Maluje obrazy, navrhuje nábytek i domy. V létě bydlí v bývalém transformátoru, o němž tvrdí, že funguje jako tři stany nad sebou. Autor rodinného domu nedaleko Plzně, architekt Václav Šmolík.
Váš návrh moc neodpovídá typovým domkům z katalogů. Máte rád výstřednost?
Srdcem jsem malíř, ale nechci výstřednost za každou cenu nebo takovou, která by byla zlá. Výstřednost ano, ale pouze tehdy, když vzbuzuje pozitivní pocity. Zde byla škoda nevyužít příležitost, šlo o unikátní souhru okolností. Sešly se tři důležité věci - nápad, zajímavá lokalita a investor, který byl ochoten se na svůj dům podívat jinak.
Souhlasil investor s návrhem okamžitě?
Ne, to ne. Nejdříve si na návrh zvykal, pak přišel a řekl - jdeme do toho. Našel odvahu a pochopil, že jde i o jeho profesní prestiž. Může tady předvést, co dovedou jeho truhláři. Už teď se tady zastavují lidé a obdivují, co jde vyrobit.
Je tento dům "přenositelný" i jinam?
Do obdobné lokality s roztroušenou zástavbou ano. Hodí se třeba do hor "českého typu" s oblými kopci. Pokud by si ale někdo chtěl postavit něco obdobného jinde, je zřejmě nutné oddělení vzrostlou zelení. To ale platí o každé stavbě, která má svébytný charakter.
Není však takový atypický dům příliš náročný na finance?
Tady nejde o finance. Počítat se musí se zvýšenou vůli a inteligencí těch, kteří dům stavějí. Ostatně já tento dům nepokládám za atypický. Tvoří jej přece obvyklé svislé zdi, jen střecha je díky střešním obloukům sahajícím až k zemi jiná. Uvnitř najdete klasické prostorové členění s velkým společným prostorem a krbem. Ten typický tvar nemá, ale chtěl jsem vnést část vnějšího tvarosloví i dovnitř.
Takže jste spokojen?
Pro mě je štěstí, že takový dům vznikl. Nemohl bych se chlubit domem, který nemá tvar. Profese architekta je jedna z nejkrásnějších, ale také nejsložitějších. Je v ní všechno, od znalosti materiálů až po práci s lidmi nebo penězi. Kdybych měl sestavit škálu důležitosti profesí, které člověk potřebuje, pak bych na první místo dal ty, co uzdravují duši. Na druhé ty, co uzdravují tělo, a na třetím by byly tvůrčí profese, architekti, režiséři nebo spisovatelé.
Jaký by podle vás měl být dobrý architekt?
Měl by přinášet pokrok, protože vytváří prostředí, v němž žijeme. Musí vědět o všem něco, pak to ve správných proporcích uspořádat a vtisknout svému dílu "ducha". Záleží na síle jeho osobnosti, zda se mu to podaří. Musí pochopit, jací jsou lidé, pro něž navrhuje. Spoustu architektů to ale nezajímá. Jsou takoví "středotlací". Vystudovali obor, nedělají profesní chyby. Ale to je všechno. Pak jsou osobnosti. Jenže zase. Hodně z nich prosazuje pouze sebe, jen málokdo se dokáže vcítit do gema loci daného místa a do pocitů těch, kteří tam budou žít.
Co když dostane architekt parcelu někde na okraji města, kde z jedné strany stojí vilka z třicátých let a z druhé vesnické stavení. Co pak?
Domy ve městech by měly být co nejjednodušší a nejstřízlivější, uvnitř ať si majitel rozhodne podle sebe. Ale okolí nesmí trpět pohledem na nevkus. Ačkoliv nejsem příznivcem minimalismu, tvrdím jedno - do města patří funkcionalismus, ne importované a zjednodušeně zvulgarizované formy rádoby lidového domu ze zahraničí.
Váš návrh moc neodpovídá typovým domkům z katalogů. Máte rád výstřednost?
Srdcem jsem malíř, ale nechci výstřednost za každou cenu nebo takovou, která by byla zlá. Výstřednost ano, ale pouze tehdy, když vzbuzuje pozitivní pocity. Zde byla škoda nevyužít příležitost, šlo o unikátní souhru okolností. Sešly se tři důležité věci - nápad, zajímavá lokalita a investor, který byl ochoten se na svůj dům podívat jinak.
Souhlasil investor s návrhem okamžitě?
Ne, to ne. Nejdříve si na návrh zvykal, pak přišel a řekl - jdeme do toho. Našel odvahu a pochopil, že jde i o jeho profesní prestiž. Může tady předvést, co dovedou jeho truhláři. Už teď se tady zastavují lidé a obdivují, co jde vyrobit.
Je tento dům "přenositelný" i jinam?
Do obdobné lokality s roztroušenou zástavbou ano. Hodí se třeba do hor "českého typu" s oblými kopci. Pokud by si ale někdo chtěl postavit něco obdobného jinde, je zřejmě nutné oddělení vzrostlou zelení. To ale platí o každé stavbě, která má svébytný charakter.
Není však takový atypický dům příliš náročný na finance?
Tady nejde o finance. Počítat se musí se zvýšenou vůli a inteligencí těch, kteří dům stavějí. Ostatně já tento dům nepokládám za atypický. Tvoří jej přece obvyklé svislé zdi, jen střecha je díky střešním obloukům sahajícím až k zemi jiná. Uvnitř najdete klasické prostorové členění s velkým společným prostorem a krbem. Ten typický tvar nemá, ale chtěl jsem vnést část vnějšího tvarosloví i dovnitř.
Takže jste spokojen?
Pro mě je štěstí, že takový dům vznikl. Nemohl bych se chlubit domem, který nemá tvar. Profese architekta je jedna z nejkrásnějších, ale také nejsložitějších. Je v ní všechno, od znalosti materiálů až po práci s lidmi nebo penězi. Kdybych měl sestavit škálu důležitosti profesí, které člověk potřebuje, pak bych na první místo dal ty, co uzdravují duši. Na druhé ty, co uzdravují tělo, a na třetím by byly tvůrčí profese, architekti, režiséři nebo spisovatelé.
Jaký by podle vás měl být dobrý architekt?
Měl by přinášet pokrok, protože vytváří prostředí, v němž žijeme. Musí vědět o všem něco, pak to ve správných proporcích uspořádat a vtisknout svému dílu "ducha". Záleží na síle jeho osobnosti, zda se mu to podaří. Musí pochopit, jací jsou lidé, pro něž navrhuje. Spoustu architektů to ale nezajímá. Jsou takoví "středotlací". Vystudovali obor, nedělají profesní chyby. Ale to je všechno. Pak jsou osobnosti. Jenže zase. Hodně z nich prosazuje pouze sebe, jen málokdo se dokáže vcítit do gema loci daného místa a do pocitů těch, kteří tam budou žít.
Co když dostane architekt parcelu někde na okraji města, kde z jedné strany stojí vilka z třicátých let a z druhé vesnické stavení. Co pak?
Domy ve městech by měly být co nejjednodušší a nejstřízlivější, uvnitř ať si majitel rozhodne podle sebe. Ale okolí nesmí trpět pohledem na nevkus. Ačkoliv nejsem příznivcem minimalismu, tvrdím jedno - do města patří funkcionalismus, ne importované a zjednodušeně zvulgarizované formy rádoby lidového domu ze zahraničí.
