Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dřív omítka vydržela staletí, dnes pár let. Vědci zjišťují proč

  1:00aktualizováno  1:00
Moderní omítky sají vlhkost a často jsou po několika letech poškozené. V minulosti přitom vydržely i stovky let. Toto umění totiž lidé postupně zapomněli. Vědci proto zkoumají, jak se omítka dělala dřív, díky čemu byla tak kvalitní a proč vydržela staletí.

Naši předkové stavěli lépe než my a jejich materiály vydržely více než ty současné. Výzkumníci teď zjišťují, jak je to možné. | foto: Yan Renelt, MF DNES

V historických Solvayových lomech nad Svatým Janem pod Skalou od poloviny srpna vypalují ve středověké peci vápenec, aby zjistili, jak dávní kameníci a stavebníci vyráběli kvalitní vápno.

Spolupracují na tom odborníci z Ústavu teorie aplikované mechaniky, Národního technického muzea a Archeologického ústavu. Moderní omítky totiž škodí zvláště historickým budovám, které původní omítky chránily daleko lépe.

Výroba kvalitního vápna

"Snažíme se přijít na dávno zaniklé umění starých mistrů kameníků a stavebníků, kteří vynikali ve vypalování vápence a vyráběli z něj skvělé vápno, a tedy i mimořádně trvanlivé omítky či maltu," říká Jan Válek z Ústavu aplikované mechaniky. Středověkou pec vědci zažehli v polovině srpna a jen letos počítají s dalšími pěti výpaly.

Pátrání po zaniklých středověkých technologiích oceňuje i architekt Zdeněk Lukeš. I on varuje, že pod moderními "cementovými" omítkami chátrají a vlhnou cenné historické budovy. Vzkříšením dávno zaniklých stavebních technologií přežijí unikátní památky v českých a moravských městech další století.

Vědci hledají klíč k tajemství dávných stavebních mistrů

To je tedy opravdu zážitek: vidět několik vážně se tvářících chlapíků, jak běhají v bývalém vápencovém lomu v žáruvzdorných zástěrách kolem středověké pece "napíchnuté" na speciální měřicí sondy i počítač a zapisují si každý detail, třeba kolik přiložili polen.

Nejsou to žádní pobláznění aktivisté, kteří prahnou po souznění s přírodou, ale respektovaní vědci. "Hledáme dávno zapomenutou technologii pálení vápna, která byla ve středověku na velmi vysoké úrovni," vysvětluje hemžení kolem vápenné pece Jan Válek z Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd.

Jan Válek a jeho kolegové musí zvládnout nejen špičkové technologie, ale i roli

Jan Válek a jeho kolegové musí zvládnout nejen špičkové technologie, ale i roli topičů, kameníků nebo geologů.

A Jana Maříková-Kubková z Archeologického ústavu se připojuje: "S přispěním kvalitnějšího vápna, jehož technologie výroby odešla se starými mistry, stavěli naši předkové kvalitněji než my. I když samozřejmě jinak."

A hned to i dokazuje: "Například dnešní univerzální omítkové či pojící materiály vydrží nesrovnatelně méně. Mnohé unikátní historické budovy, které jimi byly v předcházejících letech zrekonstruovány, vypadají sice na pohled hezky, avšak původní zdivo pod nimi trpí vlhkostí, degraduje a ničí se."

Vědci proto s nadsázkou říkají, že poslední bytelné domy byly v Česku postaveny na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.

Archeoložka to dokládá konkrétním příkladem. Nad severočeským novým Mostem se dochovalo několik starých domů z osmnáctého století. Mají sice již špinavé původní omítky, nicméně bez sebemenších vyboulenin a trhlin. I po tak dlouhé době drží jako přibité. "S dnešními omítkami se to nedá srovnat ani náhodou," říká Maříková-Kubková.

Byli to fachmani, chválí vědci středověké stavebníky

Hledání dávno zapomenutých tajemství středověkých stavbařů může tedy významně prodloužit životnost historických budov a někdy je doslova i zachránit. Vědci totiž přiznávají, že mnohé z památek byly v minulosti vážně poškozeny současnými "cementovými" omítkami, které brání zdivu pod nimi dýchat, takže se v něm hromadí vlhkost. "Omítce či maltě, jejichž výrobě se snažíme přijít na kloub, by se to nemohlo stát," ujišťuje Válek.

Tak třeba ve slovenských Kostoľanech pod Tribečom objevili archeologové v románském kostelíku svatého Jiří unikátní podlahu z vápenné malty. Takovou podlahu z dnešních materiálů nikdo neudělá ani jimi neopraví tu původní. A pokud to chce přece jen udělat, aniž by památku zničil, bez původních materiálů se neobejde.

Josef Jiroušek zjišťuje dálkovým laserovým měřičem teplotu v peci.

Josef Jiroušek zjišťuje dálkovým laserovým měřičem teplotu v peci.

Válkův kolega Josef Jiroušek zatím porovnává na senzorech data o teplotách v různých částech pece, a dokonce i v jejím komínu, kterými je automaticky "krmen" počítač, s vlastními záznamy a s údaji o době přikládání do pece. To vše kvůli získání správných technologických návyků při pálení vápence, které měli naši předci v malíku.

