Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na stavbě banky ušetřil peníze, přesto vytvořil skvělé moderní dílo

  1:00aktualizováno  1:00
Mohl by dnes učit architekty, jak šetřit při stavbě a přitom vytvářet špičkovou architekturu. S jeho budovou Vídeňské spořitelny vstoupila do Vídně moderní architektura. Otto Wagner dokázal, že i při úsporném řešení lze dosáhnout maximálního výsledku.

Cihly, mramor, hliník, linoleum. Architekt Wagner vsadil u sídla Spořitelny Královské a císařské pošty nejen na moderní styl, ale také na promyšlené úspory. Banka v jeho době se rovnala omračujícímu mramorovému kolosu, autor však u svého projektu zvolil cihly, jež pouze zakryl tenkými pláty mramoru či žuly.

Fotogalerie

"Očistil" i fasádu. Původně navržené provedení s polosvlečenými sochami, které měly čnít nad keramickou stěnou jakoby poprášenou zlatým prachem symbolizujícím prosperitu, nakonec nepoužil.

Zůstaly jen "cudné" sochy. Nic víc stejně není zespodu vidět. Zvítězilo ekonomické hledisko.

Podobně jen "obalil" schodiště tenkou vrstvou mramoru a na schodnice použil vložený plát korkového linolea (tehdy zcela nový materiál), které se snadno udržuje a v případě poškození se jednoduše vymění.

Místnosti úředníků mají na svou dobu okna nevídaných rozměrů, která odpovídají i dnešním požadavkům. Kanceláře dělily pouze korkové a sádrové přepážky, aby bylo možné místnosti snadno upravit podle počtu úředníků, jichž zde pracovalo 17 tisíc.

Detail fasády

Detail fasády

Budova spořitelny má lichoběžníkový tvar.

Budova spořitelny má lichoběžníkový tvar.

Wagner prostě stavěl funkční a praktické budovy, a za nijak přemrštěné náklady. Jemu a jeho Poštovní spořitelně je věnována další epizoda televizního cyklu Architektura (Otto Wagner: "Nová věcnost" vídeňské Poštovní spořitelny, ČT2 v sobotu 25. února v  13:55).

Nádraží v bance

Bankovní dvorana patří k nejoriginálnějším, jaké na začátku 20. století v Evropě vznikly. Prosklený strop vypadá, jako kdyby jej držely železné industriální sloupy. Jenže ty procházejí stropem a ve skutečnosti nesou vnější skleněnou střechu, která izoluje a chrání strop pod ní.

Vše tak připomíná malé nádraží, vložené do nitra budovy. Světlo proniká přes sklo a skleněnou dlažbu až do suterénu. Půdorys dvorany pak připomíná křesťanské baziliky, nikoli luxusní obchodní centra, která se stavěla v 19. století právě s prosklenými kupolemi a stropy a podle nichž se navrhovaly i dvorany bank.

Dvorana spořitelny

Dvorana spořitelny

Hliník jako podpis

Otto Wagner miloval hliník, který byl v té době symbolem pokroku (s průmyslovou výrobou začal ostatně rakouský chemik) a používal jej s velkou chutí. Na fasádě najdete třeba 17 000 velkých hliníkových hřebů, které vypadají, jako kdyby držely pláty mramorové fasády. Jenže jde jen o optický efekt, mramorové desky jsou uložené na vrstvě malty. Důvod použití nikdy Wagner neprozradil, lze se jen domnívat, že mohly evokovat třeba dojem nedobytného sejfu.

Hliníkem Wagner obkládá i železné sloupy. Přitom nýty, které obklad naoko přichycují, jsou stejně nefunkční jako hřeby na fasádě. Po obvodu dvorany stojí zase "hliníkoví" vojáci, jde však jen o zajímavé vyústění ústředního topení.

Detail fasády

Detail fasády

Detail – vyústění ústředního topení

Detail - vyústění ústředního topení

To, že hliník vrství na železo i jiné materiály, patří také k Wagnerovu způsobu práce. Vrstvení materiálů je pro něho typické i v případě nábytku: od ochrany nejvíce namáhaných částí na područkách až po čalounění sedáků, které zároveň symbolizuje postavení uživatele. Nejlepší čalounění měl samozřejmě ředitel.

I barva určuje postavení, ředitelské prostory září výraznou červenou, zatímco jinde vládne šedá a bílá.

Poštovní spořitelna ve dvou etapách

Sídlo spořitelny Královské a císařské pošty, tedy její první část, postavil Otto Wagner za rekordně krátkou dobu, v letech 1903 až 1906. Vyhrál konkurz mezi 37 jinými architekty. Někteří poražení podali žalobu na zmanipulování, ale neuspěli.

