Když Basichova kariéra dozněla, přemýšlel jak dál. Hlavou mu běžely úvahy o tom, co vlastně k životu potřebuje, nebo lépe, kde je podstata jeho samotného. Chtěl zjistit, jestli dokáže dělat věci jinak, a zda jej namísto pronásledování lyžařských areálů naplní život více při zemi. Pětiložnicový dům prodal a koupil „pozemek“ o sto šedesáti tisících metrech čtverečních vysoko v horách.
„Nemá cenu čekat na správný čas,“ vzpomíná Mike. „Vždycky to bude těžké vzdát se takových samozřejmostí, jako je teplá voda z kohoutku. Ale vrátilo se mi to. Všechny následující zážitky považuji za ten nejlepší dárek v životě. Byla to a stále je velká radost. A právě ta dělá můj život jednodušším.“
Dům, založený na žulovém balvanu, si Mike postavil vlastníma rukama z materiálu, který byl v místě dostupný - kamene a borovice douglasky. Stavební parcelu si k tomu vybral daleko od silnic a všechny stavební postupy se musel naučit.
Ale jak nyní říká: „Díky tomu mám bližší vztah k věcem, které používám, a uvědomuji si mnohem více souvislosti. Jenom vyskládat kamenné stěny mi zabralo dva a půl roku. Ale líbilo se mi nechat materiál utvářet můj domov, čekat, co z představ se nakonec zhmotní. Naplnit venkovní vanu nebo jen obyčejné čistění zubů je teď vlastně rituál, protože získat vodu v zimě ze sněhu zabere dost času. Energii mi sice dodávají solární panely, ale i tak vnímám úplně jinak denní a noční rytmus a vlastně celou tu úžasnou práci slunce.“
Obytná plocha dvacet metrů čtverečních má tvar pětiúhelníku a řídí se zlatým řezem (poměr o hodnotě přibližně 1,618. Jde o ideální proporci mezi různými délkami).
Pravý úhel v interiéru nenajdete, zato proporce a prvky pentagramu ano.
Harmonické proporce i designové detaily do něj přivedly nebeský pohyb slunce způsobem, který lze nazvat intimním. V den Mikova narození se totiž světlo a stín potkají tak, že zasáhnout samotný střed jeho vesmíru.
S hvězdami chodí spát a vstává se sluncem. Čtvrtinu Mikova domu totiž zabírají velká, skleněná okna otočená na jih. Co nestihne vyhřát slunce, doženou kamna na dřevo a naakumulované kameny. Venkovní vanu u schodiště vyhřívá energie ze solárních panelů a kompostovací záchod je mimo dům, zato s výhledem na patrně největší dvůr na světě.
V zimě je dům přístupný na sněžnicích, skútru s motorem na rostlinný olej nebo pomocí ručně postavené lanovky s balvany jako protizávaží. „Vždycky jsem měl silný vztah k horám, ale až teprve teď jej opravdu bytostně prožívám. Vlastně mohu říci, že jsem díky domu postavil sám sebe.“
Další zajímavé dřevostavby najdete v aktuálním čísle magazínu DŘEVO&stavby.
