Šumavské sídlo miliardáře Zdeňka Bakaly.
Podobný, ale menší, bude stát i v sousední Filipově Huti. Chce ho tam postavit pražský architekt Václav Hodan s rodinou.
Stejně jako v případě Zdeňka Bakaly, ani tahle stavba nevypadá jako typické šumavské stavení. Dům je zčásti zasazený do svahu, dominuje mu sice sedlová střecha, ale přiléhající stavby mají rovné střechy. Časem je zaroste tráva.
Architekt už na dům získal povolení správců národního parku, kteří se vyjadřují ke každé stavbě na jeho území. O vzhledu domu s ním prý dlouze diskutovali.
"Jednali jsme o tom asi tři měsíce. Investor původně navrhoval větší podíl rovných střech. Na naše námitky udělal určité úpravy a potlačil je. V této podobě stavba negativně neovlivní krajinný ráz," dušuje se Tomáš Hlavatý ze správy šumavského národního parku.
Představitelé Modravy, na jejímž území stavba vyroste, však z domu nijak nadšeni nejsou. "Svou architekturou výrazně zasahuje do dochovaného urbanismu na Filipově Huti, která je poslední dochovanou enklávou typické šumavské horské vesnice," stojí v usnesení modravského zastupitelstva.
"I když se dům zastupitelstvu nelíbí, nic s tím nezmůžeme. Ale budeme rádi, když se o achitektuře na Šumavě vůbec začne diskutovat, to tu zatím chybí,“ řekl starosta Modravy Antonín Schubert. Stavební úřad v nedaleké Sušici už na dům vydal povolení. Může se tak klidně začít stavět.
Architekt Václav Hodan chce na Filipově Huti žít i s rodinou. "Stavba do šumavské lokality zapadá a je navržena s ohledem na její krajinný ráz. I proto je zapuštěna pod terén," obhajuje stavbu Hodan.
Ani jiní architekti nevidí na moderním domě nic špatného.
"Je to kultivovaný návrh. Mohutná sedlová střecha je tvůrčím způsobem doplněna zatravněnými plochými střechami, které krajině neubližují," míní plzeňský architekt Václav Ulč.
"V opačném případě hrozí, že šumavská krajina ustrne pouze na jednom typu takzvané původní chalupy, vznikne stereotyp a začne být nudná," je přesvědčen Ulč.
