Na zásadní změny půdorysu už sice nebyl čas, přesto se ale podařilo provést alespoň drobné úpravy dispozice, rozmístění vývodů elektřiny pro vypínače a zásuvky, měnily se podlahy, vybíraly dveře tak, aby ladily k vyhlédnutému nábytku, změny se děly i v koupelně.
"Vlastně jsme měli velké štěstí, protože jsme o tento byt hodně stáli. Dům totiž stojí v lokalitě, kde jsme oba se ženou vyrůstali, navíc v klidné vilové čtvrti a hned u lesa,“ vysvětluje Martin. "A když se k tomu přidá i výborná dopravní dostupnost, musí být každému jasné, že propásnout podobnou šanci by byl hřích,“ doplňuje.
Od fochu
Martin si může libovat, že si vzal Alici za manželku. Ta má totiž vystudovanou stavební fakultu ČVUT, živí se jako projektantka a stavební dozor, takže si byla schopna při stavbě leccos ohlídat.
"Ráda se ale montuje i do architektury, takže má docela jasný názor, co a jak v bytě zařídit, aby to vytvořilo celek. A já s tím nemám žádný problém, máme docela podobný vkus. Máme rádi minimalismus. Strohý design, co nejvíce pravoúhlých linií, líbí se nám moderní materiály, jako třeba sklo a ocel,“ vypočítává Martin.
V celém bytě se tedy najdou jen dva kusy nábytku, které odporují těmto zásadám. Masivní komoda, kterou manželé zdědili po tetičce a mají k ní tedy osobní vztah, a kolébka.
"Kolébka je ruční práce hobby truhláře, otce mého strýce, je stará 26 let, dělal ji, když se narodila moje sestřenice. Pak v ní postupně spávalo asi pět dětí z rodiny včetně mého mladšího bratra a staršího synovce, je to taková rodinná tradice.“
Terasa k nezaplacení
Manželé tvrdí, že po nastěhování neměli žádný problém s aklimatizací. "Zvykli jsme si zde okamžitě, bydlí se opravdu příjemně. Hlavně v letních měsících je to opravdu k nezaplacení. Máme čtyřměsíční dceru a už teď se těšíme, jak se nám bude batolit na terase,“ doplňují Martin a Alice.
Prostorná terasa se využívá po celé léto a díky širokým francouzským dveřím pak významně rozšiřuje obytnou plochu bytu. Na terase lze organizovat i posezení s přáteli (poslední se konalo právě po narození dcery).
Jen s grilováním je potřeba zacházet opatrně. Bytový dům s sebou přece jen přináší oproti bydlení v rodinném domě jistá omezení. Dým z grilování by sousedům nemusel být právě příjemný.
Po celé délce prosklení jsou umístěny elektricky ovládané předokenní žaluzie, které se uplatní hlavně při nízkém jarním a podzimním slunci. Vzhledem k tomu, že zasklení probíhá po celé délce pokoje, je třeba při sledování televize žaluzie spustit dolů.
Žaluzie ale nebyly v původním standardu, pořizovaly se dodatečně. Jarní květnové slunce totiž bylo schopné vytopit obývací pokoj i na 35 °C.
Pro a proti
Až po nastěhování rodina zjistila, že je v bytě několik záludností, o kterých se nevědělo předem. Hlavním problémem jsou koupelnové instalace vedlejšího bytu, které sousedí s ložnicí.
Zřejmě "zásluhou" projektu je tam zcela nedostatečná akustická izolace, navíc voda je zasekána přímo v příčce. Takže když se sousedi jdou o půlnoci koupat, je to radost.
"Problém je, že i když to nesplňuje normy, bude celkem problém sjednat nápravu,“ povzdechne si Martin.
Věci, které by dodatečně chtěli změnit, jsou hlavně ty, které už ovlivnit nemohli, například velikost dětského pokoje by zvětšili na úkor obývacího pokoje, jinak by řešili vstupní dveře do obývacího prostoru.
A i návštěvu v chodbě "trkne" nevzhledná rozvodná skříň elektřiny, které by určitě víc svědčilo zasekání nebo jiný způsob umístění tak, aby tolik nebila do očí.
