Rodina žije trvale na Moravě, ale často cestuje nejen do Prahy, ale i dál do zahraničí. Také nejstarší syn studuje v Praze. A kdo ví, časem ho sem na studia mohou následovat i jeho mladší sourozenci.
Nemalá investice se tak rodině vyplatila. Dopřávají si komfort dvoupodlažního, zhruba 100 m2 velkého, bytu se dvěma lodžiemi v moderním pavlačovém domě s pěkným výhledem na hradby Vyšehradu.
Život na pavlači
Byt nebyl starý, vzhledem k optimálnímu využití jej však bylo třeba zcela předělat. Architekt Martin Frank měl volné ruce. Jeho precizní práci promyšlenou do posledních detailů už manželé znali z mnoha realizací, které pro ně navrhl a vytvořil v předchozích letech.
Po jeho zásahu zde zůstaly jen obvodové nosné zdi. Architekt provedl kompletní rekonstrukci, úprav se dočkalo i schodiště. S životem ve starých pavlačových domech je tu stejné snad jen to, že do bytu vstoupíte přímo z pavlače, a to rovnou do „víru“ rodinného dění, tedy do kuchyně a jídelny.
Zádveří je vskutku minimální, ale zbylo místo na dostačující vestavný a uzavřený botník. Po vstupu se před vámi otevře celé první podlaží s průhledem až na druhou stranu bytu. Podlouhlý půdorys pomáhá opticky rozšířit velká zrcadlová stěna po levé straně.
Odrazem prostor získal další dimenzi. Jemný náznak oddělení kuchyně s jídelnou od obývacího prostoru představuje částečné zúžení půdorysu, které vzniklo umístěním šatních skříní na jedné straně a vytvořením koupelny s klozetem na straně druhé.
Kuchyň ve tvaru L je navržena tak, aby nijak nerušila a stylově i materiálově dobře splynula s celkem. Pro podporu vzdušnosti použil Martin Frank bílým voskem upravenou dubovou podlahu, subtilní nábytek s tenkými kovovými konstrukcemi včetně podnoží stolků a drátěné židle.
Černobílá kombinace vnáší dynamiku a rytmus, který lehce zvolňují béžové tóny, mosazné akcenty a přírodní vzhled starého dřeva. Ležérní a hřejivý podobu interiéru propůjčují lněné textilie, hovězí kožešiny, květináče z palmových kmenů a další dekorace zemitých struktur.
Nechybí zde ani zelené rostliny. Volba však padla na kaktusy, které jsou velmi dekorativní a zároveň odolné. Nejsou žíznivé jako většina rostlin, zůstanou fit i delší dobu bez vody. To je pro byt určený k přechodnému pobytu členů rodiny a toulavého studenta přesně to pravé.
Obytná ložnice
Interiér není nijak velký, ale poskytuje maximum pohodlí až šesti lidem, kteří tu mohou také kvalitně nocovat. V přízemí se vyspí dva a v prostorách patra čtyři. Pod uzavřením je jen ložnice manželů, kde je jedna stěna vybavena nábytkem s velkým množstvím úložných možností.
K výrazu obytné ložnice přispívá atraktivní řešení skříní, které jsou čtyřicet centimetrů nad zemí přerušeny nikou, kam je možné vystavit fotografie či místo využít pro další dekorativní předměty.
V těsném sousedství ložnice je i šatna, klozet a koupelna s vanou. Ve zbývající části horního podlaží je pracovna s rozkládací pohovkou. Protože jde o byt především k přechodnému užívání, majitelé nevyžadovali tolik úložných míst. Naopak, toužili po maximu životního prostoru.
Velký stůl byl naopak nezbytností, protože se tu setkávají i s přáteli. Kruhové půdorysy vybavení v malém prostoru se lépe obcházejí, prostorem jakoby volně plují a vytváří příjemné ostrůvky.
Zároveň tvoří adekvátní protiváhu hranatě modelovaném celku, který je místy i osvětlený speciálními štěrbinami. Majitelé jsou s bytem spokojeni, nic tu nechybí. V teplých dnech využívají i lodžie a s parkováním si také starosti nedělají. Na to se pamatovalo už při stavbě domu.