Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Laminát, nebo dřevo? Poradíme vám, jakou podlahu si vybrat

  1:00aktualizováno  1:00
Rýnskému ryzlinku se přezdívá víno králů. Kdyby se hledala podlaha pro krále, bude určitě dřevěná. Důvodů je pro to celá řada, od neopakovatelného pocitu přírodního materiálu, sytosti barev a vůně, příjemného teplého povrchu až po dobu životnosti − ne nadarmo se dřevěným podlahám říká generační. Jen se k nim musíme chovat ohleduplně, tak jako ke královskému majestátu.

Parkety představují generační podlahu, která po přebroušení vypadá i po letech výborně. | foto: HARO

Na krásné dřevěné podlaze vynikne třeba i jen pár kousků nábytku, který přitom nemusí patřit k designérským perlám, na laciné podlahové krytině však bude vypadat všechno levně.

Nesmí se také zapomenout na to, že podlaha je nejnamáhanější částí interiéru! Dnes tak velebené plovoucí podlahy proto nemusí být tím nejlepším řešením.

Laminátové i některé dřevěné podlahy se nabízejí jako plovoucí nejčastěji se zámkovým systémem. Výraz “plovoucí“ znamená, že je podlahová konstrukce oddělena od nosného podkladu i od všech vertikálních prvků (například stěn či stoupaček).

Do plovoucích podlah se proto nic nešroubuje ani nekotví, aby mohly “plavat“ − proto jim někdy vadí i těžké kusy nábytku nad 200 kilogramů, což bývá problém třeba v kuchyních.

To je také jeden z důvodů, proč se používají dilatační spáry nejen podél stěn, ale třeba také mezi kuchyňskou a obývací částí kontinuálního obytného prostoru.

Podlahy: věčný boj dřeva s laminátem

I dřevo se mění
Při úvahách, zda zvolit dřevěnou podlahu, či nikoli, je třeba podívat se do peněženky, ale také si odpovědět na to, kam chceme podlahovou krytinu použít, kolik času jí můžeme věnovat při údržbě a jaké podmínky jí nabídneme: například do obytné haly či do obývacího pokoje rodinného domu, kam vbíhají děti ze zahrady ještě s pískem na botách či se prohánějí na plastových motorkách či jiných přibližovadlech, kde běhá šedesátikilogramový labrador či zlatý retrívr, tam dřevěná podlaha asi vhodná nebude.

I když − je to otázka. K dřevěné podlaze určité opotřebení patří, to však respektují uživatelé spíše v zahraničí, u nás se s tím smíří jen málokdo. Pro koho rozdíl mezi laminátem a dřevěnou podlahou není patrný, tomu lze klidně doporučit podlahu laminátovou.

V zahraničí se podlahy spíše lepí, protože se tak sníží hlučnost, přilepením podlaha získává na celomasivnosti. U nás představují plovoucí podlahy se zámkovým systémem zhruba kolem devadesáti procent, na klasické spojení pero-drážka, které se lepí nebo přibíjí na podklad z prken, pak připadá zbytek.

Důvod, proč lidé začali tak preferovat zámkové systémy, je celkem jasný: rychlost. Podlaha se nejen rychleji pokládá, ale lze ji dokonce okamžitě používat, u systému pero-drážka se doporučuje počkat 24 hodin. Podlaháři oceňují u zámkových typů snadnou výměnu poškozených lamel. Pokládka celoplošně lepené podlahy stojí většinou také dvojnásobek.

A největší módní trend? K nejžádanějším bezesporu patří průmyslová mozaika. Tento typ podlahy, která byla před mnoha lety spojována pouze s průmyslovými provozy (zejména v textilním průmyslu), skvěle vypadá, zejména v případě moderních domů s velkými prosklenými plochami, navíc vydrží po desítky let.

Je třeba si uvědomit, že u klasických parket s výškou 22 milimetrů tvoří takzvanou horní dáseň, kterou lze brousit, asi jen 9 až 10 milimetrů. U mozaiky, jejíž výška se pohybuje přibližně do 23 milimetrů, lze počítat při opravách takřka s celou výškou.

Podlahy: věčný boj dřeva s laminátem

Průmyslová mozaika (někdy se používá také výraz kantovka) se navíc celoplošně lepí, což snižuje hluk v prostoru. Práce s mozaikou však není jednoduchá, rozhodně si ji nepoložíme jako laminátovou podlahu podle návodu z hobbymarketu, pokládat ji musí odborník.
Vedle lepení − mozaiku tvoří špalíky s výškou asi od 8 do 23, šířkou od 4 do 8 a standardní délkou 160 milimetrů, ta však může být různá, jednotlivé části mohou být složeny už z výroby do montážních celků podlepených slabou textilní sítí − je nutné podlahu perfektně zbrousit a poté povrchově upravit lakem nebo olejem, takže se cena pokládky pohybuje kolem 650 korun za metr čtvereční (běžné plovoucí podlahy položí firma průměrně za 150 až 200 korun).

