Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Deset ohromujících stanic. Zdobí je české lustry, mramor, zlato a umění

  1:00aktualizováno  1:00
Do podzemí vstupujeme často a máme k tomu dobrý důvod. Ve velkých městech tam bývá ukryt páteřní systém hromadné dopravy: podzemní dráha či metro. A byť je jeho funkce především přepravní, v mnoha případech je i pozoruhodným architektonickým dílem.

Stockholm: rok otevření: 1950, počet tras: 7, počet stanic: 100, celková délka: 106 km | foto: Profimedia.cz

DubajVzpomínka na období perel

Nejvyšší budova světa, umělé ostrovy, nejluxusnější hotel světa s plachetnicovým designem, tím vším se může chlubit Dubaj ve Spojených arabských emirátech. Extrémně bohaté hlavní město stejnojmenného emirátu se po léta obešlo bez podzemní dráhy, nakonec však i ono uznalo, že by nebylo od věci ji postavit.

Fotogalerie

Námezdní dělníci ze všech koutů Asie se pustili do práce a v roce 2009 se dubajským podzemím mohli svézt první cestující. A jak bylo řečeno, stavební projekty Dubaje zpravidla stojí za to - exteriéry i interiéry metra jsou charakteristické futuristickou architekturou, která málokoho nechá chladným. Fantastické lustry v unikátním metru v Dubaji vytvořili Češi.

Většina zastávek je nadzemních a svou podobou ve tvaru škeblí připomínají, že Dubaj je přímořské město, i fakt, že než se Emiráty staly ropnou velmocí, jejich hospodářství do značné míry záviselo na lovu perel.

Vlaky jsou v Dubaji plně automatizované, na dálku je řídí robot, takže cestující se mohou kochat i výhledem, který je jinde určen jen strojvedoucím. Bez zajímavosti není ani to, že v tunelech scházejí postranní kabely, protože soupravy jsou napájeny pomocí třetí, boční kolejnice.

StockholmGalerie v jeskyni

Metropole Švédska stojí na žebříčku nejnavštěvovanějších evropských metropolí až na 10. místě. Ovšem přinejmenším stockholmské metro je vskutku pozoruhodné. Občas se mu přezdívá Nejdelší světová výstava, protože na výzdobě devadesáti stanic ze sta se podílelo na 150 výtvarníků.

Jakmile cestující sjede eskalátorem do vestibulu většiny stanic stockholmské podzemky, získá pocit, že se ocitl v barevné jeskyni. Ražba stanic totiž probíhala ve velmi tvrdé hornině, takže vytvořený prostor nebylo nutné obkládat.

Stropy i stěny byly jen nahrubo opracovány a nastříkány zhruba osmicentimetrovou vrstvou betonu. Ta přitom září nejrůznějšími barvami a pocit tajuplnosti dokreslují další prvky, například důmyslně řešené sloupy a další stavební prvky. První takto postavenou stanicí byla Masmo, a to již v roce 1971.

Architektura je sice královnou výtvarných umění, stockholmské metro však nezapomíná ani na její poddané. A tak jsou ve zdejších prostorách k vidění sochy, obrazy, mozaiky, rytiny či reliéfy. Pozornému oku pak neunikne ani originálně řešené osvětlení či lavičky ve stanicích.

MoskvaBaroko, art deco i socialistický realismus

Psal se rok 1935, když sovětský diktátor Josif Stalin slavnostně otevíral moskevské metro. Stavba měla symbolizovat úspěchy sovětského státu. Články v novinách oslavovaly komsomolce, kteří na stavbě dřeli, ovšem nikdo již nepřipomněl, za jak příšerných podmínek moskevská podzemka vznikala. 

Výsledek však byl ohromující. Bohatě prosvětlené zdobné stanice plné mozaik uctívaly sovětské úderníky, kolchozníky, vojáky a samozřejmě i nejvyšší představitele státu včetně Stalina.

Stanice Komsomolskaja s nádechem barokního slohu se štuky na klenbách a arkádovými přístupy k vlakům je zřejmě nejpracnější stavbou svého druhu na světě. Spíš než stanici metra připomíná palácovou komnatu, což dokreslují ručně malované fresky.

Klasické art deco je patrné třeba ve stanici Majakovskaja, jejímž autorem byl architekt Alexej Duškin, na světové výstavě v New Yorku v roce 1939 získala cenu Grand Prix.

Velkolepost stanic ve stylu socialistického realismu a art deka zvýrazňují tuny mramoru a žuly. Materiál k výstavbě se do Moskvy vozil ze všech koutů Sovětského svazu, což mělo symbolizovat jednotu země.