"Byli to fachmani s vysokou řemeslnou kázní, kteří si předávali znalosti z generace na generaci," skládá hold středověkým, renesančním či barokním stavebníkům Jan Válek.

Vědcům jde rovněž o to, aby zjistili, jaké teploty a jak dlouho někdejší mistři v peci udržovali a jak je u různých druhů vápence měnili. Tihle chlapíci s akademickými tituly musí přitom zvládnout nejen špičkové technologie, ale i roli topičů, kameníků nebo geologů.

Solvayovy lomy jsou oknem do minulosti

Z komína středověké pece nad Svatým Janem pod Skalou se valí hustý dým, jehož vůně připomíná stará vlaková nádraží s parními lokomotivami. Kolem projíždí historický důlní vláček, který mizí ve štole Solvayových vápencových lomů.

Místo si vědci snad ani nemohli vybrat lépe: překypuje zásobami vápence nejrůznějšího složení, jeho pálení ve středověké peci zapadá ideálně do důlního skanzenu a je navíc snadno dostupné.

Návrat ke starému způsobu pálení vápence, výroby omítek i malty vítá architekt Zdeněk Lukeš ze Správy Pražského hradu. Ani on si nemůže trvanlivost někdejších omítek vynachválit: "Staré stavební technologie jsou mnohdy bezkonkurenční. Proto se k nim vracíme." Moderní omítky drží i podle architekta sice na hradních budovách skvěle barvy, ale tím, že jsou nepropustné, památky pod nimi chátrají vlhkostí.

Josef Jiroušek přesně odvažuje dávky dřeva a hlídá termíny přikládání.

Josef Jiroušek přesně odvažuje dávky dřeva a hlídá termíny přikládání.

"Velmi pracně ty omítky teď strháváme a nahrazujeme šetrnějšími. Pokud by byly ale k mání původní technologie z tuzemských materiálů, z nichž se postavil nejenom Pražský hrad, ale tisíce historických budov v Praze a v Česku, tak to bude mít pro údržbu a zachování památek ohromnou cenu," hodnotí výzkum středověkého pálení vápence hradní architekt Lukeš.

Několik desítek let trvající celosvětový fenomén cemento-betonového restaurátorství byl podle něj pohromou nejenom pro české památky.

Nadějí, že přežijí další století, by naopak mohlo být právě bádání vědců v Solvayových lomech. Zájem o ně mají navíc i stavební společnosti. A nejen proto, že mohou vydělat na rozšíření sortimentu, ale i proto, že staletími ověřené technologie mohou přinést i do moderní masové produkce stavebních materiálů až netušenou kvalitu.

Autor:



Nejčtenější

Horská chata v Orlických horách láká na všechny možné požitky

Těleso krbu nechala autorka interiéru vestavět do dřevěné stěny s úložným...

Postavit v horách chatu, která souzní s okolní přírodou i stavbami, není jednoduché. Zejména pokud má sloužit jak...

Milovaný dům za Prahou opustili. Postavili si lepší ve Slezsku

Dům je vzhledově téměř totožný s prvním, zděným domovem majitelů.

Aneta s Martinem neměli s bydlením problém. Žili se dvěma dětmi v pěkném zděném domě nedaleko Prahy, sousedé byli...



Katastrofy českých domácností. Co všechno dokážou naše zlaté ručičky

Stavební inspektoři při prohlídkách nemovitostí občas vidí neuvěřitelně...

Stavební inspektoři při prohlídkách nemovitostí občas vidí neuvěřitelně zfušovanou práci, nekvalitní provedení a někdy...

Překvapení pro přítelkyni. Niky je z pokoje za 200 tisíc nadšená

Niky je z nově zařízeného pokoje nadšená. Jakuba vyšla proměna na necelých 200...

Jakub bydlí v Praze na nábřeží. Své přítelkyni a herečce Niky uvolnil v bytě pokoj se secesními kachlovými kamny a...

Starý dům dvojice umělců pracně zrekonstruovala vlastními silami

Původnímu viničnímu domku se Martinovi s Danielou podařilo vrátit jeho bývalou...

Historie bývalého viničního domku, během let rozšiřovaného a přistavovaného, sahá daleko. Levé křídlo je prý staré...

Další z rubriky

K instalaci klimatizace na balkoně či lodžii potřebujete souhlas SVJ

Venkovní jednotky se snáze umisťují majitelům rodinných domů.

Horko, vedro, nedýchatelno… Vysoké teploty doslova vhánějí zákazníky do prodejen s větráky a klimatizacemi, většina z...

Ve městech chybí zelené střechy a fasády. Přitom chrání před horkem

Města bez zeleně či zelených střech trápí v horkém létě mnohem vyšší teploty...

Nikdy nebylo tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř. Toto „pořekadlo“ by si měli uvědomit všichni, kteří rozhodují o...

Architekti, kteří preferují surové stavby. Milují beton i kov

Architektům se podařilo přesvědčit klienta, aby beton v interiéru přístavby...

Jako červená nit se projekty studia Monoform vinou surové studené materiály, beton a kov. Najdete je nejen v interiéru,...



Najdete na iDNES.cz