Anebo jak to jinak nazvat? Povrch domů má tvořit skutečnou kaskádu zelených teras, například rýžových. Není vidět žádná zeď, domy jakoby nikde nekončí. Žije na nich řada zvířat, která tvoří samostatný ekosystém. "Struktura domů roste podél kmene a větví se jako stromy," píše Vincent Callebaut. Podél větví je natažena jakási rybářská síť, na níž visí ekologická fasáda.
|
VOŇAVÁ DŽUNGLE V HONGKONGU |
Prostor "uvnitř" tohoto větvoví má být určen k bydlení, prostor "vně" je vyhrazen pro úřady a společenské místnosti. Inspirace? Jestliže tradiční panoráma podle architekta připomíná čárkový kód, jeho návrh prý vychází z tradiční čínské keramiky fajáns.
Ačkoliv na první pohled vidí člověk především zelený povrch mrakodrapů, které stojí na umělém nábřeží, nejdůležitějším rysem imaginární zástavby je její energetická soběstačnost. Projekt si dokonce klade za cíl recyklovat CO2 ve vzduchu zpět na kyslík pomocí fotosyntézy.
Teprve jednatřicetiletý architekt Callebaut si je jistý, že pokud by se měli v Hongkongu někdy rozhodnout investovat miliardy do nové výstavby, pořádně si jeho loňský návrh prohlédnou. Důvodem je zpráva investiční banky Merrill Lynch, podle níž se konkurenceschopnost Hongkongu, například v porovnání se Singapurem, prudce snižuje zejména kvůli zamoření ovzduší. Proto Ecopolis.
Klimatičtí uprchlíci
Ovšem provoněná městská džungle není zdaleka vrcholem jeho fantazie. Mladý Belgičan si nechce ochočit jen pár tisíc metrů porostu, ale rovnou celý oceán. Výsledkem je letošní návrh jakéhosi plovoucího městečka o 50 tisících obyvatel, v němž by se soustřeďovali především "klimatičtí uprchlíci".
Ještě jednou, kdo? Klimatičtí uprchlíci. Tedy všichni, kteří obývají území, které zaplaví moře poté, co jeho hladina následkem tání ledu stoupne o půl metru až metr. To podle výboru OSN pro klimatické změny nastane ještě v tomto století, takže Callebaut spuštění plovoucích měst (realisticky) odhaduje na kulatý rok 2100.
|
PLOVOUCÍ LILIE |
Tím se jeho návrh liší od libertariánského projektu Freedom Ship (loď svobody), která má na své palubě hostit především milionáře, jimž se nechce platit daně. Dalším rozdílem je to, že i "plovoucí lilie" má být zcela energeticky soběstačná. Proč lilie? Protože tvar i uspořádání lodi byl inspirován vodní lilií jménem viktorie královská, která roste v Amazonii.
Zvýšená hladina o jeden metr by podle odhadů postihla jedno procento obyvatel Egypta, šest procent Nizozemců, 17,5 procenta Bangladéšanů a více než polovinu obyvatel ostrovů, jako jsou Maledivy, Kiribati a Marshallovy ostrovy. Ještě než se z nich stanou klimatičtí uprchlíci, Callebaut přišel s plovoucími liliemi.
|
RUDÝ BAOBAB NA LETNÉ |
Výhodou Belgičana je, že nabízí dlouhodobé řešení (hladina v případě vzedmutí dalších několik stovek let neklesne, i kdyby se objem skleníkových plynů stabilizoval), zatímco ostatní projekty (například stavba hrází) jen bezprostředně reagují na katastrofu.
Vágní detaily, ale působivý celek
Většina Callebautových vizualizací lahodí oku již na první pohled - například lilie vypadají, že snad u pobřeží vyrostly samy. Dalším společným znakem je, že jsou popisovány velmi vágně, tak trochu lyricky, a zcela chybějí technické detaily. Kolik by taková plovoucí lilie stála? Proč by se na ní měli stěhovat třeba zrovna Bangladéšané?
Podrobnosti však nejsou to hlavní. Callebaut správně vystihl, že hesly budoucnosti se stanou "soběstačnost" a "obnovitelnost". Jeho budovy vyrábějí elektřinu ze slunce, větru, mořského přílivu a biomasy. Čistí vzduch i pro ostatní. Proč vlastně nejsou takových Ecopolisů na papíře stovky?
|
|