Na druhé straně však kvalitní mozaiku pořídíme za cenu již kolem 600 korun, protože se při její výrobě zpracovávají zbytky z výroby jiných druhů podlah.

Mozaiku není nutné lakovat, jako konečná úprava se doporučuje především voskový olej, protože vyžaduje minimální údržbu. Takto upravená podlahová krytina je dostatečně odolná proti otěru i vodě, antistatická vrchní vrstva pak minimalizuje usazování prachu.

Pokud se u jakékoli dřevěné podlahy rozhodujeme, zda dát přednost laku či oleji, záleží na okolnostech. Olej není tak odolný jako lak, takzvaně se vychodí. Oprava však bývá rychlá, stačí použít třeba olejové utěrky, které nabízejí specializovaní prodejci podlahových krytin. Na podlaze ošetřené pouze olejem lze vyčistit třeba i skvrny po kečupu speciálním mýdlem.

V místě čištění sice vznikne “vyšisovaná“ plocha, ale tu zahladíme právě použitím olejové utěrky. Lak má samozřejmě delší životnost než olej, který se čas od času musí obnovit. Na lakovanou podlahu stačí na údržbu vlhký hadr, ale v případě poškození je třeba celou podlahu přebrousit a poté nalakovat.

Poškrábat lak (i matný či polomatný) lze přitom někdy snadno, stačí třeba posunout těžký keramický květník po podlaze. Zvolit tedy můžeme alternativu a vybrat úpravu voskem nebo olejem.

K tomuto způsobu ošetření povrchu je však třeba vybrat odpovídající typ dřeviny; některá dřeva totiž tmavnou nebo žloutnou. Zpravidla se k olejování nebo voskování doporučuje buk, dub či javor, nikoli třešeň, merbau nebo olše.

Podlahy: věčný boj dřeva s laminátem

Laminát, nebo dřevo?
Samozřejmě ne vždy a ne všude je dřevěná podlaha ideální. Laminát sice není generační záležitost, ale 20 až 25 let vydrží určitě také. Nejčastěji se mu vyčítá hlučnost − má totiž třikrát až pětkrát tvrdší povrch než dřevo, takže každý kontakt bývá hlasitější, což v kombinaci s plovoucím provedením není právě ideální.

Jeho hlavními výhodami je samozřejmě cena a také rychlost pokládky zámkového systému. Má také nízkou konstrukční výšku, takže se snadněji napojí třeba na dlažbu. To bývá důležité hlavně tehdy, když se mění podlaha jen v určité části bytu či domu.

Plovoucí lamely se u zámkového systému v případě poškození snadno vymění, protože jsou demontovatelné. Nevýhody? Vedle již zmíněné hlučnosti vadí chladný povrch a někomu i to, že se motivy opakují − jde vlastně o “fotografii“.

Laminát se snadno udržuje jen setřením vlhkým hadrem nebo mopem, ale i zde se vyplatí použít občas speciální odstraňovač špíny a podlahu následně upravit vhodným polishem.

Dřevo nabízí své výhody už po řadu staletí. Je to ryze přírodní materiál, který v interiéru voní (pozor ovšem na syntetické laky, pod nimi vůni uzavřete!), škála barev je veliká, vydrží desítky a někdy až stovky let. Jde o velmi příjemný teplý materiál, který lze třeba jednou za pět, deset až patnáct let přebrousit a pak opět nalakovat.

Pozor, podlahy jednou upravené olejem nelze už ani po přebroušení nalakovat! Příjemná je také nášlapná elasticita dřevěných podlah chránící naše klouby, šlachy a také páteř.

Ačkoliv dřevo reaguje na světlo, lze si vybrat typ a provedení, kde budou změny minimální. Dřevěnou podlahu lze použít dokonce i nad podlahové topení, ale tady pozor na tloušťku a případně i typ oleje použitého na povrchovou úpravu − mohl by být nepříjemně cítit!

Pokud jde o tloušťku, na podlahové topení se používají pouze dvouvrstvé parkety nebo mozaika s výškou jen kolem osmi až deseti milimetrů, vyrábí se dokonce speciální kantovka právě pro podlahové topení.

