Díky vysokým stropům s původní štukovou výzdobu vznikl velkorysý světlý...

Díky vysokým stropům s původní štukovou výzdobu vznikl velkorysý světlý prostor, spojená kuchyň s jídelnou a obývacím pokojem. | foto: Václav Kahoun

Byt v činžovním domě z 19. století rozzářila tyrkysová barva a obrazy

  • 23
Byt v domě z 19. století, to zní hodně lákavě. Jenže dnešní životní styl bývá hodně odlišný od fungování měšťanské rodiny té doby. Mladí majitelé se proto raději obrátili s proměnou bytu na profesionály, architektky ze studia Mooza architecture.

„Příjemná spolupráce začala nejprve nezávaznou konzultací ohledně hrubého dispozičního řešení. Stávající dispozice, která ještě odrážela fungování měšťanské rodiny 19. století, volala po radikálním zásahu. Naše doporučení bylo přiblížit obytný prostor více do středu bytu a pokud možno jej co nejvíce zvětšit,“ popisuje začátek spolupráce architektka Klára Císařovská.

Patro nad kuchyňskou linkou by mělo sloužit jako prostor pro případné přespání návštěv a později jako „zašívárna“ pro děti.

Díky vysokým stropům s původní štukovou výzdobu tak vznikl velkorysý světlý prostor. Ložnici a dětský pokoj architektky Klára Císařovská a Petra Kocourková umístily do krajních místností, tedy do klidové zóny.

Barva interiéru prospívá

V době, kdy v moderních interiérech převládají bílá a šedá barva, přišli mladí manželé možná s trochu překvapivým, ale zároveň zajímavým zadáním: neutrální základ s barevným akcentem.

„Hned jsme poznali, že jsme na stejné vlně. Vznikl tak prostor, který překvapí nejen barevností. Svou roli zde hraje i geometrický vzor na čelní obývací stěně, který je podle zadání neutrální a pouze v prostoru za kuchyňskou linkou si dovoluje malou barevnou revoluci. Vzor jako takový opticky zpříjemňuje pobyt v otevřeném prostoru. Obdobná geometrie se opakuje jak na svítidle nad jídelním stolem, tak v ložnici,“ vypočítává Petra Kocourková.

Architektky vtipně využily i „odkaz“ historického domu: na okénku mezi chodbou a kuchyní nechaly aplikovat historizující vzor původního leptaného skla, objevující se na oknech společného domovního schodiště.

„Vzhledem k finanční stránce věci jsme se zde uchýlili k jednoduššímu řešení, a to k řezané grafice z pískované folie. Pokud velmi pečlivě nestudujete hranu vzoru, tak to vypadá takřka jako leptané sklo, efekt je velmi podobný. Nicméně myslím, že šikovný sklenář by zvládl určitě i klasické leptání, cena by byla ale někde jinde,“ prozrazuje Klára Císařovská.

Vtipné a praktické nápady

Ložnici ponechaly autorky v čistě bílých tónech, vyniká zde pouze parketová podlaha s barevným akcentem v podobě obrazů. Celému interiéru prospělo použití nábytku na míru podle návrhu studia Mooza architecture. Šikovní truhláři z firmy Perfect Wood zvládli snadno i posuvný panel, který může střídavě zakrýt buď televizi, nebo sousední niku s obrazy.

Nejde o jedinou vychytávku, těch zde naleznete víc, třeba patro nad kuchyňskou linkou, které by mělo sloužit jako prostor pro případné přespání návštěv.

„Až budou děti větší, tak si zde s pár polštáři, případně sedacími prvky Fatboy umím představit docela dobrou ́zašívárnu ́, kam si mohou, a možná nejen děti, zalézt s knihou nebo tabletem a mít pak přehled jako z velitelského můstku o celém prostoru,“ říká Petra Kocourková.

Posuvný panel může střídavě zakrýt buď televizi, nebo sousední niku s obrazy.

O projektu

Autor: Mooza architecture, Ing. arch. Klára Císařovská, Ing. arch. Petra Kocourková

Lokalita: Praha - Karlín

Projekt a realizace: 2016

užitná plocha: 154 m2

Autoři

Mooza architecture

Petra Kocourková a Klára Císařovská založily studio Mooza architecture na základě společného porozumění při navrhování v roce 2013. Obě vystudovaly fakultu architektury na ČVUT a sbíraly pracovní i studijní zkušenosti v zahraničí (Holandsko, Španělsko, Německo).

Rozdílnost jejich povah jim paradoxně pomáhá vytvářet návrhy, které jsou vzletné, ale zároveň stojí oběma nohama pevně na zemi. V současnosti do studia zavál čerstvý vítr, přidali se mladí architekti Markéta Knobová a Štěpán Svejkovský.