Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ze staré ledárny má krásný dvoupatrový loft, který si na nic nehraje

  1:00aktualizováno  1:00
V newyorské čtvrti SoHo vznikl v budově bývalé ledárny dvoupatrový loftový byt postavený podle zásady "slow home". Jde o nový styl, který vrací do bydlení pokoru, rozmysl, flexibilitu, nadčasovost a udržitelnost. Autorem loftu je studio Raad Architects v čele s architektem Jamesem Ramseyem.

Díky bílé barvě omítky působí okno jako zarámovaný obraz. | foto: Carl Wooley

James Ramsey se narodil na Manhattanu, ale větší část dětství a dospělosti prožil v japonském Kjótu. Po studiu architektury na prestižní univerzitě v Yale pracoval několik let jako satelitní inženýr v NASA a konstruoval oběžné družice.

Na přelomu tisíciletí se rozhodl vrátit k architektuře a spolupracoval s věhlasnými washingtonskými studii. Společně se Stevenem Petersonem pak v roce 2004 založili studio Raad.

James po letech praxe zároveň došel k cíli, který považoval za správný: tvořit nadčasovou, dlouhodobě udržitelnou a jedinci se přizpůsobující (a ne naopak) architekturu. Jedním z prvních bytů, ve kterém se rozhodl držet se zásad "slow home", byl právě dvoupatrový loft v newyorské čtvrti SoHo (zkratka pro South of Houston).

Pohled na původní kuchyňský kout a vstup.
Pohled na původní kuchyňský kout a vstup.

Původní byt v bývalé ledárně v New Yorku v SoHo volal po kompletní rekonstrukci.

V budově bývalé ledárny stál původně dvoupodlažní loftový byt, který na sebe ničím neupozorňoval. Osvětlovalo ho jediné členité okno, které skrz postarší skleněné tabulky nevpouštělo do bytu dostatek světla, na podlaze ležely opotřebované parkety. V centrálním obytném prostoru stála béžová sektorová kuchyň.

Architekti ze studia Raad využili potenciál historické technické budovy postavené v roce 1929 a všechny zápory bydlení přeměnili v klady.

V několika jednoduchých krocích dodali bytu prostornost a světlost. Jako první odstranili hrubou omítku na celé ploše stěny s oknem a nechali vyznít jen původní mohutnou kamennou zeď, ze které byl celý obvod ledárny postaven.

Pod dřevěným obložením je vedená klimatizace. Dřevem je obložená i galerie v patře.

Pod dřevěným obložením je vedená klimatizace. Dřevem je obložená i galerie v patře.

Oknu, které je v prostoru jediné a tedy velmi důležité, vytvořili rám z omítky a umístili pod něj dlouhou úložnou lavici z bíle lakovaného dřeva. Díky bílé barvě pohled ven rázem působí jako zarámovaný obraz.

Na podlahách je teakové dřevo a další exotická dřeva se objevují i na schodišti a je z nich vyrobena i část na míru navrženého nábytku. Dřevo se opakuje i na prostorově velmi úsporné lince, a to v podobě dřevěného pracovního prkénka, vloženého do pracovní plochy linky. Prkénko lze kdykoliv vyjmout a manipulovat s ním.

Dřevěné pracovní prkénko je do pracovní plochy linky jen vložené. Je možné jej vyjmout a manipulovat s ním.

Dřevěné pracovní prkénko je do pracovní plochy linky jen vložené. Je možné jej vyjmout a manipulovat s ním.

Stejné dřevo architekti použili i pro tenké pospojované lišty, které tvoří horní panely kuchyně a vyplňují prostor mezi vrchními skříňkami a stropem a dolními skříňkami a podlahou.

Kromě efektního rámování, které svou filozofií navazuje na rám okna, a propojeností materiálů také prakticky skrývají dodatečné rozvody klimatizace a usnadňují tak úklid. Stropní lišty jsou i po části obvodu obývacího pokoje a ložnice. Dřevem je obložená i galerie v patře.

Kromě dřeva pracovali architekti také se sklem, které tvoří zábradlí schodiště nebo jednoduchý předělový policový systém mezi kuchyní a vstupní částí. Oblíbeným materiálem studia Raad je i ručně broušená ocel, která je v kuchyni za pracovní deskou a v koupelně. Svítidla v celém bytě pochází od společnosti Artemide.

Sklo tvoří jednoduchý předělový policový systém mezi kuchyní a vstupní částí.

Sklo tvoří jednoduchý předělový policový systém mezi kuchyní a vstupní částí.

Ze skla je vyrobeno i zábradlí ke schodišti.

Ze skla je vyrobené i zábradlí ke schodišti.