Podlahy: věčný boj dřeva s laminátem

Kdyby se vybíralo podle náročnosti provozu, který výrazně ovlivňuje výběr podlahové krytiny, pak na pomyslné škále patří k nejrizikovějším předsíň, kuchyně, koupelna a klozet, střed patří dětskému a obývacímu pokoji, na opačném konci najdete ložnici a pracovnu.

Tady proto postačí výška parket jen kolem sedmi milimetrů, čím větší zátěž, tím je nutné přidat na tloušťce. Ve středně a více namáhaných místnostech je lepší použít typy vysoké deset až dvaadvacet milimetrů, do nejnamáhanějších prostor bývá někdy vhodnější laminát.

Laminát a dřevo mají ale jedno společné − v obou případech se vyplatí nepodcenit jejich zakončení neboli výběr lišt, jež zakrývají spáry u stěn. Ty u podlah fungují stejně jako rámy u obrazů − bez nich to nejde.

VÝHODY DŘEVA
* Teplo a pocit přírody v prostoru
* Dlouhá životnost
* Schopnost přijímat a vydávat vlhkost
* Elasticita
* Hluková izolace
* Minimální hořlavost i elektrická vodivost
* Možnost oprav

VÝHODY LAMINÁTU
* Rychlost pokládky
* Snadná údržba
* Odolnost vůči otěru
* Možnost výměny poškozených lamel (u některých typů)
* Odolnost vůči UV záření
* Schopnost rozvádět do okolí tlak i teplo

Více se dočtete v časopise Dům a zahrada 3/2008.
Autor:






Nejčtenější

Pavlína Janků, Posezení. Lavoru i kanystru buď věčná chvála!
Úlovky ze smeťáku či sběrného dvora lze proměnit na designové kousky

Poničené a staré věci nemusí skončit v kamnech nebo ve sběrných dvorech. To dokazuje už pátým rokem soutěž Balakryl Recy věci, kde o vítězi rozhoduje...  celý článek

Snímek zachycuje projekt Kateřiny Šedé nazvaný Furt dokola z roku 2008, kdy...
Architektkou roku je Kateřina Šedá. Nepracuje s cihlami, ale s lidmi

Není architektka, přesto se stala Architektkou roku 2017. Kateřina Šedá, držitelka Chalupeckého ceny pro mladé výtvarníky, se zabývá tím, co se označuje jako...  celý článek

Hvězda filmu Kristián Oldřich Nový vlastnil víc než čtvrt století chalupu na...
Chalupáři stříbrného plátna. Podívejte se, kde to opravdu milovali

Byly jejich útočištěm, kam si odjížděli odpočinout od hektičnosti hereckého světa. Místo, které opravdu milovali, byť nešlo o žádný přepych. Čeští umělci rádi...  celý článek

Stěny interiéru jsou obložené nerezem, mědí či mosazí.
Nejen pivo, ale i hospody umí Češi nejlépe na světě. Svět to ocenil

České IO Studio je čerstvě držitelem nejlepšího designového ocenění na světě. Red Dot Communication Design Award 2017 dostalo za koncept moderního řetězce...  celý článek

Památkově chráněná třípodlažní vila stojí na reprezentativní parcele na rohu...
Hurá dovnitř. Kubistická Kovařovicova vila v Praze se otvírá veřejnosti

Bedřich Kovařovic, stavitel a inspektor stavebních podniků, si podle návrhu architekta Josefa Chochola nechal v letech 1912 a 1913 postavit kubistickou vilu....  celý článek

Další z rubriky

Exteriér bunkru připraveného pro prohlídku případných zájemců
Trump s Kimem se trumfují, Američané se bojí a staví si bunkry

Zatímco v Česku jsou připomínkou přípravy na válku a také socialistické propagandy, na ostrově Guam se bunkry dostávají do centra pozornosti místních. S...  celý článek

Stromy na řezivo pro konstrukci tohoto domu byly káceny ve vhodné dny podle...
V Říčanech stojí dům s vnitřním atriem, je inspirovaný Japonskem

Nízkoenergetický atriový dům v Říčanech u Prahy s vnitřní zahradou je ukázkou příkladné ekologické architektury. Architekt Oldřich Hozman vnímá stavbu v...  celý článek

Malá dřevěná okna statku na Kokořínsku byla při rekonstrukci nově vyrobena...
Velké okno neznamená vždy nejlepší řešení. Vkus by neměl chybět

Okna odedávna charakterizovala nejen vzhled domu, ale také přímo jednotlivé stavební slohy. Vývoj tvarů, velikostí a výplní oken ovlivňoval dobový vkus a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.