Projekt Lochkov Lofts. Přestavba bývalého pivovaru, který je nyní v dezolátním stavu

Projekt Lochkov Lofts. Přestavba bývalého pivovaru, který je nyní v dezolátním stavu | foto: Lochkov Lofts

Lofty nabízejí luxusní bydlení pro lidi s uměleckým duchem

  • 10
Před několika lety věděl jen málokdo, co to vlastně jsou loftové byty. Dnes se v Praze a okolí staví hned několik projektů, které toto originální bydlení v bývalém pivovaru či továrně nabízejí.

"Loft vzniká přestavbou původně průmyslového nebo jiného objektu, který už ztratil účel, pro který byl postaven," vysvětluje architekt Evžen Dub, který spolupracoval na projektu A7 Holešovický pivovar, jenž nabízí mimo jiné i loftové byty.

Mezi typické znaky loftů patří prostorná a otevřená dispozice, vysoké stropy či galerie, průmyslové a industriální materiály jako je ocel, beton či pohledové zdivo, nezakryté konstrukce a rozvody a velká okna. Ty však nemusí být v každém případě.

PROČ JSOU DRAŽŠÍ

Za loftové byty zaplatíte obvykle o něco více než za ty klasické. "Rekonstrukce původních objektů je finančně náročná, je nutné splnit spoustu norem a předpisů. Tím se stavba prodražuje. Loft je sice industriální záležitost, ale neměl by se plést se squatem. Je to luxusní bydlení, v němž musí všechno fungovat," vysvětluje architekt Evžen Dub.

"Lofty mohou vzniknout třeba i z bývalých hospodářských budov jako jsou chlévy, sýpky, stodoly nebo kravíny, kde jsou okna malá. Takže toto pravidlo nemusí platit vždy," vysvětluje architekt Alberto Di Stefano, který se specializuje na lofty a nyní spolupracuje na nově vznikajícím projektu Lochkov Lofts v Praze 5.

Podobný projekt rekonstrukce hospodářské budovy na byty probíhá například i ve Středoklukách, kde z bývalého statku vzniká 44 bytů. A plánuje se další ve Tmani u Berouna, kde chce Alberto Di Stefano z bývalého statku a zámku vytvořit 80 bytů a rodinných domů loftového typu.

Ve světě, například v Londýně, se už objevují i novostavby loftů, ale v tuzemsku se tento směr zatím neuchytil. "Já považuji za typický znak loftu právě to, že je přestavěn z domu, který měl původně jinou funkci, a v tom je jeho kouzlo. Vytvářet toto kouzlo v novostavbě mi připadá falešné," myslí si Evžen Dub.

Otevřený prostor, vysoké stropy

Charakteristický pro loft je také otevřený prostor. Nefunguje tu klasické rozdělení na obývací pokoj, kuchyň, ložnici či pracovnu. "Je to multifunkční prostor, který se dá využívat pro různé činnosti. Typické pro něj je, že se v něm dá bydlet i pracovat. Většinou si lofty pořizují mladí lidé žijící singl nebo i mladé rodiny," doplňuje Di Stefano.

Charakteristické pro loft je také přiznání materiálu. Při rekonstrukci se proto architekti snaží o zachování určité patiny. To znamená dát navenek najevo, že je to stará budova.

NEJLEPŠÍ LOFT NA SVĚTĚ JE V PRAZE. TAK ROZHODLI POROTCI VE SVĚTOVÉ SOUTĚŽI

Nechají proto například na vybrané stěně vyniknout neomítnuté cihlové zdivo, odkryjí dřevěný krov či litinové pilíře. "Třeba v Lochkově budou přiznané železobetonové traverzy, v barokním pivovaru s krásnými klenbami necháme vidět cihly," říká architekt.

Lofty přišly z Ameriky

První lofty vznikly v 60. letech ve čtvrti Soho (část Manhattanu) v New Yorku, kde bylo mnoho opuštěných továren se zdobenými fasádami a velkými otevřenými prostory.

"Nejprve je obsadili squateři a umělci, kteří zde měli ateliéry," říká Alberto Di Stefano. Jejich pobyt byl tehdy nelegální, ale snažili se celá desetiletí o to, aby zde mohli bydlet legálně. A to se nakonec povedlo.

A7 HOLEŠOVICKÝ PIVOVAR

A7 Holešovický pivovar

Hotový projekt, jehož součástí je i budova zrekonstruované pivovarské spilky, ve které je 14 loftových bytů. Ceny loftů: od 4 782 973 Kč (2+kk, 77 metrů čtverečních) do 13 667 421 Kč (podkrovní 1+kk s galerií, 177 metrů čtverečních). - čtěte Holešovický pivovar přestavěný na byty získal ocenění Best of Realty

"Postupně se bydlení v bývalých továrnách stávalo módní záležitostí, začali je vyhledávat umělci, herci, novináři. Dnes je loft synonymem pro atypické bydlení pro úspěšné lidi. Vždyť za takový byt v Soho se dnes platí dva, tři, dokonce i čtyři miliony dolarů," vysvětluje architekt.

V 90. letech přišly lofty i do Evropy, konkrétně do Londýna, kde se na byty přestavovaly spíše skladovací prostory. V Paříži se zase lofty dělaly z bývalých dílen ve dvorech.

I v Praze se první jednotlivé lofty začaly stavět v 90. letech minulého století. "Já sám jsem si jeden z prvních postavil v prostoru bývalé hospody na Žižkově," svěřuje se Alberto Di Stefano.

A stejně tak je podepsán i pod prvním projektem bytového loftového domu v Praze. Byla jím přestavba secesního Nuselského mlýna, který architekt začal předělávat v roce 2000.

Trvalo to čtyři roky, ale nakonec zde stojí dvanáct prostorných loftů jako z New Yorku. Prodaly se velmi rychle. A stavějí se další - v Karlíně, v Holešovicích, ale i na okraji hlavního města, třeba ve Škvorci.