Kompletní zrekonstruovaný loft vyšel velmi mladou, dvacetiletou osvícenou majitelku v přepočtu na necelých 25 milionů korun. James Ramsey si spolupráci pochvaluje: "Možná právě díky mládí majitelky a její vnímavosti k novým trendům se nám podařilo vytvořit exkluzivní otevřený prostor, který nabídl nové možnosti. Ledárna dostala zpět svého ducha starého dobrého New Yorku."

Jamesovo studio Raad je také autorem dalšího zajímavého výrobku: luxusního městského kurníku. Ten stojí v přepočtu zhruba šedesát tisíc korun a poskytuje veškerý plnohodnotný komfort pro chov slepic ve městě jak pěstiteli, tak slípkám. Bytový kurník, který má být nadstandardní variantou městského pěstování slepic lze zakoupit na internetu (viz článek o luxusních kurnících za 3 500 dolarů).

James Ramsey vytvořil luxusní  bytové kurníky.
James Ramsey vytvořil luxusní  bytové kurníky.

James Ramsey vytvořil luxusní bytové kurníky.

Co je to "slow home" a jak se pozná

Slow home hlásá nadčasové, promyšlené, systematicky koncipované bydlení, které je flexibilní a přizpůsobuje se člověku, kterého ekonomicky ani ekologicky nezatěžuje.

John Brown a Matthew North ze Slow Home Studio sestavili několik základních bodů, podle kterých se pozná slow home:

  • Lokalita bydlení by měla mít v docházkové vzdálenosti všechny služby a infrastrukturu, kterou obyvatel denně využívá.
  • Byt či rodinný dům by se neměl zbytečně přehřívat a zároveň by neměl být příliš chladný.
  • Domov by měl svým rozměrem a uspořádáním vyhovovat potřebám rodiny, která v něm žije a nebýt pod nebo předimenzovaný.
  • Vstupní prostory, obývací pokoj i kuchyň a jídelna by vždy měly být dostatečně prostorné pro běžný komfortní každodenní provoz.
  • S nábytkem by se mělo šetřit. 
  • Kuchyň i koupelna by měly mít denní světlo, dodatečné odvětrávání a skladovacími prostory.
  • Provozní zázemí domácnosti by mělo být vždy stranou obytné části bytu.

Autoři:



Nejčtenější

Sezení v jídelním koutě je zčásti na parapetu rohového okna.
Agáta Prachařová bydlí v „bunkru“, v němž jsou květináče s levandulí

Agáta a Jakub Prachařovi si každým rokem opakovali, že ty příští Vánoce budou bydlet ve svém domě. Stavba se však...

Přes atrium vstupuje do interiéru spousta denního světla i slunce.
Jak to dopadne, když stavební úřad dva roky odmítal plochou střechu

Všechno mohlo dopadnout špatně. Dva roky stavební úřad odmítal povolit plochou střechu, a tak mezitím na vedlejší...



Dům je krásně zasazený na rohovém pozemku v novozélandském Puhoi.
Bez dveří a stresu. Boj s rakovinou nasměroval rodinu do zelené oázy

Novozélandský architekt David Maurice hledal pro svou rodinu klidné místo. Toužil po obyčejné každodenní radosti. S...

Cihelná zeď natřená na bílo či zrepasované parkety odkazují na stáří domu....
Z barevného výbuchu vznikl byt plný světla a vtipných nápadů

Byt v domě ze 60. let minulého století potřeboval začít „dýchat“. Měl sice nadstandardní velikost 5+1, ale právě...

Dům stojí na pozemku o výměře sto padesát metrů čtverečních.
Vybojovali pozemek velký 150 metrů čtverečních. Bydlí se jim skvěle

Mladá indonéská rodina si na Jávě postavila dům, který je kompletně navržený v oblíbeném skandinávském stylu. Jeho...

Další z rubriky

Architekti Gregor Pils a Andreas Claus Schnetzer postavili dům z 800 vyřazených...
Geniální ve své jednoduchosti. Na domek stačilo 800 vyřazených palet

Architekti Gregor Pils a Andreas Claus Schnetzer vzali osm set dřevěných palet a postavili z nich plnohodnotný dům....

Lůžko s matrací je velké 140 × 200 centimetrů. Postel má zvýšené hrany, aby...
Boj s garsonkou vyřešil obřím kusem nábytku uprostřed místnosti

Německý nábytkový návrhář Nils Holger Moormann přemýšlel, jak co nejlépe zařídit malý byt. Problém s malým prostorem...

Španělský architekt a návrhář Fernando Abellanas si ve španělské Valencii...
Designér si vytvořil kancelář pod mostem, může v ní i přespat

Architekt a návrhář Fernando Abellanas si ve španělské Valencii postavil pod mostem malou kancelář. Svůj kompaktní...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.