Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Letiště, které vypadá jako mísa nudlí, má sedm satelitů

  1:00aktualizováno  1:00
Nejvyšší řídící věž na světě, kruhový betonový prstenec s průměrem 200 metrů, vybavení jako pro město včetně vodárny a elektrárny. Tak navrhl architekt Paul Andreu pařížské letiště Roissy 1, které se stalo místem, kde se automobily střídají s letadly.

V čem je unikátní řešení Roissy 1? Především podobou kruhového betonového prstence o průměru 200 metrů místo tradiční lineární budovy. Kolem ní tak stojí menší budovy neboli satelity a kolem nich zase letadla. Letiště tak zvládalo odbavit pět milionů cestujících ročně.

V roce 1969 tehdy třicetiletý Paul Andrey, který do té doby nic nepostavil (!), přišel se zcela novou koncepcí. Budovu nechal "zavrtat" do 15 metrů hluboké prohlubně. Z ní tak vyčnívá jen část stavby stojící na koruně z 18 pilířů, z nich každý by unesl Eiffelovu věž. To vše obtáčí spleť silnic, přezdívaných "talíř nudlí", automobily do něj vjíždějí zprava, vyjíždějí zleva.

Auta do

Auta do "talíře nudlí" přijíždějí zprava, odjíždějí zleva.

Příběh jednoho z dodnes nejzajímavějších letišť světa přináší další díl francouzského dokumentárního cyklu Architektura (ČT2 v sobotu 22. září v 11:35).

Budova plná silnic

Betonový "slepý" prstenec bez tradičního výhledu na odlety a přílety letadel obtáčejí silnice ve dvou úrovních. Rampy pomáhají vyjet automobilům až nahoru na parkoviště pro 3 600 vozů.

Fotogalerie

Teprve pod parkovištěm je letištní budova, která funguje tak trochu naruby: co běžně bývá vidět, to je skryté, co vidět nebývá, to se ukazuje.

Dole jsou odlety, nahoře přílety, mezi těmito podlažími je mezanin, kde se všichni potkávají. Podlahu protkává síť černých pruhů. Jsou tu proto, aby připomínaly geometrii budovy.

Architekt Andrey o svém projektu v dokumentu říká: "Po celé jedno dlouhé období, které začalo Roissy 1 a skončilo káhirským letištěm, jsem se snažil o geometrické a velice prokreslené uspořádání. Celé dílo má být opravdu co nejgeometričtější. Až militantním způsobem. Prostě militantní geometrie."

Černé pruhy zdůrazňují geometrii budovy.

Černé pruhy zdůrazňují geometrii budovy.

Jenže i přísná geometrie má svá omezení, a tak architekt, aby zjednodušil provoz, nechá vyhloubit uprostřed budovy otvor o průměru 25 metrů. Slouží jako "světelná studna", jež pomáhá cestujícím k orientaci a vnáší do ní světlo. V otvoru se kříží šest skleněných a hliníkových tubusů, jimiž proudí cestující.

Technika ovlivňuje architekturu

Satelity kolem centrální "mísy nudlí" v barvě betonu mohly být použity i díky tomu, že se v té době začaly ve velkém měřítku používat choboty umožňující přímý přístup k letadlům.

Aby se využívaly co nejvíce, byly satelity postaveny ve dvou úrovních a umístěny na piloty. Odletové čekárny jsou vyvýšené, takže se cestující ocitají v jedné úrovni s letadly.

Po letech bylo Roissy 1 přejmenováno na letiště Charlese de Gaulla (Terminál 1).

Vntřní otvor s tubusy má průměr 25 metrů.

Vnitřní otvor s tubusy má průměr 25 metrů.

Dole v centrálním otvoru je fontána. Architekt ji vnímá jako připomínku mýtu o

Dole v centrálním otvoru je fontána. Architekt ji vnímá jako připomínku mýtu o Ikarovi, který vzlétl příliš vysoko ke slunci.

Paul Andreu

* 10. července 1938 v Bordeaux Caudéran
V roce 1961 vystudoval l´Ecole Polytechnique (Ing.), v roce 1963 pak l´ Ecole Nationale des Ponts et Chaussées (stavební inženýr), vzdělání zakončil studiem l´ Ecole Nationale Superieure des Beaux-Arts - Francie (1968 – architekt).
Je členem Akademie umění a literatury, člen Akademie architektury a dalších, je důstojníkem Čestné legie.

Proslavil se realizovanými projekty světových letišť, například Ninoy Aquino v Manile, Saekarno-Hatta v Jakartě, Pudong v Šanghaji, Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech, mezinárodní letiště v Káhiře, Bruneji a v Paříži (Roissy 1 - Charles de Gaulle a Orly). Je také autorem budovy Čínského národního divadla.

Autor:



Nejčtenější

Sezení v jídelním koutě je zčásti na parapetu rohového okna.
Agáta Prachařová bydlí v „bunkru“, v němž jsou květináče s levandulí

Agáta a Jakub Prachařovi si každým rokem opakovali, že ty příští Vánoce budou bydlet ve svém domě. Stavba se však...

Přes atrium vstupuje do interiéru spousta denního světla i slunce.
Jak to dopadne, když stavební úřad dva roky odmítal plochou střechu

Všechno mohlo dopadnout špatně. Dva roky stavební úřad odmítal povolit plochou střechu, a tak mezitím na vedlejší...



Dům je krásně zasazený na rohovém pozemku v novozélandském Puhoi.
Bez dveří a stresu. Boj s rakovinou nasměroval rodinu do zelené oázy

Novozélandský architekt David Maurice hledal pro svou rodinu klidné místo. Toužil po obyčejné každodenní radosti. S...

Cihelná zeď natřená na bílo či zrepasované parkety odkazují na stáří domu....
Z barevného výbuchu vznikl byt plný světla a vtipných nápadů

Byt v domě ze 60. let minulého století potřeboval začít „dýchat“. Měl sice nadstandardní velikost 5+1, ale právě...

Hvězda filmu Kristián Oldřich Nový vlastnil víc než čtvrt století chalupu na...
Chalupáři stříbrného plátna. Podívejte se, kde to opravdu milovali

Byly jejich útočištěm, kam si odjížděli odpočinout od hektičnosti hereckého světa. Místo, které opravdu milovali, byť...

Další z rubriky

Taipei Performing Arts Center - autor Rem Koolhaas
Světová architektura v Česku: zatím ji uvidíte jen ve filmu

Mezinárodní festival Film a architektura se už pošesté představí v Praze a ve vybraných regionech. Hvězdou letošního...

Architekti Gregor Pils a Andreas Claus Schnetzer postavili dům z 800 vyřazených...
Geniální ve své jednoduchosti. Na domek stačilo 800 vyřazených palet

Architekti Gregor Pils a Andreas Claus Schnetzer vzali osm set dřevěných palet a postavili z nich plnohodnotný dům....

Nemovitost je podle očekávání nedobytná. Hlavní bránu zavírá kovová padací mříž...
Splnil si životní sen. Postavil středověký kamenný hrad s padacím mostem

Ve španělském regionu Costa del Sol v Andalusii stojí nově postavený středověký kamenný hrad. Majitel jej stavěl v...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.