Do jednotlivých podlaží vedou mohutná betonová a železná schodiště.

Do jednotlivých podlaží vedou mohutná betonová a železná schodiště.

Schodiště do dvorany

Schodiště do dvorany

Interiér druhé části spořitelny, která se dostavěla v roce 1912.

Interiér druhé části spořitelny, která se dostavěla v roce 1912.

Aby se jediná moderní stavba na luxusní Ringstrasse v centru Vídně nevymykala svým pompézním sousedům, umístil ji do pozadí, za malé náměstí. Budova s dvěma křídly se táhne i do hloubky, má tvar lichoběžníku. Stavěla se ve dvou etapách, hlavní budova v letech 1903 až 1906, druhá část 1910 až 1912.

Architekt Otto Wagner

13. 7.1841 – 11. 4. 1918
Vystudoval architekturu na Královské akademii v Berlíně a poté ve Vídni na Akademii výtvarných umění. Věnoval se územním plánům, byl spoluzakladatelem Vídeňské secese. Proslul jako pedagog na vídeňské Akademii, kde byl řádným profesorem.

Své na tehdejší dobu revoluční principy prezentoval v knize Moderní architektura, čtvrté vydání již pod názvem Architektura naší doby.
Mezi jeho žáky a obdivovatele patřili slavní architekti, Jan Kotěra, Rudolf M. Schindler, Josip Plečnik, Josef Hoffmann či Ernst Lichtblau.

Společně s Gustavem Klimtem, Josefem Hoffmannem, J. M. Olbrichem a Kolo Moserem založil skupinu Vídeňská secese, jejíž byl hlavním představitelem, jeho pozdní práce se už blíží puristické architektuře.

Tvrdil, že architektura musí přestat servilně napodobovat styly minulosti: "Musí být věrným odrazem naší doby, vyjadřovat prostotu, funkčnost a dokonce bych řekl vojenský smysl moderního života."

Vedle Poštovní spořitelny, Císařské a Královské soukromé rakouské státní banky ve Vídni či kostela ve Steinhofu patří k jeho nejproslulejším realizacím vídeňská podzemní dráha.





Nejčtenější

Padesát let bydlí v jednom domě. Čtvrtá rekonstrukce stála 10 milionů

Dům prošel postupně několika rekonstrukcemi. Za poslední čtvrtou proměnou stojí...

Miloš Drapač se v malém dělnickém domku na Náchodsku narodil a dosud v něm žije. Dům prošel postupně třemi...

Byt pro mladého muže, který nemá čas na uklízení a nesnáší dekorace

Chladnější dojem ze šedé kuchyňské linky či některých šedě natřených stěn...

Dvoupokojový byt v druhém bratislavském obvodu splňuje všechny praktické požadavky pracovně vytíženého majitele a díky...



Z bývalého zámku Schwarzenbergů budou byty. Památkáři se dohodli

Vizualizace: dvůr získá uvnitř parkovou úpravu, vrátí se do něj i kašna s vodou.

V Praze je spousta vhodných pozemků pro bytovou výstavbu, a to nikoli jen zelených ploch či parkovišť. Ty některé...

Z uličního „trpaslíka“ vznikl moderní dům, který oživila žlutá barva

Okno ve štítové stěně sousedního objektu muselo být zachováno, proto nebylo...

Dům se špatnou dispozicí i špatným stavem konstrukcí a nedostatkem obytného prostoru či dvojgaráž na zahradě, kam se...

Lubor s Helenou si navrhli bungalov, sedlovou střechu nařídili úředníci

Obě křídla domu se zřetelně odlišují různými materiály a barvou fasády,...

Lubor s Helenou se po prozkoumání cen bytů a starších domů v Praze a okolí rozhodli, že bude nejlepší postavit si...

Další z rubriky

Představy mladých o bydlení: záclony nemusí, zato obchod v domě ano

Takto si představují mladí ideální bydlení: záclony nejsou potřeba, kolo jako...

Za našich mladých let tohle nebývalo! Tak tuto větu lze slyšet často. Je pravdivá, zejména generace takzvaných...

Vrací slávu českému autorskému textilu. Tkát dokážou jako málokdo

Linda Kaplanová a Klára Spišková se staly Objevem roku 2017.

Klára Spišková a Linda Kaplanová se potkaly před lety v Ateliéru textilní tvorby na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v...

U Brna si rodina postavila dům 4+1. Je moderní, jednoduchý a praktický

Přízemní stavba s plochou střechou je velmi jednoduchá, tvarem kvádr o půdorysu...

Rodina si kousek od Brna postavila minimalistický dům Zen Home od ateliéru Hiconcept manželů Marešových. „Parcelu jsme...



Najdete na iDNES.cz