Každá domácnost je plná chemických látek. A to není řeč o těch pár lahvích čisticích prostředků ve skříni. Kam se doma podíváte, tam najdete nějaké vybavení, které je vyrobené či ošetřené chemickou cestou. Uvolňují se z něj do vzduchu látky, jež se mohou dostat do lidského organismu. Mnohé z nich se již našly v lidské krvi, v dosud nenarozených dětech a v mateřském mléce čerstvých maminek. Některé jsou spojovány se vznikem rakoviny, s alergiemi a problémy s plodností.
|
Prohlédněte si interaktivní web |
"To, jak škodliviny působí na zdraví, závisí především na jejich koncentraci v ovzduší. Projevy jsou podobné alergickým potížím - pálení sliznic a očí, kašel a rýma až po astmatický záchvat. Neobvyklé nejsou ani bolesti hlavy či únava," vysvětluje Miroslava Mikešová z Centra hygieny životního prostředí Státního zdravotního ústavu.
"Právě alergici by si byt měli vybavit co nejjednodušeji, aby jej mohli snadno uklízet. Čím méně předmětů, tím méně chemických látek, ale i prachu, mikrobů, plísní a roztočů."
Podlahy
Podlaha z PVC (polyvinylchloridu) obsahuje škodlivá změkčovadla - ftaláty. "Některé z nich mohou negativně působit na hormonální systém člověka, způsobovat vrozené vady, kardiovaskulární problémy a neplodnost," říká Kamil Repeš ze sdružení Arnika. Ftaláty najdete také v dalších věcech vyrobených z PVC, například v dětských hračkách.
Nejlepší podlahovou krytinou není ani celoplošný koberec, který se upevňuje lepidly a je navíc zdrojem prachu a alergenů. Na podlahu je nejvhodnější přírodní linoleum, dřevěná plovoucí podlaha či dřevěné parkety. Ty by však neměly být ošetřeny klasickými laky, ale těmi přírodními. Ekologicky šetrná je také podlaha z korku, keramiky či kamene.
Nábytek
Nábytek z dřevotřísky s povrchem z lamina, který se dnes hojně vyrábí, může obsahovat formaldehyd. Stejně jako ostatní laminované zařízení. Formaldehyd je rakovinotvorná a alergenní látka, která leptá sliznice. Ale ani dřevěný nábytek nemusí být zcela bezpečný. Záleží totiž na tom, čím je ošetřený.
"Laky obsahují látky, například toluen, které mohou mít negativní vliv na lidské zdraví a životní prostředí, a to během používání i při výrobě," podotýká Kamil Repeš.
"Nejzdravější" nábytek je tudíž dřevěný, ovšem ošetřený přírodním lakem nebo třeba vosky či oleji.
Elektronika
Toxickými látkami, které se kumulují v lidském organismu a narušují funkci hormonálního systému, jsou bromované zpomalovače hoření, takzvané BFRs. Přidávají se hlavně do umělých hmot elektronických zařízení, jako jsou počítače či televizory, ale i do nábytku, koberců, záclon a pohovek. Jejich úkolem je zpomalit šíření ohně.
"V elektrospotřebičích, v potravinových konzervách a na víčkách nápojů se vyskytuje bisfenol A," doplňuje Jan Freidinger, vedoucí toxické kampaně Greenpeace ČR. "Byl nalezen i v lidské krvi a vzorcích tkání. Řada studií prokázala, že způsobuje změny v mužských pohlavních orgánech." Jedinou možností, jak se působení těchto dvou látek vyhnout, je kupovat výrobky, které je neobsahují.
Vytápění
Máte-li doma plynová kamna, pak zřejmě dýcháte škodliviny, které vznikají při spalování. Může to být oxid uhelnatý, oxidy dusíku a oxid uhličitý. Kamna na dřevo nebo uhlí však nejsou o nic lepší. "Produkují podobné škodliviny a navíc prachové částice, na jejichž povrchu mohou být zachyceny další nebezpečné látky, které lidé vdechují," vysvětluje Miroslava Mikešová. Nejekologičtější je vytápět dům solární energií nebo tepelným čerpadlem. Člověk však musí počítat s vyššími, mnohdy až statisícovými investicemi.
