Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kompletně vybavený domek má půdorys 2,5 × 3 metry. Diogenes by záviděl

  1:00aktualizováno  1:00
Diogenes prý bydlel v sudu. Proto architekt Renzo Piano pojmenoval svůj miniaturní domek Diogene. Stojí ve Vitra Campusu, kde sice představuje nejmenší objekt, zato největší produkt společnosti Vitra.

Diogene je vybavený fotovoltaickými články a solárními panely, nádrží na dešťovou vodu, ekozáchodem, přirozeným větráním a trojitým zasklením. | foto: Vitra

Architekt Renzo Piano tvrdí, že se ideou minimalistického bydlení zabývá už od studentských let. Prý je jí do jisté míry posedlý. O obytném prostoru o rozměrech 2 × 2 m, do něhož se vejde postel, židle a stolek, sní možná hodně studentů architektury. Pianovi se tento sen nepodařilo během studia zrealizovat.

Když v 60. letech přednášel na Architectural Association v Londýně, postavil se studenty minidomky na Bedford Square. Během své kariéry navrhl několik lodí, aut a před pár lety i cely pro konvent sester klarisek v Ronchamp.

Fotogalerie

V posledním jmenovaném návrhu šlo také o minimalizaci prostoru, i když ne z důvodů ekonomických, ale kvůli osobní střídmosti.

Idea minimalistického domu Piana fascinuje neustále, nejvíce ve chvílích, kdy jeho ateliér pracuje na velkých projektech, například na londýnském mrakodrapu přezdívaném Střep (více zde), který byl v roce svého dokončení (2012) nejvyšší budovou v Evropě.

Začátek před 10 lety

Renzo Piano začal pracovat na návrhu minimalistického domu zhruba před deseti lety, návrh však nevznikal pro konkrétního klienta. Piano v Janově vytvořil několik prototypů z překližky, betonu a nakonec ze dřeva.

Finální verzi domku Diogene publikoval italský časopis Abitare v monografické příloze nazvané Já, Renzo Piano na podzim roku 2009. Byl to dřevěný domek se sedlovou střechou a užitnou plochou o rozměrech 2,4 × 2,4 m a vážil 1,2 tuny. Piano v časopise představil svou vizi a zmínil se také o tom, že hledá klienta, aby domek mohl dále zdokonalovat.

 Přední část slouží jako obývací pokoj: na jedné straně je rozkládací pohovka,...

Přední část slouží jako obývací pokoj: na jedné straně je rozkládací pohovka, na druhé pod oknem sklápěcí stolek. Za dělicí stěnou se nachází sprcha, záchod a kuchyňka zredukovaná na naprosté minimum.

Jeho projekt zaujal Rolfa Fehlbauma, předsedu představenstva společnosti Vitra. Fehlbaum četl Pianovu monografii v časopise Abitare. Návrh ho okamžitě oslovil. Společnost Vitra se nepovažuje za výrobce designových objektů, nábytek považuje za zásadní součást lidského prostředí.

Piano a Fehlbaum se sešli na konci června 2010. V té době oba zasedali v porotě Pritzkerovy ceny. Dohodli se, že na projektu Diogene budou pracovat společně. Nový prototyp domku Diogene se teď po třech letech představuje u příležitosti veletrhu Art Basel 2013 v areálu společnosti Vitra na trávníku před VitraHausem.

Diogene není hotový produkt, ale experimentální návrh, jehož pomocí Vitra testuje možnosti minimalistického domu. Vitra tak činí zcela průkopnický krok, protože veřejnosti obvykle představuje jen produkty určené pro sériovou výrobu. Pianův projekt je ovšem natolik komplexní, že se Vitra rozhodla zapojit do testování domku Diogene i veřejnost a až časem se rozhodne, zda bude v projektu pokračovat a dotáhne jej do sériové výroby.

Vybavení

Domek nese jméno antického filozofa Diogena, který údajně bydlel v sudu, protože opovrhoval světským přepychem. Diogene je minimalistická, zcela soběstačná obytná jednotka, samostatný systém nezávislý na svém okolí.

 Přední část slouží jako obývací pokoj: na jedné straně je rozkládací pohovka,...

Přední část slouží jako obývací pokoj: na jedné straně je rozkládací pohovka, na druhé pod oknem sklápěcí stolek. Za dělicí stěnou se nachází sprcha, záchod a kuchyňka zredukovaná na naprosté minimum.

Smontovaný, kompletně vybavený domek má půdorys 2,5 × 3 m. Lze jej naložit na nákladní auto a odvézt naprosto kamkoliv. Exteriérem odpovídá představě prostého obydlí, ale ve skutečnosti je velmi složitou technologickou jednotkou vybavenou nejrůznějšími rozvody a technologiemi nezbytnými k zajištění soběstačnosti a nezávislosti na okolní infrastruktuře: fotovoltaickými články a solárními panely, nádrží na dešťovou vodu, ekozáchodem, přirozeným větráním a trojitým zasklením.