Paříž: Jednotlivé stanice se snaží zdůraznit charakter té které části města

Paříž: Jednotlivé stanice se snaží zdůraznit charakter té které části města

TokioNacpávači jsou minulostí

Tokijské metro získalo svou globální proslulost hlavně díky svým zaměstnancům, jímž se říkalo oshiya. Ti totiž cestující v nejpřeplněnější podzemce světa doslova cpali do vagonů.

To už je však dávno minulostí, přecpané vlaky jezdily tokijským podzemím naposledy koncem devadesátých let. Podzemka v japonské metropoli si však zaslouží pozornost i z jiných důvodů.

Nejde jen o přesnost a čistotu pro Japonce typické či o minimální intervaly mezi jednotlivými spoji. Návštěva tokijského metra je také estetický zážitek. Na první pohled možná může kombinace kovů, skla a plastu působit stroze a studeně. Při bližším zkoumání si však lze všimnout mnoha odkazů na japonskou přírodu, historii, báje a mýty. 

Například stanice u nejrušnějšího železničního nádraží světa Sindžuku navozuje pocit, že jste pod širým nebem - stropy jsou vymalovány blankytnou modří a nechybí zde ani bílá oblaka.

Pozoruhodná je i moderní stanice Iidabashi, kterou projektoval architekt Makoto Sei Watanabe. Interiéru dominují zakřivené ocelové či skleněné útvary, konstrukční prvky doplňuje pavučina ze zelených trubek vznášející se nad eskalátory.

Santiago de ChileRáj moderních umělců

Podzemní dráha chilské metropole připomíná spíš moderní multimediální galerii 21. století než přepravní prostředek. Dva miliony lidí, které metro v Santiagu každodenně přepraví, si například ve stanici Chilská univerzita mohou prohlédnout monumentální instalaci, jejímž autorem je malíř a fotograf Mario Toral. Toto dílo zobrazuje slavnou i méně slavnou historii země.

Na jiných stanicích jsou vystaveny fotografie i obrazy moderních chilských nebo zahraničních umělců. Široká veřejnost tak má možnost se seznámit se současným výtvarným uměním, aniž by musela navštěvovat galerie a muzea. 

A další zajímavost - zatímco ve stanicích mnoha světových podzemních drah se promítají nekonečné smyčky vlezlých reklam, v Santiagu mohou jeho obyvatelé i návštěvníci na velkoplošných obrazovkách zhlédnout nejrůznější příběhy ze života města. Byť samozřejmě ani tamní metro není reklam prosté. 

Díky dopravnímu rozsahu patří podzemní dráze v Santiagu druhá příčka v latinskoamerické oblasti, hned po metru v Mexico City. Pro pětimilionové Santiago je však nutností, vždyť v něm žije třetina veškerého obyvatelstva Chile. Až za ním jsou podzemky v možná slavnějších městech jako například v Riu, Sao Paulu či v Buenos Aires.

Moskva: rok otevření: 1935, počet tras: 14, počet stanic: 207, celková délka:...

Moskva: Rok otevření: 1935 Počet tras: 14 Počet stanic: 207 Celková délka: 349 km

PařížVe stylu secese

Když má něco Angličan, Francouz po tom zatouží také. V případě metra však Londýn ujel Paříži o několik délek. Až když se francouzská metropole stala pořadatelem světové výstavy pro rok 1900, začalo se v roce 1898 pod vedením bretonského inženýra Fulgence Bienvenüea stavět. Do začátku výstavy se sice metro otevřít nepodařilo, zprovozněno bylo až tři měsíce poté, leč výstavba pokračovala i nadále.

A stavělo se vesele, i když trochu náročným stylem. První trasy pařížské podzemky kopírují hlavní bulváry. Ty byly rozkopány, do jam byla umístěna potřebná infrastruktura a následně byl vzniklý tunel opět zakryt. Některé úseky vedly po povrchu a jiné dokonce nad zemí po systému viaduktů, což můžou návštěvníci perly nad Seinou obdivovat dodnes.

Pařížské metro vznikalo v období secese a tento sloh je zde jasně patrný. Charakteristické jsou hlavně cedule nad vchody, skleněné secesní ozdoby či zábradlí, jejichž autorem byl lyonský architekt Hector Guimard.

Jednotlivé stanice se snaží zdůraznit charakter té které části města. Například stanice Louvre odkazuje na místní slavné muzeum, stanice Montmartre svou výtvarnou výzdobou zase připomíná, že tato čtvrť byla vždy centrem bohémských umělců.

