Ohnivě červené květy máků rozzáří každou letní louku a okamžitě upoutají pozornost kolemjdoucích. Stejně tak mohou tyto nenáročné letničky zdobit i zahradu. Z červeně kvetoucího máku vlčího i bíle kvetoucího máku setého bylo vyšlechtěno velké množství kultivarů. Vyskytují se třeba se světle růžovými, lososovými i růžovofialovými květy. Obzvláště hezké jsou plnokvěté druhy a takové, které mají výrazné skvrny na okvětních lístcích například téměř černé na růžových plátcích, tmavofialové na bílých nebo bílé na červených. Máky se výborně hodí do zahrad v přírodním stylu. A to i do těch, o které se téměř není nutné starat. Máky se totiž každoročně samy vysemení a práce je spíše s jejich protrháváním. Pokud je mírná zima, dají se množit i z kořenových řízků. Vyhovuje jim slunné stanoviště. Přestože se rostlinám lépe povede v úrodné půdě, vykvetou i v chudší, nehnojené. Máky se mohou uplatnit jako řezané květiny. Je však dobré počítat s tím, že ve váze nevydrží dlouho, neboť okvětní plátky brzy opadají stejně jako kalich. Ten opadá dokonce ještě před tím, než se poupě rozvine, a proto si mezi botaniky vysloužil odborné označení prchavý kalich. Po odkvětu však jejich vklad nekončí, protože začnou narůstat makovice, které v sobě ukrývají malý poklad - desetitisíce malých semínek. Makovice jsou krásné do suchých vazeb. Zajímavé je, že každý druh i kultivar mají jiný tvar makovic. Mák patří mezi byliny, které zajímaly lidstvo odedávna. Nejenom pro jeho jedlá olejnatá semena, která zachutnala už ve starověku Římanům. Z mladých listů si dělali salát Řekové. Z makové zahuštěné mléčné šťávy se získává opium - prastarý lék a jeden z nejdéle známých omamných prostředků. V roce 1908 se ve své knize Užitkové a pamětihodné rostliny cizích zemí o něm zmiňuje český botanik Frantiček Polívka: "Působiť opium, jsouc požíváno v mírných dávkách, velice blahodárně. Zmírňuje bolesti a křeče, uvádí tělo do potu a záhy uspává. Proto také nesvědomité matky dávají někdy dětem, aby spaly a nezlobily, odvar z makovic, ač jest to dle trestního zákona zakázáno." Dříve byly opiu přisuzovány i afrodiziakální účinky. Pohané viděli v krvavě rudých květech lůno. Je také jedním ze symbolů hojnosti a plodnosti, což je symbolika odvozená nejen z velkého množství semínek ukrytých v jediné makovici, ale i z bílého mléka, které roní makovice po poranění. A odtud také zřejmě pochází latinské jméno máku - papaver. Latinské slovo pappa totiž znamená prs.
23. června 2000
