Co jsou lazury
Předchůdcem lazurovacích laků na dřevo jsou olejové nátěry dřeva, sloužící k jeho ochraně. Používaly se jak rostlinné oleje (lněný olej neboli fermež), tak oleje minerální i tuky živočišného původu. Zkušenost totiž ukázala, že porézní materiály prosycené tuky odpuzují vodu a ve venkovním prostředí vydrží mnohem déle než neošetřené.
Zatímco všechny neprůhledné nátěrové materiály ("emaily") strukturu dřeva zcela potlačují (takže někdy se ani nepozná, co se pod nátěrem skrývá), lazury podobně jako mořidla kresbu let zdůrazňují. Mořidla sice mohou dřevu dodat zajímavý vzhled, bývá však nutné je nakonec opatřit vhodným bezbarvým lakem, ale i tak barvy často "vyšisují". Lazurovací laky spojují dobré vlastnosti mořidel, impregnací i ochranných laků. Při nanesení na dřevo je hloubkově impregnují a zároveň zabarví na požadovaný barevný odstín, mimo to přísada fungicidních (protiplísňových) látek dlouhodobě dřevo chrání.
Lazury jsou řídké, protože obsahují málo takzvané sušiny. Ta je nicméně v lazurovacích lacích obsažena a uzavírá selektivně póry dřeva, to znamená, že případná vlhkost ze dřeva může uniknout, vlhko do dřeva neproniká. Vedle lazurovacích laků dosud používaných se před několika lety objevily i lazury silnovrstvé, což jsou vlastně laky nanášené na již vytvrzené lazury impregnační.
Rozdělení lazurovacích laků
Vedle syntetických lazurovacích laků (pigmentovaných roztoků alkydových pryskyřic v organických rozpouštědlech), mezi něž patří zejména známý LUXOL, se u nás vyrábějí podobné materiály (Loxul, Baloxul, Kralux, Lusonol a další). Tyto lazurovací laky se dodávají jako bezbarvé a v dalších deseti až dvanácti barevných odstínech, někteří výrobci nabízejí paletu i dvaceti odstínů. V syntetickém provedení se vyrábějí také vrchní lazury silnovrstvé.
Poslední dobou se dosavadní sortiment lazur obohatil o lazury ředitelné vodou (například řada V 1303, V 1402 (několik výrobců), V 1403 Aquakralux (Balak), Ekohost V 1409 (Barvy a laky Praha), V 1402 Luxonol a V 1412 Luxonol extra (Colorlak), Dixol V 1600 (Tebas), Telux V 1620 (Teluria), množství podobných materiálů se dováží (Valtti Akvacolor, Protective Woodstein, Timber Defence a další).
Tyto materiály jsou vhodné zejména pro povrchovou úpravu dřeva v interiérech, protože při nanášení nepáchnou, nejsou hořlavé ani toxické, nemají negativní vliv na životní prostředí. Ze štětců je lze snadno vymýt vodou. Některé z nich jsou vhodné i pro nátěry dřeva ve venkovním prostředí. Zejména tyto venkovní impregnační lazury je vhodné překrývat lazurami silnovrstvými, které kromě vylepšení vzhledu natřených dřevěných dílů také prodlužují jejich životnost (podle některých výrobců až několikanásobně).
Ze silnovrstvých lazur je to například Silnovrstvá lazura profi V 1303 (Teluria), S 1041 Luxolak (Balakom), Fortelux Aqua V 1407 (Colorlak), Silnovrstvá lazura 565 (Brillux), Oversol (Commenda ČR). Pro nátěry ploch a předmětů ve venkovním prostředí nejsou vhodné lazury bezbarvé, protože neobsahují UV filtr (nátěrové materiály i dřevo pod nimi rozrušuje ultrafialová složka slunečního záření). Někteří zahraniční výrobci však dodávají lazurovací laky odolávající ultrafialovému záření, a to i v bezbarvém provedení.
S lazurami se zachází jinak
Zatímco při obnovování emailového nátěru musíme starou barvu odstraňovat, u lazur se starý nátěr neobrušuje. Nová vrstva lazury se nanáší na stávající, zásadně suchý podklad, a to nejlépe za teplých a suchých dnů. Pokud lazury mají zdůraznit kresbu dřeva, musí být nanášeny na dřevo podobně jako mořidla štětcem nebo textilním tamponem. Lazurovací lak se musí nechat vsáknout do povrchu dřeva a po deseti až patnácti minutách nevsáklý přebytek setřít čistým hadříkem. Tato technika je velmi efektní u lazurovacích laků syntetických.
Lazury ředitelné vodou rychleji zasychají, takže nátěr by měl být stírán dříve, výsledek však není tak působivý. V případě, že necháte vsáknout do dřeva lazuru, aniž přebytek setřete, bude natřený povrch stejnoměrně a bohužel i jednotvárně zbarvený. Nejčastěji používaný Luxol s barvou palisandru (nejtmavší odstín) pak dodává chatovým koloniím ráz téměř kolonií trestaneckých. Aby se struktura dřeva efektně zdůraznila, je vhodnější používat lazurovací laky se světlejšími odstíny, nanášené minimálně ve dvou vrstvách s časovým odstupem 24 hodin. Přebytek barvy se musí setřít u obou vrstev.
Před každým dalším nátěrem je nutno plochu jemně přebrousit. Nakonec je vhodné nanést silnovrstvou lazuru (jeden nátěr). Lazurovací laky mají ještě další funkci - lze je používat i jako penetrační nátěr pro sjednocení savosti dřeva. Pod disperzní nátěry však nelze použít lazury syntetické, naopak to možné je.
|
NĚKTERÉ PRAKTICKÉ RADY |
 Když chcete obnovit lazuru, pak nový nátěr naneste bez odstraňování předchozího |