Piano spolupracuje s Matthiasem Schulerem z uznávané formy Transsolar na optimalizaci využití energie; zajištění statické rovnováhy má na starosti Maurizio Milan.

Diogene je vybavený tak, aby uživatel měl vše potřebné k životu. Přední část slouží jako obývací pokoj: na jedné straně je rozkládací pohovka, na druhé straně pod oknem sklápěcí stolek. Za dělicí stěnou se nachází sprcha, záchod a kuchyňka zredukovaná na naprosté minimum. Domek s vybavením tvoří jednotný celek. Je ze dřeva, které působí hřejivě, dřevo je rovněž určujícím prvkem interiéru. Exteriér je kvůli ochraně před povětrnostními vlivy pokrytý hliníkovým pláštěm.

Diogene ve Vitra Campusu představuje nejmenší objekt.

Diogene ve Vitra Campusu představuje nejmenší objekt.

Domek sice svým tvarem a sedlovou střechou připomíná archetypální dům, ale díky zaobleným rohům a materiálu pláště působí moderním dojmem. Není to obyčejné přístřeší, ale technologicky dokonalé a esteticky zajímavé útočiště.

Největší oříšek tak představuje otázka, jak projekt dotáhnout do takové podoby, aby se mohl sériově vyrábět. "Diogene stojí na konci hodně dlouhé cesty, na niž mě nepřivedly jen touha a sny, ale i technický a vědecký přístup," vysvětluje Renzo Piano.

Diogene může sloužit k nejrůznějším účelům: jako víkendová chatka, pracovna nebo malá kancelář. Dá se umístit kamkoliv do přírody, vedle pracoviště, nebo dokonce přímo doprostřed velké kanceláře typu open space. Kdybychom postavili několik domků k sobě, vznikl by neformální hotel nebo ubytovna.

Diogene je tak malý, že by mohl fungovat jako ideální útočiště. Záměrně ovšem nenaplňuje veškerá očekávání. Například komunikace se musí odehrávat někde jinde. Diogene tak uživatele podněcuje, aby redefinoval vztah jedince a společnosti.

Idea minimalistického domu

Na samém počátku technologií a architektury stál jednoduchý archaický dům umístěný v přírodě, vycházející z konceptu antického teoretika architektury Vitruvia. Tato idea byla znovu vzkříšena na konci 18. století; dokazuje to například mědirytina prapůvodního přístřeší podle Vitruvia ve druhém vydání Laugierova Eseje o architektuře (Essai sur l’Architecture) z roku 1755. Idea minimalistického domu uchvacuje architekty dodnes.

Diogene je vybavený fotovoltaickými články a solárními panely, nádrží na...

Diogene je vybavený fotovoltaickými články a solárními panely, nádrží na dešťovou vodu, ekozáchodem, přirozeným větráním a trojitým zasklením.

V některých obdobích se pozornost upínala k formálním aspektům, v jiných obdobích k sociálním faktorům typu minimálního bytu, o nichž se hojně diskutovalo ve 20. a 30. letech minulého století. Pro 60. léta byl určující strukturalismus; minimalistické buňky se spojovaly do shluků. V poslední době se mluví především o mobilních přístřeších, která by se dala využít v oblastech postižených přírodní katastrofou nebo válkou.

Diogene není nouzovým příbytkem. Je útočištěm, které člověk vyhledává dobrovolně. Měl by fungovat v oblastech s odlišnými klimatickými podmínkami, nezávisle na stávající infrastruktuře, je to soběstačný systém. Sám si shromáždí vodu, vyčistí ji a opakovaně použije. Domek si vyrábí vlastní energii, jeho základy jsou minimalizované.

V dnešní době jsme kvůli udržitelnému rozvoji nuceni snižovat svoji ekologickou stopu. Tento požadavek provází snaha zredukovat obytný prostor na samý základ. Při pohledu na domek Diogene si možná vzpomeneme na Henryho Thoreaua, který v knize Walden aneb Život v lesích z roku 1854 napsal: "Odešel jsem do lesů, protože jsem chtěl žít uvědoměle, postavit se čelem k základním skutečnostem života a vyzkoumat, zda bych se mohl naučit to, čemu mě život má učit."

Není tudíž divu, že Piano pokládá svůj projekt za "dosti romantický" a vyzdvihuje duševní klid, který je jeho neodmyslitelnou součástí. "Diogene vám poskytne přesně to, to co potřebujete, ale nic víc."

