Růži šípkovou znají díky pohádce O šípkové Růžence snad všichni. Když se v červnu obalí voňavými růžovými květy, vypadá vskutku pohádkově. Ale hlavně je doslova zázračně užitečná. Plody keře, který roste na okrajích lesů, mezí a pastvin celé Evropy až do výšky kolem 1200 metrů nad mořem, je obrovskou zásobárnou cenných látek.
Kromě velmi vysokého obsahu vitaminu C obsahují plody šípku i další vitaminy, karoteny, ovocné kyseliny, vanilin, lecitin a řadu jiných látek. Můžete je sklízet od srpna. Připravit z nich lze skvělý kompot, marmeládu, povidla, rosol, mošt nebo víno. Vyluhováním usušených rozdrcených šípků pak vzniká chutný čaj červené barvy, který působí močopudně a pomáhá v boji s infekcí. Působením vysoké teploty se sice část vitaminu C ztrácí, 80 stupňů Celsia by však značná část měla vydržet. Šípkové růži svědčí slunné stanoviště s výživnou půdou, je však v podstatě nenáročná a roste i v horších podmínkách, dobře snáší sucho. Všechny typy růží můžete množit kořenovými oddělky, řízkováním, očkováním a přirozené druhy také výsevem semen, která však většinou klíčí až druhým rokem. Kromě růže šípkové lze totiž využít i plody jiných druhů růží, hlavně takzvaných velkoplodých. Růže jako rod má stovky různých druhů a tisíce odrůd a forem. Velkoplodé růže rostou i u nás, od roku 1960 jsou dokonce pěstovány v kulturních výsadbách. Patří sem například růže dužnoplodá, svraskalá, skořicová, moyesova, alpská či průhonická, která byla vyšlechtěna křížením v Průhonické botanické zahradě u Prahy. Růže dužnoplodá, zvaná též jablečná, roste na vápenaté půdě horských oblastí celé Evropy. Pro svoje kulaté, až 2,5 centimetru dlouhé šípky je v Anglii pěstována již od roku 1750! Šípky jsou jasně červené a mají příjemnou chuť s nádechem vína. Dozrávají v polovině srpna. Růže svraskalá pochází z jižní Asie. V e střední Evropě se pěstuje od roku 1850 jako okrasný keř. Často zplaňuje. Její velké a voňavé květy bílé či temně růžové barvy rozkvétají v květnu a červnu a kvetou postupně po celé léto. Nápadně se vyjímají na pozadí tmavě zelených listů. Sytě červené až karmínové lesklé šípky kulatého tvaru jsou dlouhé až tři centimetry. Šípky dozrávají v říjnu a jejich látkové složení je podobné plodům růže šípkové. To, co tedy tak obdivujete v parcích a v zahradách, když keře kvetou, můžete s chutí pojídat a popíjet na podzim a v zimě. Růže svraskalá je nenáročná na půdu a mrazuvzdorná daří se jí i ve vyšších polohách. Růže bedrníkolistá mezi velkoplodé druhy nepatří, její šípky dorůstají jen asi centimetr. Jsou však velmi zajímavé svou u šípků neobvyklou hnědočernou barvou. Vyskytují se hlavně na severu Evropy, u nás roste například v Českém krasu a na jihu Moravy.
Šípkové víno:
2 kg šípků se zalijí 2,5 l vody se 750 g cukru, přidají se kvasinky. V nádobě uzavřené kvasnou zátkou je hotové přibližně za měsíc, je však třeba nádobu ponechat v teple. Šípky se během doby usadí na dně a víno je pak možné stočit do lahví.
Kromě velmi vysokého obsahu vitaminu C obsahují plody šípku i další vitaminy, karoteny, ovocné kyseliny, vanilin, lecitin a řadu jiných látek. Můžete je sklízet od srpna. Připravit z nich lze skvělý kompot, marmeládu, povidla, rosol, mošt nebo víno. Vyluhováním usušených rozdrcených šípků pak vzniká chutný čaj červené barvy, který působí močopudně a pomáhá v boji s infekcí. Působením vysoké teploty se sice část vitaminu C ztrácí, 80 stupňů Celsia by však značná část měla vydržet. Šípkové růži svědčí slunné stanoviště s výživnou půdou, je však v podstatě nenáročná a roste i v horších podmínkách, dobře snáší sucho. Všechny typy růží můžete množit kořenovými oddělky, řízkováním, očkováním a přirozené druhy také výsevem semen, která však většinou klíčí až druhým rokem. Kromě růže šípkové lze totiž využít i plody jiných druhů růží, hlavně takzvaných velkoplodých. Růže jako rod má stovky různých druhů a tisíce odrůd a forem. Velkoplodé růže rostou i u nás, od roku 1960 jsou dokonce pěstovány v kulturních výsadbách. Patří sem například růže dužnoplodá, svraskalá, skořicová, moyesova, alpská či průhonická, která byla vyšlechtěna křížením v Průhonické botanické zahradě u Prahy. Růže dužnoplodá, zvaná též jablečná, roste na vápenaté půdě horských oblastí celé Evropy. Pro svoje kulaté, až 2,5 centimetru dlouhé šípky je v Anglii pěstována již od roku 1750! Šípky jsou jasně červené a mají příjemnou chuť s nádechem vína. Dozrávají v polovině srpna. Růže svraskalá pochází z jižní Asie. V e střední Evropě se pěstuje od roku 1850 jako okrasný keř. Často zplaňuje. Její velké a voňavé květy bílé či temně růžové barvy rozkvétají v květnu a červnu a kvetou postupně po celé léto. Nápadně se vyjímají na pozadí tmavě zelených listů. Sytě červené až karmínové lesklé šípky kulatého tvaru jsou dlouhé až tři centimetry. Šípky dozrávají v říjnu a jejich látkové složení je podobné plodům růže šípkové. To, co tedy tak obdivujete v parcích a v zahradách, když keře kvetou, můžete s chutí pojídat a popíjet na podzim a v zimě. Růže svraskalá je nenáročná na půdu a mrazuvzdorná daří se jí i ve vyšších polohách. Růže bedrníkolistá mezi velkoplodé druhy nepatří, její šípky dorůstají jen asi centimetr. Jsou však velmi zajímavé svou u šípků neobvyklou hnědočernou barvou. Vyskytují se hlavně na severu Evropy, u nás roste například v Českém krasu a na jihu Moravy.
Šípkové víno:
2 kg šípků se zalijí 2,5 l vody se 750 g cukru, přidají se kvasinky. V nádobě uzavřené kvasnou zátkou je hotové přibližně za měsíc, je však třeba nádobu ponechat v teple. Šípky se během doby usadí na dně a víno je pak možné stočit do lahví.
