náhledy
Loos neměl rád ornamenty, ale byly mu blízké přírodní vzory. Proto jsou tu orientální koberce a cibulový mramor Cipollino ze švýcarského Saillonu.
Autor: Jiří Koťátko, MAFRA
Bílý klenot. Müllerova vila slavného architekta a teoretika Adolfa Loose (spoluautorem byl Karel Lhota) v ulici Nad Hradním vodojemem 14 skrývá za nenápadnou fasádou důmyslně navržený interiér.
Autor: slavnevily.cz
Aby zajistil denní světlo, navrhl Adolf Loos velká okna.
Autor: Jiří Koťátko, MAFRA
V letech 1976 - 1989 sídlil ve vile ústav marxismu-leninismu.
Autor: slavnevily.cz
Stěny ložnice pokrývá tapeta s přímořským motivem podle rytce Clauda Josepha Verneta. Stejný vzor se opakuje i na stolcích a látkách.
Autor: Jiří Koťátko, MAFRA
Aby zajistil denní světlo, navrhl Adolf Loos velká okna, nechal je zvenčí natřít žlutě a doplnit zlatě žlutými záclonami.
Autor: Jiří Koťátko, MAFRA
Když Loos vilu dokončil, prohlásil, že je jeho nejkrásnější.
Autor: Jiří Koťátko, MAFRA
Pohled do pánské pracovny. Knihovna je vyvedená v tmavém mahagonu. Krb po anglickém vzoru sloužil zřejmě jen jako dekorace.
Autor: Jiří Koťátko, MAFRA
Loos nebyl dostudovaný architekt, byl hlavně vizionář. Spolupracoval vždy s jinými architekty, kteří mu pomáhali realizovat jeho vize.
Autor: Jiří Koťátko, MAFRA
Dámský budoár má dvě úrovně oddělené schody. Centrum místnosti tvoří lampa z křišťálu. Nejvýraznější je koutek inspirovaný vlakovým kupé se stahovacím oknem.
Autor: Jiří Koťátko, MAFRA
Stavělo se v letech 1928 - 30. Severní svah nebyl ideální, ale pro Loose znamenal výzvu.
Autor: Jiří Koťátko, MAFRA
Koupelnu Loos vybavil anglickými výrobky Twyfords s oddělenými kohoutky na teplou a studenou vodu.
Autor: Jiří Koťátko, MAFRA
Pohled do kuchyně
Autor: Jiří Koťátko, MAFRA
Jídelna je inspirovaná japonskými dřevoryty. Na podlaze leží japonská rýžová rohož, nad stolem visí lampion.
Autor: Jiří Koťátko, MAFRA
Raumplan bourá model dělení domu na patra. Každá místnost má jinou výšku a je umístěná v jiné úrovni. Prostory se jako ulita spirálovitě vinou nahoru kolem středu vily.
Autor: Jiří Koťátko, MAFRA
Müllerova vila se stala díky osvíceným stavebníkům městem mezi čtyřmi stěnami.
Autor: Jiří Koťátko, MAFRA
Bitva s úřady trvala sedm měsíců. Za Müllerovu firmu ji měl na starost pradědeček architekta Davida Vávry - Rudolf Voleský.
Autor: Viktor Chlad, MAFRA
S pomocí architekta Karla Lhoty stvořil Adolf Loos umělecké dílo, které se díky štěstí zachovalo téměř kompletní.
Autor: Viktor Chlad, MAFRA
Dům byl o patro vyšší, než směl, a úředníci projektu vytýkali i další nedostatky.
Autor: Viktor Chlad, MAFRA
Vila se začala stavět ve Střešovicích v roce 1928 bez povolení, a když o ně stavebník Müller požádal, návrh byl smeten ze stolu.
Autor: Viktor Chlad, MAFRA
Původní plány na vilu dělal architekt Karel Lhota, Müllerovi se ale nelíbily.
Autor: Jiří Koťátko, MAFRA
V horním patře architekt odkryl střechu a vytvořil velkou terasu.
Autor: Jiří Koťátko, MAFRA
Vila byla dokončená v roce 1930 a Müllerovi se nastěhovali ještě před získáním dokladu o kolaudaci.
Autor: Jiří Koťátko, MAFRA
Pozemek má i devizu, krásný výhled na sever Prahy a na chrám svatého Víta, který Loos na terase zarámoval do falešného okna.
Autor: Jiří Koťátko, MAFRA