Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Odstřel Těšnova. 400 kilogramů trhaviny zničilo nejkrásnější nádraží

  1:00aktualizováno  1:00
Demolice železničního nádraží na pražském Těšnově se stal jakýmsi mementem a symbolem necitlivého přístupu úřadů k památkám. Novorenesanční stavba, která patřila k nejkrásnějším nádražím ve střední Evropě, definitivně zmizela v oblacích prachu před 30 lety, 16. března 1985.

Když bylo nádraží 15. října 1875 slavnostně předáno do provozu, bylo zřejmé, že na jeho konečné podobě drážní společnost nijak nešetřila. | foto: Profimedia.cz

Vedle 400 kilogramů trhaviny se na tom podílelo i politické rozhodnutí, a to navzdory protestům odborné i laické veřejnosti. Místo, kde nádraží Těšnov kdysi stálo, dnes protíná severojižní magistrála.

V paměti mnohých Pražanů je budova, která vyrostla na pomezí Nového Města a Karlína v letech 1872 až 1875, dobře známá pod důvěrným názvem „Deniska“. Zrod nádraží byl dílem Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB), která na počátku 70. let 19. století začala budovat nové dálkové spojení Vídně s Berlínem.

Nová trať však Prahu míjela zhruba 30 kilometrů severně. Aby tedy ÖNWB poněkud zmírnila domácí nelibost nad opomenutím hlavního města, rozhodla se do něj vybudovat odbočnou trať.

Nádraží Těšnov v Praze

 Když bylo nádraží 15. října 1875 slavnostně předáno do provozu, bylo zřejmé, že na jeho konečné podobě drážní společnost nijak nešetřila. ÖNWB zadala projekt svému dvornímu architektovi, kterým byl Karel Schlimp, rodák z Velenic u Žatce. Schlimp ve světě architektury nebyl jen tak někdo, v době stavby pražského nádraží působil jako profesor na vídeňské technice. Své představy zhmotnil opravdu velkoryse, když navrhl komplex budov, které měly do mnohdy tuctové železniční architektury více než daleko.

Stavbě vtiskl Schlimp novorenesanční charakter. Boční křídla ponechal bez vnějších ozdob, ale o to honosněji vybavil budovu střední, která měla monumentálně působící římský triumfální oblouk s korintským sloupovím, korunovaný alegorickým sousoším Austrie, ochranitelky orby a průmyslu. Rozlehlou odjezdovou halu pak krášlily znaky měst, jimiž dráha projížděla. Křídelní dostavby byly určeny provozním potřebám železnice a zčásti do nich Schlimp umístil i reprezentační prostory, salony, čekárny a restauraci

Více než 40 let neslo nádraží původní jméno Severozápadní po firmě, jež ho postavila. Po roce 1919 získalo název po tenkrát ještě žijícím Ernestu Denisovi, francouzském historikovi a slovanofilovi. Jeho jméno však bylo nepřijatelné pro nacisty, kteří v roce 1940 dodali nový název Moldau Bahnhof čili Vltavské nádraží. Poválečná doba se zase nakrátko vrátila k Denisovi, ovšem 50. léta podobným tradicím nepřála a nádraží bylo nazváno Těšnov. Tento název však neneslo dlouho, neboť s nástupem 60. let začalo tehdejším urbanistům stát v cestě.

Pro zajištění bezpečnosti provozu byla povolena uzavírka v Praze 1 a Praze 8....

Pro zajištění bezpečnosti provozu byla povolena uzavírka v Praze 1 a Praze 8. Doprava byla pozastavena asi na 10 až 20 minut.

Posledním dnem, kdy nádraží ještě patřilo vlakům a cestujícím, byl 1. červenec 1972. Poté byla budova uzavřena a následoval její úpadek. Severní křídlo bylo zbouráno a pro torzo Schlimpovy neorenesance se dlouho hledalo využití. V plánu byla depozitní budova Muzea hlavního města. Uvažovalo se také, že by se z objektu, zaneseného v roce 1978 do Státního seznamu nemovitých památek, měla stát vysokoškolská menza či nákupní středisko. Ale nakonec se žádná z variant nerealizovala. Idea vedení dálnice městem byla silnější.

Osud Těšnova byl završen, když se 15. března 1985 v denících objevila stručná zpráva, že „v sobotu 16. března v osm hodin bude likvidována odstřelem budova bývalého nádraží Těšnov v Praze. Pro zajištění bezpečnosti provozu byla povolena uzavírka v Praze 1 a Praze 8. Doprava bude pozastavena asi na 10 až 20 minut.“ Takový byl oficiální nekrolog budovy číslo 562 v Praze 8 - Karlíně.

Autoři: ,



Nejčtenější

Pětičlenná rodina si postavila za Prahou skvělý dům za 2 miliony korun

Rodině se v domě bydlí skvěle, je pro ně ideálně velký.

Manželé s třemi dětmi si koupili na východ od Prahy pozemek o rozloze 1 000 metrů čtverečních a postavili na něm...

Vesnici chytá amok. Od pohledu jiný dům postavila rodina za dva měsíce

Od prvního pohledu nezvyklá. Taková je nová vila ve švýcarské vísce Rossa, kde...

Nová vila ve švýcarské vísce Rossa, kde žije 150 starousedlíků, má výraznou pruhovanou fasádu, s kterou se vesnice jen...



Jana se zbavila staré ložnice. Nová ve stylu art deco vyšla na 80 tisíc

Majitelka dodala do proměny novou postel, kterou si již dříve pořídila.

V tomto dílu pořadu o bydlení uvidíte přeměnu ložnice ve stylu art deco a rytmu charlestonu. Návrhář Petr Šlejmar...

Byt 2+kk září i díky architektce barvami. Veselé bydlení pro mladý pár

Partneři si přáli světlý interiér. Architektka zvolila pastelovou modrou, která...

Na víkend se většinou mizí z města do přírody. Kateřina s partnerem Petrem to mají naopak. Dvakrát v měsíci vyrážejí...

Pod Tatrami vzniká ekologická vesnice, lidé budou žít i v domech z hlíny

Ukázka malé ekologické dřevěné stavby v Krásných Sadech, která ještě čeká na...

Unikátní projekt ožívá v podhůří slovenských Tater. Na zhruba stohektarovém pozemku vyroste šedesátka rodinných domů ze...



Další z rubriky

Ofous, místo, kde muži přicházejí o vousy. Rádi vás tu i pohoupají

Geometrická výmalba je nepřehlédnutelná...

Netradiční holičství a vlasové studio bez nálepek, to je Ofous. Atypický interiér vytvořil majitel pro všechny hravé...

Vesnici chytá amok. Od pohledu jiný dům postavila rodina za dva měsíce

Od prvního pohledu nezvyklá. Taková je nová vila ve švýcarské vísce Rossa, kde...

Nová vila ve švýcarské vísce Rossa, kde žije 150 starousedlíků, má výraznou pruhovanou fasádu, s kterou se vesnice jen...

Architekt Rajniš postavil v Jeruzalémě rozhlednu v podobě kaktusu

Rozhledna Kaktus je největším kulturním počinem od znovuobnovení diplomatických...

Je svérázný, vtipný, osobitý. Mezi uhlazenými architekty působí Martin Rajniš často jako zjevení. Stejnou pozornost...



Najdete na iDNES.cz