Královské utěrky
Co stálo za úspěchem našich výrobců? Na kvalitní výrobky je třeba používat takzvaný cottonizovaný len. To znamená, že lněné vlákno se chemicky rozloží na prvovlákna, která pak připomínají bavlněná.
Len je pak klouzavější, někdy na pohmat připomíná bavlněné utěrky. Především však výborně saje a praním se jeho vlastnosti jen zlepšují.
"Rozhodně se nezbavujte starých lněných utěrek kvůli tomu, že vám připadá jejich dezén nemoderní. I po dvaceti letech používání jejich schopnost sání neklesá, naopak," doporučuje Jana Částková, odbornice na textil, která již řadu let připravuje odborné semináře pro návrháře i výrobce textilu.
Top kvalita bývala určena zejména do zahraničí, vedle zmíněné Austrálie třeba do Kanady a dalších států, ke koupi však bývala i u nás.
V mnohých rodinách se tyto utěrky používají dodnes. Kvalitní lněné utěrky mají totiž kromě savosti ještě dvě velké výhody - nepouštějí vlákna jako bavlněné, což bývá nepříjemné zejména u skla, navíc se na hladkých vláknech nečistota nedrží.
Bohužel běžný zákazník kvalitní lněnou utěrku - dnes také výrobky vyráběné ze směsi bavlny a lnu - nepozná.
"Varovat by vás mohla řídká tkanina či nízká cena," radí Jana Částková. Že se len hůře žehlí? Právě proto se kombinuje s bavlnou a stále platí stará rada: Žehlit ještě vlhké.
"Utěrka nemusí sloužit jen jako funkční záležitost, mám ráda, když se třeba přes ošatku s chlebem položí zajímavá utěrka, je to krásný barevný akcent," říká Dagmar Krchová.
Dobře sají také výrobky s takzvanou vaflovou strukturou. "Ta nabízí větší prostor na sání, osvědčila se proto také třeba u županů," vysvětluje Jana Částková.
Podle ní však nemají - pokud jde o savost - konkurenci tetrapleny, které vyráběla Kolora Semily. Měkoučké a savé, vždyť byly určeny na jemnou dětskou pokožku!
Mnozí je dodnes používají v okamžiku, kdy je skolí rýmová smršť. Jediná nevýhoda? Na skle nechávají jemné chloupky, proto se na utírání nádobí nepoužívají.
Svátek s ubrusem
Ke kuchyňskému textilu patří samozřejmě také ubrusy. Jejich používání se však v posledních letech výrazně omezilo.
Důvod? Sklo, ale také masivní dřevo na stolových deskách, nechuť žehlit i móda prostírek ve stylu japonského stolování - to vše se podepsalo na ústupu ubrusů.
"Když si sednu k prostřenému stolu, mám pocit, že je svátek, ubrus ke kultuře stolování prostě patří," tvrdí textilní výtvarnice Emilie Frydecká.
Doporučuje proto alespoň používání keridonu - šály, na níž se kladou uprostřed stolu různá ochucovadla, pečivo, vázy či teriny s polévkou (výraz keridon se používá také pro malé servírovací stolky).
Nejde jen o estetický dojem, ale také o praktičnost - horké mísy, pánve či hrnce povrchu dřevěných stolů neprospívají, jakýkoliv kontakt se sklem je zase doprovázen nepříjemným hlukem.
"Slavnostní stolování je vždy spojeno s ubrusem a s ním sladěnými ubrousky a prostírkami. A nemusí jít jen o jednobarevné záležitosti. Velmi dobře vypadají moderní tisky, kdy se na pestrý ubrus použijí jednobarevné ubrousky. K nejhezčím barevným kombinacím patří například žlutá se zelenou," radí Dagmar Krchová.
Obecně platí, že čím slavnostnější záležitost, tím by měl být ubrus delší, klidně až k podlaze. Pak se také vyplatí podložit ubrus měkkou látkou - multonem.
Na něj se používá tenká plst, postačí ale i starší ubrus. Ubrus na multonu neklouže, jeho záhyby budou lépe splývat a talíře na stole lépe sedět.
Materiál na multony se vyrábí také dvoustranný - tvoří jej filc ze stoprocentního polyesterového vlákna, který má na spodní straně latexovou vrstvu. Ta zaručuje odolnost vůči vodě a také samopřilnavost multonu k desce stolu.
Pro slavnostní stolování se nejčastěji používá bílý ubrus, na němž nejlépe vynikne bílý porcelán i sklo. Použít lze také jemné pastelové odstíny, odborníci však doporučují vyhnout se béžovým či okrovým odstínům. Na nich bílý porcelán ani sklo moc slavnostně nevypadají!
Aby takový ubrus vydržel třeba o vánočních svátcích v pořádku co nejdéle, lze na snídani nebo svačinu použít ještě malý ubrus - napron. Slavnostní večeře by ovšem měla proběhnout už bez něj.
Pokud jde o textilní ubrousky, ty mají mít rozměry minimálně 45 x 45 centimetrů, lépe však 50 x 50 centimetrů, aby se lépe skládaly (snadněji to půjde z naškrobeného materiálu).
Kdo si chce ušetřit námahu, může zvolit nejrůznější typy kroužků, které se vrátily opět do módy. Ubrousky s ubrusem by měly být nejlépe tón v tónu, příliš barev totiž nepůsobí dobře, kontrastní textil pak neodpovídá českým zvyklostem.
Móda v kuchyni
V současné době lze trendy v kuchyňském textilu rozdělit přibližně do čtyř skupin, na klasiku, rustikální, moderní a noblesní styl.
Ke klasice patří pruhy, kára a geometrické vzory, tradiční ubrusy a ubrousky. Rustikální styl je poměrně romantický, často se používá zejména ke stylovým kuchyním.
Vedle florálních motivů se zde uplatní také hrubé bavlněné krajky, paspule, ažury, výšivky, mašle a řada drobností - sáčky na bylinky, prošívané podložky pod nádobí, zástěry i romantické záclony na okna. K nábytku v medových barvách vypadají dobře zelené a žluté barvy.
Moderna vychází z jednoduchosti a funkčnosti - postačí ripsové prostírky pod talíře, místo chňapek prošívané čtverce s poutky, textilní ubrousky bývají velmi jednoduché, pouze srolované do kroužků nebo skládané do tvaru obdélníku.
Ubrus nahrazuje keridon. Tento styl se hodí i do moderních kuchyní s výrazným zastoupením skla a kovu, z barev se nejčastěji používá červená, jablkově zelená, tyrkysová a teplá žlutá.
Noblesní styl představují luxusní jemné lněné ubrusy, žakárské vzory a bordurové záležitosti, vše pečlivě barevné sladěné.
U užitkového textilu (utěrky, zástěry a chňapky) je nutné myslet i na takové maličkosti, jako jsou poutka na zavěšení či všité magnety, které dovolují jednoduché zavěšení.
Pokud jde o bezpečnost, jsou praktické textilní chňapky vyplněné termoregulační vrstvou zabraňující popálení, nebo doplněné na vnitřní straně teflonovou vrstvou.
Zvolit lze ovšem také silikonové rukavice v barvě ladící s ostatním textilem.
Více se dočtete v časopise Living Kuchyně 3/2007.
