Moderní radiátory hřejí i spoří

Teplo pro vytápění je rok od roku dražší a stále více lidí si pořizuje moderní radiátory, mnohem úspornější, než bývaly ty klasické. Vedle dříve tradičních robustních a často nevzhledných článkových radiátorů jsou dnes na trhu nové druhy, které jsou nejen výkonnější, ale i pohlednější, takže jsou i vhodným doplňkem interiérů.

radiátor - ústřední topení - radiátor - ústřední topení | foto: Profimedia.cz

Je však třeba správně zvolit jak nejvhodnější typ kotle se zařízením na ohřev vody (či jiný topný agregát), rozvaděče tepla (potrubí), přístroje na ovládání a regulaci, tak i topná tělesa.

O novinky není nouze
„K nejprodávanějším patří ocelová desková otopná tělesa,“ říká topenářský projektant Kamil Zelenka. Hodí se jako univerzální tělesa pro teplovodní soustavy. Na rozdíl od klasických litinových radiátorů potřebují k provozu až o trojnásobek méně topné vody, díky čemuž se snadněji rozehřívají.

 

To umožňuje pružnou regulaci kotle pokojovým termostatem a úsporný provoz. Výhodou je také to, že se snadno dají naprojektovat na šířku okna.

Tam, kde je potřeba menší výkon, instalují se jednoduché typy, pro vyšší výkon mohou být dvojité až trojité.

„Snadnější bývá instalace v nové stavbě, neboť připojování na staré rozvody o větším průměru bývá problematické,“ upozorňuje ředitel servisu plynových kotlů Protherm Adolf Fišer. Desková otopná tělesa dnešní trh nabízí v různém provedení, například do bytu se hodí těleso s hladkou čelní stěnou.

K funkčním novinkám patří těleso s dosud netradičním spodním a středním připojením, které je tak v interiéru méně vidět. Tato radikální změna koncepce nejen usnadňuje montáž, ale vede k stejnoměrnému prohřátí desky a zvýšení tepelného výkonu. Cena základního typu vysokého 60 centimetrů a dlouhého 120 centimetrů je 2400 korun.

Chytré konvektory
Mezi moderní otopná tělesa s malým vodním objemem, dobrou regulací a schopností rychle hřát patří také konvektory. Od běžných radiátorů se však liší. Základem je lamelový výměník tepla, umístěný buď v krytu, nebo ve žlabu.

Teplo je do prostoru předáváno prouděním (konvencí) nebo ventilátorem. Podlahové konvektory jsou vybaveny nášlapnou mřížkou. Výhodné a estetické uplatnění nacházejí konvektory především u velkých oken, prosklených dveří nebo zimních zahrad. Konvektor dlouhý dva metry a vysoký 14 centimetrů s ventilem a vrchní mřížkou stojí necelých 11 tisíc korun.

Trubková tělesa mají zaujmout
Trubková otopná tělesa jsou vhodná do koupelen, chodeb, toalet či kuchyňských koutů. Upoutají na pohled, jsou k dostání v mnoha velikostech, tvarech a barvách. Podle Jiřího Tejrala z firmy Amtex se dělají na míru, například se zabudovaným zrcadlem. Lze je postavit i do prostoru, třeba jako dekorativní dělicí stěnu.

 

„Topný žebřík je svou konstrukcí ideální k sušení prádla, ale sám místnost nevytopí - vydává jen třetinový výkon,“ dodává Jiří Tejral.

Do malé koupelny přesto stačí. Většinou se ale doporučuje jen pro doplňkové vytápění, například ve spojení s podlahovým topením. Někteří výrobci nabízejí rovněž kombinovaná tělesa (teplá voda a elektřina), která lze kdykoliv využít bez závislosti na provozu otopné soustavy. Cena se podle velikosti pohybuje od 4000 do 6000 korun.

Nové nároky
Klasické radiátory i desková tělesa představují tepelné bodové zdroje, které zvyšují proudění vzduchu, prašnost a vysušují vzduch. Proto se stále více prosazují velkoplošné systémy vytápění, ať už v podlaze nebo ve stěně. „V podstatě jde o uložení topných trubek na stěně místnosti pod velmi tenkou vrstvu omítky,“ vysvětluje projektant Kamil Zelenka.

 

Vytápěná stěna tak představuje velkoplošné těleso ohřáté na teplotu 35 stupňů. U stěnového vytápění nedochází k cirkulaci vzduchu, nevíří se prach ani bakterie.

Při mokrém způsobu montáže se na stěnu přišroubují lišty, do nichž se dají plastové trubky, a celá stěna se omítne. Cena za materiál a montáž na metr čtvereční se pohybuje na stejné úrovni jako u podlahového topení, tedy od 700 do 1100 korun.

Radiátor s větráním
Stává se, že do nových domů s dokonalou tepelnou ochranou a těsnícími okny nedostatečně proudí čerstvý vzduch. Řešením je propojení radiátoru se systémem řízeného větrání místností. Podle Jiřího Roha z firmy Dia Norm je základem zařízení speciální filtrační rám, který se montuje na stěnu s vyvrtaným přívodním větracím otvorem.

 

Filtr vložený mezi větrací otvor a radiátor čistí přiváděný vzduch, zbavuje jej prachu, pylu, plynných a jiných škodlivin. Teprve pak je venkovní vzduch ohříván radiátorem. Systém Comfort Air je dodáván v několika rozměrech - metr dlouhý vyjde zhruba na 12 000 korun.

 

Jak vybírat otopná tělesa

1. Volte podle funkce i vzhledu
Při výběru topného tělesa zvažujte jak dostatečný tepelný výkon, tak i jeho estetickou funkci v interiéru.

2. Dejte pozor na výkon
Důležité je vhodné dimenzování topného výkonu topných těles tak, aby místnost skutečně vytopila.

3. Vyberte si zapojení
Výrobci vycházejí vstříc požadavkům zákazníků, je možné si vybrat z několika možností zapojení otopných těles. Spodní zapojení jsou nejméně nápadná a v interiéru neruší.

4. Nemusíte mít bílou
Základní barvou je bílá, mnozí výrobci však nabízejí možnost volby barevného provedení.

5. Žádat můžete netradiční vzhled
Pro náročného zákazníka jsou k dispozici otopná tělesa a nápaditým designem a nadstandardními funkcemi, jako je například dálkové ovládání.

6. Šetřete energii správnou regulací
Úspory energie a optimální tepelnou pohodu ve vytápěném prostoru mohou zajistit vhodně zvolené regulační prvky, třeba ventily s termostatickými hlavicemi.

Zdroj: Česká energetická asociace