Musí být mráz nepřítel zahrady?

Podzimní vítr a první mrazivé noci se postarají o dostatek práce na zahradě. Je třeba sklidit zbytky úrody, shrabat listí, naposledy posekat trávník, porýt zeleninové záhony, zakrýt trvalky a růže, natřít či obalit kmeny stromů, vyčistit jezírko a podobně.

Podzim je pro zahradníky obdobím téměř sisyfovské práce. I když se podařilo shrabat celou zahradu, druhý den vypadá, jako by na ni nikdo nesáhl. Byla by chyba shrabané listí pálit. Hustý dým obtěžuje sousedy a lze se snadno dostat i do rozporu se zákonem. Nad vrstvami listí není třeba naříkat.

Pestrobarevná nadílka přichází právě včas, aby ochránila půdu, rostliny v zahradě a konečně i přezimující živočichy před nastávající mrazivou zimou. Listí lze nahrabat pod živé ploty či keře nebo jím přikrýt trvalkové záhony.

Pod ochranným "zimním kabátem" zůstane život v půdě aktivní, a navíc do jara se většina listů přemění na tolik cenný humus. Nevyužité listí je pak dobré vpravit do kompostu nebo vyvézt do sběrných kontejnerů.

Většina rostlin mrazu odolává
Okrasné rostliny na našich zahradách pocházejí z různých míst mírného pásma planety. Mnohdy jsou přizpůsobené rozdílnému průběhu zimy. Některé jsou zvyklé na dlouhotrvající zimní mrazy bez oblev, jiné mají rády zimu spíše deštivou.

Z tohoto důvodu se také různí způsoby jejich zazimování. V zásadě však většina rostlin zdejším zimám odolává celkem bez potíží. Přesto je dobré choulostivější trvalky na záhonech přikrýt vrstvou listí či chvojím, které rostlinám nahrazuje za holomrazů sněhovou přikrývku.

Jehličnany a rostliny, které mají listy i v zimě, častěji uschnou, než zmrznou, jak se traduje. V dlouhodobě promrzlé půdě se totiž voda nachází pouze v pevném skupenství, a rostliny ji tudíž nejsou schopny přijímat. Veškeré konifery a stálezelené dřeviny včetně vřesů a vřesovců je nutné před příchodem mrazů důkladně prolít vodou.

Zvláštní ochranu vyžadují růže. Předně je potřeba odstranit přerostlé a nevyzrálé výhony, jinak by mohly rostliny silně namrzat. Na záhonové růže se doporučuje přihrnout asi dvaceticentimetrovou vrstvu půdy nebo kompostu a zakrýt chvojím. Chvojím či rákosovými rohožemi lze obalit pnoucí růže. U růží na vysokém kmínku je zase dobré použít na korunu jutový pytel vyplněný opět suchým listím nebo chvojím. V drsnějších polohách je dobré zabalit pytlovinou i kmínek.

Rostliny v květináčích pomoc nutně potřebují
Volně stojící nádobou pronikne mráz mnohem

I zahradní technika chce odpočívat

Pozor na vodovodní potrubí! Na zahradě je třeba vodu vypustit a na zimu zavřít její přívod. Také všechny hadice, které nebudou přemístěny do míst, kde nemrzne, je nutno vyprázdnit, jinak hrozí jejich roztržení. Voda totiž při zmrznutí značně zvětší svůj objem. Vodovodní kohoutky na zahradě je vhodné obalit jutovou látkou. Stejně tak konve a nádrže na vodu. Kovové části zahradního nářadí je potřeba řádně očistit a namazat.

rychleji než půdou na zahradě. Co tedy dělat, aby rostliny v květináčích přežily zimu? Nezbývá než nádoby pečlivě zateplit. Kořeny rostlin v nádobách lze ochránit jutovými pytli vyplněnými slámou, senem nebo listím, kokosovými rohožemi, rounem či "bublinkovou" fólií.

Jako jediná ochrana však fólie není vhodná. Zasvítí-li slunce, funguje jako malý skleník a probudí rostlinu z vegetativního klidu, proto je lepší ji použít raději ještě v kombinaci s jinou ochranou. Celou rostlinu lze zabezpečit lýkovou či bambusovou rohoží. Ochranný bal je nutné dobře připevnit provázkem, aby odolal všem rozmarům zimy a vydržel až do jara.

Myslet i na trávník
Na podzim lze udělat mnoho pro to, aby trávník na zahradě ve zdraví přečkal zimu. Nejnutnější prací zůstává i na podzim pravidelné sečení. Trávník dorůstá, dokud mu to dovoluje počasí, takže je možné ho sekat třeba i v listopadu. Trávník by totiž na zimu neměl zůstat příliš vysoký.

Čím delší jsou stébla trav, která budou v mrazu a pod sněhem postupně odumírat, tím dříve se v něm objeví plísně. Je proto nutné dbát na to, aby byl trávník před zimou co nejkratší. Nyní by se již však neměl přihnojovat.

V době, kdy mrzne, není dobré po trávníku příliš šlapat - promrzlá pletiva stébel trav se totiž snadno lámou. Stejně tak chůze po rozmáčeném trávníku v době oblevy jej poškozuje.

5 rad: Podzimní rytí

1. Půdu v zeleninových zahradách není nutné na podzim kompletně zrýt.
2. Vhodnější je použít tzv. bezorebné zpracování půdy, neboť orbou či rytím se značně narušuje činnost půdní mikroflóry.
3. Každoroční přerývání záhonů odborníci doporučují jen na těžších hlinitých nebo jílovitých půdách.
4. Lehčí písčité nebo humózní půdy lze jen prokypřit a provzdušnit rycími vidlemi.
5. Zarývání rostlinných zbytků dříve než v polovině listopadu zapříčiní ztrátu mnoha živin

Pestré barvy už v listopadu téměř doznívají. Do barevné hry vstupuje jinovatka.

Zahradu je třeba na zimu důkladně připravit, a navíc právě listopad je měsíc vhodný k naplánování příštího zahradního roku.

Některým druhům rostlin a stromů mrazy nevadí. Mnohé z nich se však mohou nenávratně poškodit nebo uhynout. Proto je potřeba je na zimu náležitě připravit.