Panelákový byt na pražské sídlišti Lhotka v domě ze 70. let byl v dezolátním stavu, což se ukázalo v plné nahotě po stržení PVC a dřevěných palubkových obkladů v kuchyni a předsíni. Například nerovnosti na podlaze si vyžádaly vylít podlahu 3,5 centimetrovou vrstvou stěrky. Teprve pak bylo možné položit přírodní linoleum - marmoleum.
Stropy nesly stopy po četných vytopeních od sousedů. Nezbývalo než je obložit sádrokartonovými deskami, pod které se navíc použila izolace Rockwool s tloušťkou pět centimetrů. Ta funguje jako zvuková i tepelná izolace.
Místo umakartové koupelny vznikla zcela nová
Stejný postup se zopakoval u obvodových zdí bytu. Výsledný efekt? Na panelový dům neuvěřitelný klid i teplo, radiátory se využívají jen minimálně. Sádrokarton na zdech zakryl milosrdně i stopy po třech psech, kterým babička dovolila mnohé. Navíc se pod deskami jednoduše natáhla nová elektroinstalace, rozvody TV a telefonu i interní počítačová síť.
Rozšířený vstup do obýváku
Výrazný zásah do dispozice klasického 3 + 1 nutný nebyl, navíc nepřipadal ani do úvahy - většina zdí je nosná. Paradoxně stáří bytu – přes třicet let – zde představovalo výhodu. Družstvo vlastníků muselo vyměnit okna, stoupačky i radiátorů za nové s termostatickými ventily, což při rekonstrukci představovalo výraznou úsporu.
Takže to dopadlo jako vždy – "rekonstrukční transplantaci" nových orgánů prodělala hlavně koupelna a kuchyně.
Koupelna plná světla
Pokud jde o dispoziční řešení, přibyla v bytě hlavně šatna a úklidová komora. Na tom se mladý pár domluvil hned od počátku. Umakartová koupelna byla včetně klozetu vybourána a opět postavena, tentokrát ovšem už z poněkud přívětivějších materiálů – ytongu, sádrokartonu a hlavně polykarbonátových tvárnic.
Tvárnice z plastu propouštějí denní světlo
Skleněné luxfery kvůli hmotnosti nepřipadaly do úvahy. Plastové tvárnice ze systému Polystar vytvořily stěnu 180 x 180 cm, která do koupelny propouští přes den příjemné světlo s modravým nádechem, ale při pohledu z předsíně uvidíte maximálně stín postavy ve vaně.
Slinutá antracitová dlažba
"Jediné, co jsme podcenili, byli řemeslníci. První obklady z mozaiky prostě nezvládli. Všechno muselo jít dolů. Až tolik nás to ale nemrzelo, protože původní světlý obklad byl barevně nevýrazný. Tak jsme sáhli po antracitové slinuté dlažbě 5 x 5 centimetrů," prozrazuje jednu z mála chyb Klára.
V kombinaci s bílou závěsnou keramikou a umyvadlem na desku a velkou vanou 180 x 90 cm, vše v čistých, jednoduchých liniích, vznikl pohodlný a hlavně nadčasový prostor.
Zapuštěná svítidla v sádrokartonovém podhledu pod opálovým sklem evokují spíše denní než umělé světlo.
Luxusní charakter dodávají celé koupelně posuvné dveře v dřevěném rámu.
Stropní osvětlení
Kuchyně, kde se jen vaří
Původní malá kuchyně připomínala palubkovými obklady chatařské kolonie. Její plocha nedávala moc šancí na pohodlné stolování, a tak při přemýšlení, zda se spokojit s miniaturním stolkem a věčným vyhýbáním se, nebo dát přednost velkému jídelnímu stolu v obýváku, zvítězila druhá varianta.
Červená kuchyně
K jejímu naplnění bylo nutné vybourat původní dveře a rozšířit je o 30 cm. V nosné zdi docela chuťovka! Ovšem pro kontakt s tím, kdo vaří, a snadné přenášení hotového jídla bez problému byla tato úprava nezbytná.
Poněkud netradiční oboustranné pojetí kuchyňské linky přineslo dvě výhody. Velkou pracovní plochu, kde máte při přípravě jídla docela příjemný pohled do zeleně (u starších sídlišť se v tomto směru ještě mrhalo místem) a absenci horních skříněk – nejsou vůbec potřeba.
Plnovýsuvy postačí pro spoustu nádobí
Plnovýsuvy spodních skříněk zvládají uložit všechno nezbytné. Radiátor kryje kovová lišta s průduchy, ale spíš kvůli oknům než majitelům bytu. Zbytečně se nerosí.
K zajímavým detailům patří prostor za dřezem. "Nesnáším nádobí na pracovní desce, ale myčku jsem nechtěla. Za šachtou koupelny vznikl prostor, který jsem využila pro instalaci žaluziové skříňky na odkapávač nádobí s tím, že nebude problém vše uzavřít. Jenže v okamžiku, kdy jsou na něm velké talíře, mám smůlu,“ prozrazuje na sebe Klára.
Žaluziová skříňka za dřezem je bohužel mělká
Místo myčky je v kuchyni podstavná pračka. Její absence koupelně rozhodně prospěla, v kuchyni ji skryla dvířka. To, že bude kuchyně červená, věděla Klára ještě před tím, než získala byt po babičce. Svůj sen si splnila - kuchyně díky zvolené barvě působí vesele, praktické plnovýsuvy a drátěný program zase naplnily představy o funkčnosti.
Rám místo dveří
Původní panelákové dveře byt rozhodně nezdobily, nové ano. Místo klasických otvíravých však v bytě najdete hlavně troje posuvné, dvoje zavěšené a pak jeden rám. Ten nahradil dveře do obývacího pokoje.
"Dvoje byly úplně zbytečné, proto jsme jedny nahradili oboustranně proskleným rámem. Dvě nízkoenergetické zářivky mezi skly mají minimální spotřebu, takže je necháváme svítit celou noc. Zaprvé máme příjemné osvětlení pro sledování televize a zadruhé nemusíme v noci tápavě hledat vypínač a budit se ostrým světlem," vysvětluje chytrý nápad majitelka bytu.
Prosklený rám s osvětlením
Světlé marmoleum v celém bytě (vyjma ložnice) prostor opticky zvětšilo. Snadno se udržuje, což při klasickém mytí nádobí v kuchyni je docela důležité.
Z bytu zmizel i plynový sporák. Nahradila jej sklokeramická varná deska, nad kterou je výkonný komínový odsavač. Vzhledem k otevřenému prostoru a volné návaznosti na obývací pokoj se toto řešení ukázalo jako hodně předvídavé – plyn bývá zbytečně cítit.
Pracovna s lodžií
Co je na zrekonstruovaném bytě nejsympatičtější? Neustále se zde něco vymýšlí a mění - třeba jídelní stůl a židle v obývacím pokoji. Postupně se pořizují světla, na některých fotografiích byste je proto hledali marně.
