Pokud se totiž do izolací dostává vlhkost z ovzduší nebo dokonce zatéká od střechy, zničí se izolační vlastnosti zatepleného pláště střechy. Na půdě je v létě k zadušení, v zimě se pak nedoporučuje odložit kabát a čepici.
Právě pečlivá práce při uzavírání izolace parozábranou je doslova alfou a omegou při zateplování půdy. V každém obývaném prostoru vzniká pára, ať už z vaření, praní, z květin i ta, kterou produkuje sám člověk, a její množství se denně počítá na litry. Pokud je parozábrana, což je neprodyšná igelitová fólie, někde přerušená, vniká vlhkost z vnitřního prostředí přímo do minerální vlny a znehodnocují se její izolační schopnosti. Místo izolace vznikne naopak časem tepelný most. V takovém místě je hlavně v hladných měsících konstrukce podkroví studená a sráží se na ní vlhkost. Tak se vytváří nejen místo, odkud stabilně „sálá“ zima, ale i ideální podmínky pro růst plísní.
Další chybou, která se při zateplování často vyskytuje, je nemístné šetření na samotném izolačním materiálu. „Dřív se na zateplení půdy používala minerální vata o tloušťce 14 centimetrů To sice normě vyhoví, ale zkušenosti ukázaly, že je to pro dobrou pohodu při bydlení málo. Za absolutní minimum se v současné době považuje šestnácticentimetrová izolace,“ uvádí stavitel Jiří Zvoníček. „Někdy se ale stává, že krokve nejsou dost silné, aby se mezi ně mohla vložit silnější izolace, musí se pobít latěmi, pak vložit minerální vlnu a nakonec parozábranu,“ popisuje Zvoníček. Kdo chce izolaci ještě zlepšit a navíc vyloučit možnost vzniku jakýchkoliv tepelných mostů, může přidat ještě pěticentimetrovou izolaci mezi sádrokarton nebo palubky a fólii parozábrany.
Právě pečlivá práce při uzavírání izolace parozábranou je doslova alfou a omegou při zateplování půdy. V každém obývaném prostoru vzniká pára, ať už z vaření, praní, z květin i ta, kterou produkuje sám člověk, a její množství se denně počítá na litry. Pokud je parozábrana, což je neprodyšná igelitová fólie, někde přerušená, vniká vlhkost z vnitřního prostředí přímo do minerální vlny a znehodnocují se její izolační schopnosti. Místo izolace vznikne naopak časem tepelný most. V takovém místě je hlavně v hladných měsících konstrukce podkroví studená a sráží se na ní vlhkost. Tak se vytváří nejen místo, odkud stabilně „sálá“ zima, ale i ideální podmínky pro růst plísní.
Další chybou, která se při zateplování často vyskytuje, je nemístné šetření na samotném izolačním materiálu. „Dřív se na zateplení půdy používala minerální vata o tloušťce 14 centimetrů To sice normě vyhoví, ale zkušenosti ukázaly, že je to pro dobrou pohodu při bydlení málo. Za absolutní minimum se v současné době považuje šestnácticentimetrová izolace,“ uvádí stavitel Jiří Zvoníček. „Někdy se ale stává, že krokve nejsou dost silné, aby se mezi ně mohla vložit silnější izolace, musí se pobít latěmi, pak vložit minerální vlnu a nakonec parozábranu,“ popisuje Zvoníček. Kdo chce izolaci ještě zlepšit a navíc vyloučit možnost vzniku jakýchkoliv tepelných mostů, může přidat ještě pěticentimetrovou izolaci mezi sádrokarton nebo palubky a fólii parozábrany.
 Dokonalá izolace je v podkroví na prvním místě Kdo se nechce v podkroví v létě smažit a v zimě cvakat zuby a utrácet za topení, neměl by šetřit na izolacích |
 Přilnavá plsť Isophen se nařeže na míru podle vzdálenostmi mezi krokvemi. Role plsti je příčně označena pruhy, které usnadní přesné řezání. Plsť Rollisol má z jedné strany hliníkovou fólii, která slouží jako parozábrana. Používá se v nových domech, kde jsou mezery mezi krokvemi přesné. |
 Parotěsná folie se „přišije“ ke krokvím, v místě napojení jednotlivých pásů plachty se musí přelepit, aby páry neměly kudy pronikat do izolace. |
