Byla to oáza klidu nedaleko centra Třebíče. Blok ohraničený prvorepublikovými řadovkami, v jehož středu rostou opečovávané zahrady se záplavou zeleně.
Než ve Znojemské ulici v Třebíči začal majitel domu a podnikatel Jan Nahodil napřed vyřizovat a na sklonku jara už budovat na zahradě přístavbu s wellness, krytým bazénem a prosklenou verandou.
Lidem z okolí se stavba nelíbí. Přímo i anonymně reptají, jak mohl stavební úřad něco tak rozsáhlého uvnitř zahrádek povolit. Navíc s připomínkami sousedů při vyřizování stavby. Někteří se bojí, že tam nakonec bude penzion a cizí lidé uvnitř soukromé zóny.
Úředníci v Třebíči argumentují, že projekt je v souladu se stavebním zákonem.
Stavební úřad souhlasil
Zdůrazňují, že připomínky zapracovali a nikdo ze sousedů se nevyjádřil proti v zásadním období. Tedy v únoru, kdy začalo stavební řízení, a za měsíc, když bylo vydáno stavební povolení jako definitivní dokument, na jehož základě dostala stavba zelenou.
Úřad nechce konkrétněji komentovat jednotlivé kroky s poukazem na ochranu osobních údajů i na to, že "správní řízení je v zásadě neveřejné a poskytnutí podrobnějších informací by bylo v rozporu se zákonem na ochranu osobních údajů".
"Stavebnímu úřadu byly známy poměry staveniště z předchozího ústního jednání a žádost o stavební povolení poskytovala dostatečný podklad pro posouzení stavby. Proto úřad upustil od ústního jednání a určil pro účastníky řízení a dotčené orgány lhůtu pro vyjádření deset dnů od doručení oznámení," odpověděl vedoucí úřadu Vladimír Obršlík na otázku, proč ani závěrečné fázi před vydáním stavebního povolení nepředcházelo ústní jednání se sousedy.
Faktem je, že zákon to výslovně nepřikazuje. Úřad může a nemusí účastníky řízení znovu svolat a poslechnout si výtky. V tomto případě zůstali úředníci u doručení úředního papíru poštou. A dotčeným sousedům, kteří dřív měli námitky, úplně nedošlo, jak důležitou věc mohou propásnout.
Zaznívají i hlasy, že Jan Nahodil nezveřejnil projekt, jak měl. Umístil nákres s vyobrazením stavby vysoko nad garáž za žluté sklo. "Pak jsem ho po upozornění úředníků dal níž, do výšky metr padesát," vysvětlil stavebník.
Subjektivní pocity. A natruc vyšší střecha
Jan Nahodil přiznává trnitou cestu za potřebnými razítky. "Trvalo mi to dva roky, dělala se i zastiňovací studie. Byly tam různé odvolačky, řešil to taky krajský úřad. Nakonec ale objektivně konstatoval, že jde jen o subjektivní pocity sousedů," řekl Nahodil.
"Zásadní je, že se nakonec, když stavební povolení nabývalo právní moc, nikdo neodvolal," poznamenal k námitkám Nahodil.
A dodal, že když to teď sousedé, kterým jeho zeď kopíruje hranici pozemku u skleníku, pouštějí do novin, tak neučiní vstřícné gesto, které plánoval. Místo nízké rovné střechy vzadu nad wellnessem zvolí nakonec o půl metrů vyšší pultovou, jak mu to umožňuje schválený projekt.
"Byl jsem hodně vstřícnej, už nebudu," prohlásil rezolutně.
"Je to jejich problém, že podcenili poslední termíny a neodvolali se. Já mám na všechno razítka," zdůraznil Nahodil. Penzion tam podle svých slov v této chvíli nepřipravuje. V proluce směrem do ulice bude mimo jiné vjezd pro auta jeho rodiny.
Stavba je pěst na oko, míní advokát
Pražský advokát Jan Houser se domnívá, že stavba působí jako pěst na oko a takto být povolena neměla. Ovšem je skeptický v otázce, jestli ještě nespokojenci můžou nějak zvrátit situaci.
"Pozdě bycha honiti. Stěžovatelé měli ve lhůtách k tomu určených především argumentovat tím, že sousedova stavba významně ovlivní kvalitu prostředí, ty ale prošvihli," vysvětlil. Když by úřad nevyhověl, mohli podat správní žalobu.
Sousedům by doporučil, aby se obrátili písemně na příslušný stavební úřad a požádali ho o provedení kontroly, zda se stavebník neodchýlil od podmínek stanovených ve stavebním povolení. Tedy zda jeho jednání není v rozporu se stavebním zákonem.
"Stavební úřad by v těchto případech mohl dokonce zahájit se stavebníkem řízení o odstranění stavby," naznačil Houser. Ovšem jedním dechem dodal, že stojící dům se velmi špatně pozměňuje a jen ve velmi vzácných případech je nařízeno ho zbourat.