Nátěry stěn
Syntetické barvy, jak už název napovídá, obsahují spoustu chemických látek. Proto je lepší vždy volit barvy vodou ředitelné. "U nátěrových hmot je dobré dívat se na složení nebo raději rovnou vybírat výrobky s ekologickou certifikací, tedy s nápisem Ekologicky šetrný výrobek," doporučuje Kamil Repeš.
| Další jedy v bytě Formaldehyd - ložní prádlo a bytový textil před prvním vypráním Těžké kovy (kadmium nebo chrom) - bytový textil, baterie Rtuť - zářivky, teploměry Perfluorované uhlovodíky - nepřilnavé povrchy žehliček a pánví, vnitřek obalů kukuřice do mikrovlnné trouby, proti skvrnová úprava povrchu koberců, látek a nátěrů Parabeny - mýdla, zubní pasty, šampony Umělá pižma - parfémové složky mýdel, šamponů, pracích prášků, aviváže, osvěžovačů vzduchu Biocidy a těkavé organické látky - univerzální čisticí prostředky Fosfáty - prací prášky Benzen, toluen, xyleny, styren - osvěžovače vzduchu Pesticidy - pokojové rostliny Poznámka: uvedené látky nemusí být ve všech výrobcích na trhu
|
Někteří výrobci už "zelenají", jiní vyrábějí jedy dál
Palmový olej místo nafty
Seriózního výrobce by mělo zajímat, zda jeho produkty neobsahují zdraví škodlivé látky. A pokud se prokáže, že ano, měl by výrobek stáhnout z trhu a přestat ho vyrábět, nebo ho dělat z jiných materiálů.
"Před několika lety si zákazníci začali stěžovat na zápach z ratanového nábytku. Technici začali ihned hledat příčiny a dopátrali se až k tradičnímu vaření ratanu v naftě, díky němuž je pak materiál pružnější a poddajnější. Je to více než sto let starý způsob," vypráví Kateřina Krobová ze společnosti IKEA. "Začal se tedy hledat nový postup. Zkoušela se slaná voda, kokosový olej, až se nakonec zůstalo u palmového oleje. Je to mnohem ekologičtější a ratan potom příjemně voní."
Některé firmy se zajímají i o to, jestli výroba jejich produktů neničí životní prostředí. Například u dřevěného nábytku hlídají, zda dřevo nepochází z původních pralesů či chráněných oblastí.
Bionábytek po česku
V Česku si mnozí lidé na ekologický nábytek zatím ještě zvykají. "V tuzemsku není zájem příliš velký. Nejvíce objednávek máme ze západní Evropy," potvrzuje Jiří Bareš z truhlářství Latička, které vyrábí repliky starého nábytku se zdravotně nezávadnou povrchovou úpravou.
"Vyrábíme nový nábytek z masivního smrku podle tradičních postupů s klasickými spoji, jako jsou svlak, ozuby, čep a dlab," vysvětluje Bareš. Povrch nábytku se upravuje přírodními vosky, mýdlovou vodou, případně se žádné ošetření nedělá. "Masivní dřevo dokáže udržovat v domácnosti optimální vlhkost vzduchu. A pak, máte doma kousek přírody a ne žádnou umělinu," vypočítává výhody Jiří Bareš.
Některé normy chybějí
Používání chemických látek reguluje především nařízení nazvané REACH, které vydala Evropská unie a platí od letošního června. Některá omezení však stále chybějí. "V Evropské unii se používají desítky tisíc látek, u nichž nemáme ani základní informace o vlivu na zdraví člověka či životní prostředí," říká Kamil Repeš. "Některé přitom vzbuzují obavy z obdobných vlastností, jako měly DDT či polychlorované bifenyly - PCB, které už se používat nesmějí." Příkladem mohou být třeba ftaláty, které jsou zakázané u hraček a předmětů péče o děti, ale mohou být ve školních pomůckách. Anebo kadmium, které se pro mnoho výrobků používat nesmí, ale pro barvení bytového textilu je povolené.