Další potíže přináší sám život. Až při užívání člověk objeví řadu detailů, které v rámci stavby opomněl. "V koupelně nebo na záchodě nám chybí kohout na napouštění vody do kýble, musíme použít sprchu, zapomněli jsme na bidetovou spršku, některé zásuvky a vypínače nejsou na ideálních místech, něco už jsem dokonce musel nechat předělávat, ale tomu se člověk asi nikdy nevyhne,“ vypočítává Martin s ujištěním, že toto vše ale se ženou považují spíš za drobnosti a celkově určitě převyšuje radost z povedeného bytu.
Za hlavní klady považují kuchyni. Má dispozici ve tvaru písmene U s barovým pultem. Vymyslela ji paní domu sama, na míru ji nechala postavit výrobcem Intermont. Zvláště je pyšná na nápad s osvětlenou nikou umístěnou z lícové strany, kde našlo své místo sušené kvítí.
"Kuchyni jsem hodně konzultovala s manželem. On totiž často a výborně vaří, tak jsem mu ji šila na míru. Velký důraz jsem kladla i na snadnou údržbu, proto jsem pro záda kuchyně i na straně s barovým pultem použila skleněné obklady Life Tile, které se velmi snadno otírají,“ vysvětluje Alice.
Spotřebiče zkombinovali od dvou výrobců: lednice a myčka je od AEG, troubu, varnou desku a odsavač koupili od Baumaticu.
Velmi praktické jí připadají kořenky Fackelman připevněné na zeď. Nejenže jsou pěkně po ruce, ale na oranžové zdi vypadají v nerezovém provedení velmi efektně. Narazili na ně v obchodě po cestách za nábytkem čirou náhodou.
České i zahraniční
Samostatnou, ale přesto radostnou fází stavby bývá konečné zařizování. Alice s Martinem - tehdy ještě bezdětní - neměli dopředu žádné předsudky.
Navštívili levné obchody typu Sconto i ty nejdražší s exkluzivním italským nábytkem. Výsledkem je kompromis, který je sjednocován myšlenkou upřednostňující jednoduchost, praktičnost a neokázalost ve spojením s kvalitou a trvanlivostí.
Jídelní stůl nakonec dodal český TON, židle s potahem Alcantara jsou od italského výrobce Effezeta. "Jsem zvědavý, jak dlouho nám vydrží tak pěkné, až začneme dceru krmit u jídelního stolu,“ směje se Martin.
Do italského designového království zabrousili i při výběru pohovky - výrobcem je firma Carelli. Osvětlení nad jídelním stolem i za sedačkou zajišťuje velký evropský výrobce osvětlení Massive.
Obývacímu pokoji vévodí obří květináč s palmou opletený banánový listem. "Byli jsme na návštěvě u příbuzných v Bratislavě, žena ho tam objevila v nějakém obchodě s interiérovými doplňky. Byl ale dost drahý, a tak zamáčkla slzu v oku a rozloučila se s ním,“ popisuje Martin. Nakonec měl ale příběh happy end - květináč manželé dostali od příbuzných darem při "kolaudaci" bytu.
Nábytek v pracovně neměl splňovat žádné zvláštní designové požadavky, měl být hlavně praktický. Manželé ho koupili v IKEA a je sestaven ze základních modulů.
Například i v koupelně je použita stejná skříňka jako v pracovně, pouze čelní dvířka jsou jiná, tak aby ladila s ostatním koupelnovým vybavením. Ušetřilo se tak hodně peněz ve srovnání se značkovým koupelnovým nábytkem.
Ach ty věci
Každého návštěvníka ihned po příchodu do bytu zaujmou rozměrné vestavné skříně. Nebyly sice součástí standardu v ceně bytu, ale architekt jim vyhradil místo, budoucí majitel si jen sám zvolil dodavatele. Manželé se shodují na tom, že na běžné oblečení to stačí.
K bytu ještě patří malý sklípek, kam se vejdou kola či lyže. Chybí jim ale komora, kam by se ukládalo často používané sportovní náčiní - kolečkové brusle, lezačky a lana - , ale také kýbl, mop, žehlicí prkno, špinavé prádlo nebo slunečník z terasy. Že by se blížila další fáze budování nového bytu?
Více se dočtete v časopise Living 2/2008.
