Roman Šebrle je v podstatě doma nepolapitelný. Mimo jeho sportovních aktivit mu zbytek času zabírá starost o sportovní centrum, které v rámci projektu vyrostlo ani ne padesát metrů od jejich řadového domku. "Přiznám se, že většinou si doma nedám ani kafe, spíš v centru. I tak ale musím mezitím vyřídit spoustu pracovních záležitostí," vysvětluje.
V době, kdy jsme u něj doma fotografovali, finišoval s přípravou otevření, a tak jsme mu nepříjemně zkomplikovali program původně vyhrazený k poslední kontrole řemeslníků a ladění budoucího provozu sportoviště.
Podle manželky
Od tohoto faktu se odvíjí také to, že starosti se zařizováním nového domu jdou tak trochu mimo něj. "Přiznám se, že pro mě je víc důležité, abych se měl kde kvalitně vyspat, najíst a umýt, než abych řešil otázky barev a tvarů. S takovými otázkami musíte na manželku, ta měla celé zařizování na triku."
Ta také stála za konkrétním výběrem lokality. "Dům jsme si vyhlédli ještě v době, kdy nestál, byl teprve ve fázi projektu. Docela se mi líbily jednoduché hranaté tvary s dřevěnou fasádou. Zajímavé na projektu bylo to, že ač dům vypadá zvenčí docela malý, uvnitř je poměrně hodně místa. Každé z dětí má svůj pokojíček a v přízemí je i místo pro pracovnu, takže pro naši rodinu je to ideální velikost," popisuje Eva Šebrlová.
Přímo od truhláře
Při zařizování nábytkem se Eva inspirovala od známých. "Obývací pokoj je poměrně prostorný, a tak jsem ho nechtěla zastavět spoustou drobností. Sehnala jsem truhláře až z Olomouce, který na míru vyrobil jednoduchý nízký nábytek. Vzhledem k tomu, že máme malé děti, nechtěla jsem žádné prosklení, jen jednoduché nízké police," vysvětluje.
Výsledkem je dlouhá jednoduchá skříňka pod televizi doplněná malou zavěšenou (vzhledem k dětem) skříňkou u vstupních dveří a "dvojstupňový" stolek jako součást sedačky.
I sportovci se hodí odpočinek na pohovce
Podobný postup Eva zvolila i při zařizování dětských pokojů, jen tentokrát pro změnu dostala tip na šikovného truhláře z Plzně, který vyrobil dětem barevný nábytek s velkými úložnými prostory.
A protože se v této domácnosti děti těší mimořádné pozornosti, našli jsme na stole pětiletého Štěpána dokonce i notebook. "Ale žádné hry a filmy čtyřiadvacet hodin denně, to hlídáme. Teď výjimečně, když byl nemocný, měl občas nějakou tu hru povolenou, normálně je mu nedostupný, nechceme, aby se z dětí stali počítačoví maniaci," hrozí se Eva našeho dojmu, že své děti pouštějí neomezeně k počítači a internetu.
Kuchyně má tvar písmene U
Decentní světlý nábytek doplňuje červená sedačka: "Je dost velká, ale ani tak o tvar mi nešlo, spíš mě zaujalo, že je potažena látkou, kterou je možné otřít, kdykoliv na ni ukápne cokoliv, čím se krmí malé děti. To ale asi zná každý z rodičů: můžete mít cokoliv krásného designového, ale v okamžiku, kdy hlídáte dva čerty, praktická stránka je přednější než umění," připomíná Eva.
Od jedné značky
Vzhledem k tomu, že obytná místnost je docela rozlehlá, nebyl problém vestavět do jednoho z jejích rohů kuchyňský kout. Ač není zase až tak prostorný, splňuje vše, co je potřeba pro nakrmení čtyřčlenné rodiny.
"Líbí se mi verze s barovým pultem s vestavěným vertikálním stojanem. My jsme na něj umístili košík na ovoce, máme tu také skleničky. Ostatně pro kuchyni jsme nemuseli chodit daleko - tam, kde jsme kupovali sedačku, nás zaujaly i kuchyně, a tak jsme se domluvili rovnou," vzpomíná Eva.
Výběr spotřebičů bývá někdy oříškem. Jednotlivé značky nabízejí hodně podobné parametry a pak je těžké se rozhodnout. "My jsme nakonec vybrali Whirlpool opravdu pocitově, a to podle několika detailů. V prvním okamžiku nás nadchla dvojzásuvková myčka, jakou jsme ještě nikde neviděli." Je to netypické řešení: dva na sobě zcela nezávislé mycí prostory.
V rodině s dvěma malými dětmi se dvojzásuvková myčka využije často
"Přijde návštěva, je velká spotřeba skleniček a šálků, ale vlastně samé malé kusy. Tak to všechno nasázím do jedné části, a je uklizeno s malou spotřebou energie a vody," pochvaluje si paní domu.
Ale to by nebyl takový zázrak: i ostatní výrobky umějí úsporné programy pro podobnou příležitost. "V této variantě je výhoda ale také v tom, že mám v té době ještě druhou půlku myčky k dispozici k ukládání dalšího nádobí, mohou tam být rozešpiněné talířky od svačiny, od vaření," upozorňuje Eva na některé výhody atypické "šuplíkové" myčky ve stylu nepřetržitého mytí.
Od stejné značky zvolili i americkou lednici. "Nejenže je perfektní její velký vnitřní prostor (nemáme moc času na každodenní nakupování), ale hodně se využívá i její schopnost vyrábět led a vodní tříšť. Má i vodní filtr, takže se upravují vlastnosti běžné 'kohoutkové' vody, ušetříme tak i na běžné balené vodě."
Co by bylo dnes jinak
Manželé Šebrlovi považují své současné bydlení za naprosto vyhovující. Přesto si ale několik malých poznámek neodpustí. "S tímhle nešlo v původním návrhu hnout, ale kdybych si mohl vybrat, tak bych vrata do garáže udělal trochu širší, takto je to opravdu nadoraz. Možná existují nějaké normy pro garážová vrata, ale když si pořídíte větší auto, tak je každodenní couvání do garáže o smrt," směje se Roman. Ještě štěstí, že k domu patří i vnější parkoviště, kde jeho offroad většinou končí.
Řadové domky mají příjemnou dřevěnou fasádu
A co Eva? "Dům je zvláštní světlíkem, který propouští denní světlo na schodiště a horní poschodí s ložnicemi. Kdyby to bylo na mně, asi bych měla radši nějaké tlumenější osvětlení. Když se děti ráno probudí a vyjdou na chodbu, probudí se světlem příliš prudce, takže třeba po předčasném nakrmení už jsou tak vzhůru, že se nepodaří uložit je, aby dospaly (a my taky ne). Decentní šero by bylo lepší."
A ještě připomínku, kterou Eva zmiňuje: není si úplně jistá, zda je toto bydliště úplně definitivní. Vzhledem k tomu, že děti rostou, má v duchu představu domku s větší zahrádkou, kde by se mohly v pohodě vyřádit.
Současná dispozice má totiž jen malou předzahrádku vedle vjezdu do garáže, která ale rostoucím dětem už brzy stačit nebude, navíc je otevřená do ulice.
Proč asi vzniklo označení "sídliště na placato"?
Ač má dům i terasu propojenou s obývacím pokojem, na dětské hrátky je malá a působí stísněně, ze všech stran je ohrazená stěnami dalších domů. Majitelé domu se dokonce přiznali, že je ani neláká k posezení, nepůsobí dojmem útulné zahrádky nebo terasy, radši si "vyjdou" k tátovi na sportoviště.
Více se dočtete v časopise Living 4/2008.