Piano jako inspiraci uvádí takzvaný Cabanon (o něm zde), který Le Corbusier postavil na začátku 50. let v Cap-Martin na Azurovém pobřeží, prefabrikované obytné buňky od Charlotte Perriandové a Nakagin Capsule Tower v Tokiu z roku 1972, kterou navrhl Kišo Kurokawa. Pianovy názory se formovaly během jeho pobytu v Londýně na přelomu 60. a 70. let. V jednom rozhovoru uvedl, že ho v té době nejvíce ovlivnilo hnutí hippies a také Cedric Price návrhem Fun Palace.

Renzo Piano Building Workshop

Základ interaktivního ateliéru Renzo Piano Building Workshop (RPBW) tvoří dílo janovského architekta Renza Piana. RPBW má pobočky v Janově, Paříži a New Yorku. Zahrnuje více než 100 architektů, externí konzultanty a podpůrný tým. Ateliér klade velký důraz na výzkum a hledá odvážná řešení, která nalézá díky vynalézavému využití technologií. Zároveň také oceňuje tradiční materiály a řemesla.

Snaží se vytvářet takové stavby, které odpovídají požadavkům široké veřejnosti i jednotlivců, respektují danou lokalitu a dále ji rozvíjejí. Piano je hluboce přesvědčen, že by architekty neměla zajímat jen estetika.

Návrhy jeho ateliéru proto stírají běžná formalistická omezení a hranice mezi jednotlivými obory. Na každém projektu RPBW pracuje početný tým vynikajících odborníků od architektů, technických specialistů a krajinářských architektů po antropology, hudebníky a umělce.

Poznámka: Walden citován v překladu Josefa Schwarze.

Autor:






Nejčtenější

Nevšední rodinný dům z bílých přepravních kontejnerů, za jehož designem stojí...
Zářivě bílý květ. V poušti vyroste úžasný dům z kontejnerů

Nevšední prázdninový dům z bílých přepravních kontejnerů, za jehož designem stojí londýnský architekt James Whitaker, brzy ozdobí poušť nedaleko kalifornského...  celý článek

Pozvánka do neobvyklé cukrárny: dorty jsou vyrobené z odřezků dřeva z výroby...
Designblok bude ve znamená jídla. Třeba i dortů ze dřeva a laminátu

Jen za pár dní, 26. října, začíná v pražských Holešovicích už 19. ročník Designbloku. Jeho hlavním tématem je JÍDLO. K vidění bude hodně unikátních výrobků, od...  celý článek

Původně gotický dům byl renesančně přestavěn v poslední čtvrtině šestnáctého...
V Krumlově koupili dům s podlahou z kostí. Proměnu stihli za 4 měsíce

Zuzana a Ladislav koupili zanedbaný historický dům z 15. století v centru Českého Krumlova. Chtěli vytvořit hotel, který bude lidi inspirovat. Obrátili se na...  celý článek

Stodolu postavili roku 1887 z lámaného kamene, který se těžil v nedalekém lomu....
Stodola, kde si muži plní své touhy aneb Továrna na splněné sny

Zajímavě zrekonstruovanou stodolu na Českobudějovicku pojednal majitel velmi originálním způsobem. Vznikl tak multifunkční prostor pro nejrůznější oslavy a...  celý článek

Iveta je s proměnou spokojená. Všechny její požadavky návrhářka splnila.
Rodina cestovatelů má novou předsíň. Přeměna je vyšla na 30 tisíc korun

Iveta bydlí v domě na okraji Prahy se svým mužem a dospělým synem. Všichni milují cestování a velkou společnost. Dům je stále plný lidí a i proto se Iveta...  celý článek

Další z rubriky

Centrum obytného prostoru tvoří kuchyňský ostrov, jehož pracovní deska je...
Majitel bytu na Vinohradech vsadil na bílou barvu a kazetové dveře

Bydlení na Vinohradech láká v Praze spoustu zájemců. A to přesto, že bez náročné rekonstrukce se zde obejdou jen těžko. V tomto případě však majitel teprve po...  celý článek

Novinka Minimal black matt 20 year light - klika má na své čelní straně...
Černé matné kliky jsou módní, umějí už dokonce v noci i svítit

Je jako podaná ruka: hned víte, zda je vám příjemná. Kliky u dveří se dotýkáme mnohokrát za den, přitom si jen málokdy uvědomíme, jak se v průběhu let dveřní...  celý článek

Pozvánka do neobvyklé cukrárny: dorty jsou vyrobené z odřezků dřeva z výroby...
Designblok bude ve znamená jídla. Třeba i dortů ze dřeva a laminátu

Jen za pár dní, 26. října, začíná v pražských Holešovicích už 19. ročník Designbloku. Jeho hlavním tématem je JÍDLO. K vidění bude hodně unikátních výrobků, od...  celý článek

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.