LondýnMind the Gap

Pramáti všech podzemních drah se nachází v Londýně. Už v roce 1863 bylo ve městě nad Temží otevřeno vůbec první metro na světě. Tehdy šestikilometrová Metropolitan Line vedla z Paddingtonu do Farringdonu. 

Teprve v roce 1896 se rozjelo další metro, a to v Budapešti. Londýnská podzemka tak měla dost času zapsat si řadu prvenství. Elektrické vozy, eskalátory či strojky na jízdenky, to vše bylo poprvé k vidění v britské metropoli.

Za 150 let se na podobě londýnského metra podepsala spousta architektonických stylů. V nejstarších zastávkách, například ve stanici Nothing Hill, se odráží duch viktoriánské Anglie. Stanice z té doby jsou světlé a vzdušné, snad i proto, aby nedůvěřivé Londýňany přiměly využívat nový dopravní prostředek.

Na přelomu 19. a 20. století se stavěly stanice, jejichž základem byly krvavě rudé cihly. Tuto koncepci prosazoval především architekt Leslie White. V meziválečném období přibyly stanice ve stylu art deco a v dalších modernistických stylech. Po válce o sobě dal vědět i brutalismus.

Nejmodernější linky jsou ve znamení high-tech architektury, mezi autory stanic lze nalézt i takové veličiny jako Normana Fostera nebo Michaela Hopkinse. Na starších linkách však při vystupování z vozu stále platí již klasické Mind the gap, tedy pozor na mezeru mezi vlakem a nástupištěm.

PrahaTajemné Kafkovo město

Mezi vysloveně podařené systémy podzemních drah patří bezesporu i pražské metro, zejména pak nejstarší části trasy A. Ta působí vskutku tajemně, tak jak se na podzemní dráhu v Kafkově městě sluší.

Specifickým nástrojem k celkovému vyznění stanic jsou různě barevné obklady. Tvoří je kulaté výlisky z eloxovaného hliníku, kterým se také říká čočky. Obložení každé stanice je vyvedeno v jiných barvách, takže se od sebe dají velmi snadno odlišit. Autorem originálního nápadu byl projektant Jaroslav Otruba. Střídání dutých a vypouklých desek tříští zvukové vlny od podvozků projíždějících souprav.

Nádech tajemnosti stanic na trase, která z velké části vede pod historickým jádrem města, dodávalo i propracované osvětlení. To však bylo v posledních letech mnohde nahrazeno, takže se dochovalo málokde. Svou původní autenticitu si tak zachovaly jen stanice Flora a Želivského.

Tři linky pražského metra se navzájem liší nejen barvou, jíž jsou zakresleny na plánech, ale i materiálem, který na nich převažuje. Zatímco zelená trasa A je kovová, žluté béčko je skleněné a červené céčko pak kamenné. Nově postavené stanice už toto rozdělení příliš nerespektují a v architektonické kvalitě bohužel mnohdy pokulhávají.

Santiago de Chile: rok otevření: 1975, počet tras: 6, počet stanic: 99, celková...

Santiago de Chile: Rok otevření: 1975 Počet tras: 6 Počet stanic: 99 Celková délka: 118 km

RijádPod taktovkou Zahy Hadid

Někoho to možná překvapí, ale saúdskému hlavnímu městu Rijád systém podzemní dráhy dosud scházel. Ale to by se již v příštím roce mělo změnit, protože město se chystá otevřít naráz hned šest linek.

Místní šejkové si zřejmě řekli, že když už mají mít metro, tak ať je velkolepé. A tak se na jeho návrzích významným způsobem podílela i nedávno zesnulá architektka Zaha Hadid. O nejluxusnějším metru na světě čtěte zde.

Zřejmě nejzajímavější stanice nového dopravního systému ponese název King Abdullah Financial District Metro Station. Tato zastávka bude extrémně vytížená, protože se zde bude křížit několik linek. Bude mít čtyři podlaží, kde cestující budou moci využívat eskalátory a visuté lávky.

Komplex může leckomu připomínat zaoceánský parník. Fanoušci kolejové dopravy si zde přijdou na své, budou moci pozorovat soupravy, jak projíždějí skleněnými tubusy. Interiéry mají působit co nejvíce luxusně. K tomu pomáhá obložení mramorem a zdi vykládané ryzím zlatem.

Hadid myslela i na úspornost stavby. Na Arabském poloostrově slunce doslova žhne, budova stanice však tento žár zmírňuje důmyslnými perforacemi ve fasádě, a zároveň se tak dosáhne přirozené výměny vzduchu.

