Liborův otec žil v Dejvicích, pak postavil dům v Klánovicích, kde moderátor vyrůstal. Sám považuje tuto čtvrť za nejhezčí v Praze. "Jenže tatínek často říkal: Tady je to pěkný, ale v Dejvicích, tam je to všechno daleko lepší…"
Může se hoditSháníte vlastní bydlení v Praze? Najděte si vhodný byt na Reality.iDNES.cz. |
A tak měl Libor Bouček k Dejvicím odmala trochu zvláštní vztah. Čím déle tu však žije, tím víc dává otci za pravdu. Postupně objevuje jejich krásu a oceňuje také praktickou stránku bydlení v této čtvrti.
"Když jsme se jednoho dne s Janou vzbudili v pronajatém bytě uprostřed rozestavěného bytového areálu a přes okno na nás koukal dělník z jeřábu stojícího před domem, rozhodli jsme se přestěhovat do vlastního. Ve starší dejvické zástavbě nám nic takového nehrozí," vysvětluje moderátor Bouček.
Pohovku sháněli Boučkovi dlouho. Nakonec vybrali rohovou s nízkým sedem, která je tak pohodlná, že na ní Libor tráví většinu času. Závěsy doporučila Janina kamarádka ze studia Decor by Kajan.
To vše vás přivedlo do Dejvic?
Libor: Byt, v němž žijeme, patřil mému tchánovi. Přesto jsme nejdřív hledali i jinde. Prošli jsme mnoho novostaveb, kde nás makléři přesvědčovali o kvalitách a jedinečnosti předváděných bytů. Když jsme ale například prohlíželi byt ve třetím patře a slyšeli, jak někdo přišel domů v prvním patře a každé jeho slovo k nám doléhalo jakoby z vedlejšího pokoje, nebylo dál o čem jednat.
Taky se nám nelíbilo, že developerské projekty často stály uprostřed husté zástavby. Nakonec jsme to vzdali a tchánovu nabídku přijali jako nejlepší řešení
Pepina, agama vousatáTento druh agam žije ve středovýchodní části Austrálie, kde obývají stepi s řídkým porostem trav a keřů. Pepina má k dispozici kromě dokonale vybaveného terária také prostornou pohovku. |
Jana: Mně se tento byt vždycky líbil, ale myslím, že je dobře, že jsme nejdřív hledali jinde a prošli tolik bytů. O to jasnější pak bylo, že tohle je přesně to, co chceme. Máme tady úžasné zázemí díky sousedům a majitelům domu, letitým rodinným přátelům, kteří se o dům skvěle starají a s nimiž se i často vzájemně navštěvujeme.
Vyrůstal jste tedy v domě se zahradou. Možnost koupě rodinného domu jste nezvažovali?
Libor: Napadly nás samozřejmě i jiné varianty než byt v novostavbě. Jednu dobu jsme přemýšleli o koupi vily po Emě Destinové s velkým sadem plným jabloní. Krásné bydlení, které bylo nabízeno za přijatelnou cenu. Ale protože je asi 60 kilometrů od Prahy a my nechtěli trávit čas v kolonách na silnici, z koupě nakonec sešlo. Určitě svého rozhodnutí nelitujeme. Dokud máme oba tolik pracovních závazků v Praze, potřebujeme být flexibilnější.
Libor Bouček s manželkou Janou
Pepina, agama vousatá
V jakém stavu byt byl a co všechno bylo nutné zrekonstruovat?
Jana: Dříve zde bydleli podnájemníci a po jejich odchodu chtěl táta byt rekonstruovat. To nám připadalo jako dobrá příležitost vytvořit si zde domov podle našich představ. Byt jsme převzali úplně prázdný. Nebylo potřeba nic bourat, ani v hlavním obytném prostoru nebyly žádné příčky. Takže jsme jen nechali vymalovat a vybrousit původní parkety a začali se zařizováním.
Křeslo na čtení je z Německa, kam Libor rád jezdí právě za nákupy nábytku a interiérových doplňků. Na tomto křesle oceňuje především jeho velikost. Pohodlně se do něj vejde i se svou ženou.
Spolupracovali jste při zařizování s odborníkem v oblasti interiérového designu?
Jana: To nejdůležitější, jako například dispozici hlavního obytného prostoru, vyřešil Libor. Já jsem měla původně jinou představu, částečně zkreslenou tím, že jsem byt znala v dřívější podobě, ale tohle řešení se brzy ukázalo jako ideální.
Libor: Pro nás je zásadním místem v bytě právě kuchyň spojená s obývacím pokojem, vše důležité se odehrává tady a od začátku tedy bylo záměrem mít co největší obývák. Zveme si sem přátele a stalo se, že se jich tady sešlo i dvacet a bez problémů jsme se sem vešli, protože prostor nemáme zbytečně zaplněný.
Jana: Tapety a závěsy mi pomohla vybrat kamarádka, která má specializované studio Decor by Kajan právě na dekorace. Některé kousky nábytku jsme si nechali udělat na zakázku u truhláře a zbytek vybírali postupně. O spolupráci s odborníkem jsme neuvažovali.
Chtěli jsme bydlet podle svého a mít tady jen to, co opravdu chceme, potřebujeme a co se nám líbí. Oba máme stejný vkus a v interiéru dáváme přednost neutrálním barvám a dřevu evokujícímu přírodu, takže jsme se bez problémů shodli.
Luxusní postel Hästens si Boučkovi pochvalují.
Plánujete ještě nějaké další změny v interiéru?
Libor: Nelíbí se mi trend, který se u nás stále drží v různých podobách už několik desítek let, a to, že dominantou obývacího pokoje je televize. Podle televize si lidi situují úplně všechno, rozestavují kolem ní nábytek, nasměrují jídelní stůl atd.
U značky Hülsta jsem objevil policový systém, který nabízí možnost televizi ukrýt za posuvnou stěnu. Čím dál častěji vnímám, že mi televize v interiéru vadí, takže v nejbližší době počítáme s touto změnou. Výhledově pak přemýšlíme o pracovně jako o možném dětském pokoji, ale to zatím nespěchá… Taky uvažujeme o tom, že se časem probouráme k sousedům…
Jana: Vedlejší byt o dispozici 2 + kk patří mému tátovi. Pokud bychom ho spojili s naším stometrovým bytem, získali bychom dalších šedesát metrů a mně by se tak splnil sen třeba o šatně. Ale to je zatím hudba budoucnosti.
Libor: Nejdřív musíme ještě hodně pracovat…
Jana: Otázka je, jestli by nám táta byt vůbec prodal. Tento rozhovor by vlastně mohl být takovým nenápadným poselstvím, aby o tom třeba začal uvažovat…
Libor Bouček- * 2. 12. 1980
|
