Byt, jehož horní patro tvoří vestavěná půda, je součástí třípatrové řadové zástavby, která vznikla kolem roku 1930. Tím, že leží ve dvou nejvyšších podlažích vily, která vytváří rohovou sekci řady na kopci nad městem, otevírají se z něj výhledy do všech stran.
Vidíte odtud jak na Prahu, kterou odsud máte při pohledu z východní terasy jako na dlani, tak do přírody z malé jižní terasy.
Pohled z velké východní terasy, která se dá celá otevřít, a propojit tak s bytem.
Koupě i s projektem
Manželé si v roce 2004 pořídili rovnou celý rohový dům s dvěma dalšími spodními byty. Nechali jej celý naráz zrekonstruovat. "Vybrali jsme si architekta Kříže, protože se nám jeho věci líbily, znali jsme ho i osobně, takže jsme mu důvěřovali. To pro nás bylo důležité," líčí majitelka.
Dům koupili společně s nevyhovujícím projektem na rekonstrukci bez řešení interiéru, ale společně se stavebním povolením. Vladimír Kříž udělal v projektu řadu změn, z nichž největší bylo otevření střechy do prosklených ploch a dále propojení garáží v úrovni ulice s domem. Z nich vede výtah do přízemí, druhým výtahem, položeným v zadním traktu objektu, se pak obyvatelé dostávají do prvního a druhého patra.
Hlavně s pokorou
Majitel si přál, aby dům ležící ve svahu nepůsobil zvenku nápadně, byl spíš umírněný a ladil svým vzhledem s okolními stavbami. Tomu architekt podřídil výběr materiálů, a to i v oblasti zahrady.
"Zvolil jsem plot z betonových tvárnic a klasické dřevěné plotové výplně, které odpovídají svým vzhledem místu." Venku kolem zádveří a okolo zahradního altánku použil smrkové pochozí rošty. "V samotném domě pak zbyly před rekonstrukcí jen obvodové a nosné stěny, vlastně se celý zevnitř vyboural," vzpomíná architekt.
Typické žulové schodiště, které probíhá celým domem, zůstalo původní, stačilo jej chemicky vyčistit a napustit impregnací. Elegantní řešení, poukazující na původní prvek domu, představuje využití schodišťové cihlové stěny, která je přiznaná na dvou stěnách přímo v bytě (v obývacím pokoji a u schodiště do podkroví).
"Cihly bylo nutné očistit a povrchově ošetřit," vysvětluje Vladimír Kříž.
Kuchyni Schüller dělí od jídelního stolu barový pult z vybouraných cihel. Majitelka tu má i porcelán po tetě z Vídně.
Materiálový soulad
Jednotný základ interiéru tvoří materiálová souhra, kterou architekt vytvořil kombinací dubových podlah, tmavě šedých betonových dlaždic, posuvných dveří z masivního javoru a cihlových stěn. Nedílnou součástí bytu jsou i skleněné prvky: luxferová stěna v podkroví oddělující koupelnu, dále pak dvě posuvné stěny z pískovaného skla, které elegantně zpřístupňují a otevírají do prostoru koupelnu a také ložnici v půdní části bytu.
Může se hoditHledáte luxusní bydlení v Praze? Na Reality.iDNES.cz si z široké nabídky bytů určitě vyberete. |
Tento luxusní, a přitom střízlivý základ je vhodný pro nábytek zhotovený na míru, který byl umístěn v půdních prostorech (především rozsáhlá knihovna a šatní vestavěné skříně), ale i pro zařízení z předchozího satelitního domku, kterého se majitelka nechtěla za žádnou cenu zbavit.
Kuchyně a koupelny
Zcela nově se zařizovaly koupelny a samozřejmě kuchyně. V té vznikl barový pult z původních vybouraných cihel, který se hodí k technickému vzhledu kuchyňské sestavy. Odděluje kuchyňskou část od jídelní v přízemí bytu a z okna lze od něj při vaření přehlédnout celou Prahu.
"Zvlášť jednu dlaždici tu mám oblíbenou, hřeje pod ní nejvíc podlahové vytápění, proto na ní ráda stojím a těším se pohledem na město," popisuje příjemné chvilky majitelka.
Fitness místnost sousedící s východní terasou lze propojit s koupelnou a knihovnou. Stačí pohnout posuvnými stěnami.
Koupelny, kterých je v bytě hned několik, jsou každá obložená jinou mozaikou a každá také disponuje odlišným dispozičním řešením. První je veliká, s vanou i se sprchovým koutem, ze kterého je výhled ven, druhá maličká, jejiž sprchový kout odděluje od venkovního prostředí pískované sklo, takže je tu neopakovatelná světelná atmosféra. Další je určená pro psa.
Z přízemí do patra
V přízemí bytu je společenská část, v patře odpočinková. Spojuje je schodiště vedoucí ze vstupní haly, které má dřevěné schodnice a zábradlí z čirého skla, aby se zachoval dojem z prostoru.
Názor autoraIng. arch. Vladimír Kříž: |
Také nahoře si architekt pohrál s průhledy, jednak již zmiňovanými posuvnými stěnami z pískovaného skla, které propojí polovinu půdního prostoru v jeden celek, když se otevřou, a dále dřevěnými francouzskými okny, jež vedou na obě terasy. Dají se jednoduše doširoka otevřít, takže jste v létě neustále venku.
"Nemám panickou hrůzu z hmyzu, užívám si to tady při sklence vína a manžel na terasách s oblibou kouří i v zimě," popisuje majitelka. Zajímavé prosklení obsahují i dva střešní vikýře obrácené na sever do ulice: sklo mají totiž i po stranách, takže z nich vidíte do tří stran. Jeden je v ložnici, druhý v šatně.
Smrková terasa na zahradě. V pozadí prosklené zádveří, kam ústí výtah z garáží.
Průmyslová svítidla
Skutečnost, že manželé ani architekt neholdují okázalosti, dokládá i volba osvětlení. "Je průmyslového charakteru, aby vytvářelo vhodný prostor pro nábytek. Vybral jsem také zapuštěná světla," vysvětluje architekt. Použil i doplňkové osvětlení, které dává vyniknout uměleckým dílům na stěnách.
Ač je byt skutečně obrovský (spodní část má plochu 145 m2, horní 120 m2), každá místnost se denně využívá. Nejvíce však prostor kolem krbových kamen v obývacím pokoji. I ten si manželé zařídili s citem a s použitím prvků z minulého domu tak, aby se jim tu, obklopeným známými věcmi z předchozího domu, příjemně žilo.