Stanice bude celkově zaujímat plochu 20 434 m², což odpovídá čtyřem fotbalovým hřištím. Vše je koncipováno v bohatě zdobném duchu odpovídajícím místním tradicím.

New YorkOd hororu k umění

Někdo jej miluje, někdo jej nenávidí. Ale rozhodně vůči němu nelze zůstat lhostejný a nelze ho ani přehlížet. Takový je New York, jedno z nejhektičtějších míst na světě.

Devítimilionové město samozřejmě potřebuje fungující dopravní systém. Ten newyorský rozhodně není dokonalý, přičemž největší tíže spočívá právě na podzemní dráze.

Historie newyorského metra neboli Subway se začala psát v roce 1869. Tehdy americký vynálezce Alfred Ely Beach demonstroval, jak by taková podzemka mohla fungovat. Beach dokonce postavil i zkušební stometrový tunel pod Broadwayí.

Ale skutečné metro bylo v New Yorku otevřeno mnohem později, až v roce 1904. Podobně jako v Paříži, i zde se stavělo systémem vykopej a přikryj. Dominantním stylem interiérů byl beaux arts.

Kdysi bývalo newyorské metro sítí hrůzy, protože radnice je po dlouhou dobu zanedbávala. Na strašidelná místa lze narazit dodnes, avšak situace se výrazně zlepšila. Přispěla k tomu i řada umělců z celého světa, kteří jednotlivým stanicím poskytli unikátní výzdobu a jedinečný design. 

Symbolem newyorského metra jsou keramické barevné dlaždice v jednotlivých stanicích. Tato tradice obložení se udržuje i v modernějších a nově otevíraných stanicích. I když, pravda, moderní dlaždice se už nutně nedrží jen klasického čtvercového tvaru.

Petrohradské metro je průměrnou hloubkou stanic nejhlubší na světě

Autoři:



Nejčtenější

Mají dům se zvonem, udírnu na zahradě vyrobili z kotle lokomotivy

Spoustu věcí kolem domu jsem si dělal sám, třeba zábradlí u schodiště

Nenápadný dům nedaleko Prahy zapadá do terénu s takovou samozřejmostí, že máte pocit, jako kdyby tu byl odnepaměti....

Razantní proměna panelákového bytu, kde teď vládne dubová podlaha

Zvětšení průchodu a zásah do nosné konstrukce musel projít schválením statika.

Rekonstrukce panelákových bytů je věčné téma. I kvůli tomu, že jejich dispozice mnohdy neodpovídá současným potřebám...



Nejlepší rekonstrukce chalupy a staré stodoly trvala čtyři roky

Otevřený atypický krb ve stodole je usazený na kameni z nedaleké stráně.

Architektka Lenka Míková se u jihočeského stavení nesnažila při rekonstrukci zachovat původní prvky za každou cenu, ani...

Obraz zkázy je pryč. Varovný nápis v klášteru v Plasích však stále platí

Plaský klášter založil v malebné krajině, 25 kilometrů severně od Plzně, roku...

Klášter, zámek a památka v jednom, to je evropsky významný komplex bývalého kláštera v Plasích, který už celá staletí...

Splňte si sen o roubence. Jaká zajímavá stavení jsou v Česku na prodej

Pěnčín, Albrechtice u Turnova, okres Liberec. Dobová roubenka s podkrovím a...

V České republice se prodává velké množství roubených chalup v různé kvalitě. Některé jsou před rekonstrukcí, do jiných...

Další z rubriky

Beton, kam se podíváte: na stěnách, dveřích, nábytku i umyvadlech

Betonovou stěrku lze aplikovat i na dveře, pak je ideální kombinace se skrytou...

Začalo to nenápadně: nejdříve začali architekti využívat pohledový beton v interiéru na stropech či na některých...

Srub vonící dřevem vytápějí podlahovým topením a kachlovými kamny

Chtěli jsme kamna s většími dvířky, abychom mohli pozorovat oheň. Důležité je...

Manželé nejdřív uvažovali o domě ve staroanglickém stylu s lícovým zdivem na fasádě. Nakonec ale mají na pozemku kousek...

Ceny za design získává Kryštof Nosál pravidelně. Umí nejen koupelny

Umyvadla Moon získala celou řadu ocenění. Každý si v této řadě může vybrat to,...

Jeho umyvadla Moon pro značku Ravak letos hned zkraje roku posbírala dvě nejprestižnější ceny za design na evropském...

Najdete na iDNES.cz