se zabývá tím, co se označuje jako...  celý článek

Lůžko s matrací je velké 140 × 200 centimetrů. Postel má zvýšené hrany, aby...
Boj s garsonkou vyřešil obřím kusem nábytku uprostřed místnosti

Německý nábytkový návrhář Nils Holger Moormann přemýšlel, jak co nejlépe zařídit malý byt. Problém s malým prostorem vyřešil dřevěným boxem, který vložil do...  celý článek

Nemovitost je podle očekávání nedobytná. Hlavní bránu zavírá kovová padací mříž...
Splnil si životní sen. Postavil středověký kamenný hrad s padacím mostem

Ve španělském regionu Costa del Sol v Andalusii stojí nově postavený středověký kamenný hrad. Majitel jej stavěl v letech 1997 až 2004. Nyní hrad prodává za v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.